Dobrovolnictví? V Česku téměř sprosté slovo, říká OSN

Dobrovolníci instalují pytle s pískem do oken v suterénu Klementina v Praze při povodních (ilustrační foto) • Zdroj: ctk

Jaroslav Bukovský

17. prosince 2015 · 14:23

Co spojuje bývalé státy východního bloku se zeměmi, jako jsou Turecko, Jordánsko, Alžírsko, Albánie nebo Kambodža? Neochota přiložit ruku k dílu, pokud jde o dobrovolnické, neplacené práce. Tvrdí to letošní zpráva OSN mapující stav lidského rozvoje v jednotlivých zemích světa. Česko se v žebříčku organizace umístilo v této disciplíně nejen na chvostu zemí unijní osmadvacítky, nelichotivě skončilo ale i v rámci globálního srovnání. V osmdesáti procentech zemí světa se dobrovolnictví nosí více.

Pouhých 13 Čechů ze 100 odpovědělo podle zprávy OSN kladně na otázku renomovaného Gallupova institutu, zda se v uplynulém měsíci aktivně angažovali v nějaké formě dobrovolnické organizace. Češi jsou tak v této sféře stejně (ne)aktivní jako Poláci, ještě hůře dopadli v rámci unie s jedenácti procenty Slováci, nejméně se angažují občané Litvy a Lotyšska. Jedinou výjimku ze zemí mimo východní blok prý představují Řekové, na otázku po dobrovolnictví odpovědělo kladně jen sedm procent dotázaných.

Země někdejšího východního bloku dopadly neslavně i v rámci světového srovnání. Vedle výše zmíněných zemí se tak bývalé sovětské satelity kvalifikovaly mezi země, jako Venezuela, Ukrajina, Ekvádor nebo Čína, které podle organizace dobrovolnickými ambicemi rovněž příliš neoplývají. Česku připadla v žebříčku 188 zemí světa 150. pozice, když jej předběhla řada zemí z takzvaného třetího světa.

Podle souhrnného indexu lidského rozvoje zahrnujícího komplex nejrůznějších ukazatelů životní úrovně nicméně patří Česku podle OSN v rámci světa 28. příčka. Nejlépe na světě se žije v Norsku, pak v Austrálii a ve Švýcarsku. Na samotném konci žebříčku jsou Čad, Eritrea, Středoafrická republika a na posledním, 188. místě, figuruje Niger. Válkou zmítaná Sýrie se dostala na 134. místo.