Pouhých 13 Čechů ze 100 odpovědělo podle zprávy OSN kladně na otázku renomovaného Gallupova institutu, zda se v uplynulém měsíci aktivně angažovali v nějaké formě dobrovolnické organizace. Češi jsou tak v této sféře stejně (ne)aktivní jako Poláci, ještě hůře dopadli v rámci unie s jedenácti procenty Slováci, nejméně se angažují občané Litvy a Lotyšska. Jedinou výjimku ze zemí mimo východní blok prý představují Řekové, na otázku po dobrovolnictví odpovědělo kladně jen sedm procent dotázaných.
Země někdejšího východního bloku dopadly neslavně i v rámci světového srovnání. Vedle výše zmíněných zemí se tak bývalé sovětské satelity kvalifikovaly mezi země, jako Venezuela, Ukrajina, Ekvádor nebo Čína, které podle organizace dobrovolnickými ambicemi rovněž příliš neoplývají. Česku připadla v žebříčku 188 zemí světa 150. pozice, když jej předběhla řada zemí z takzvaného třetího světa.
Podle souhrnného indexu lidského rozvoje zahrnujícího komplex nejrůznějších ukazatelů životní úrovně nicméně patří Česku podle OSN v rámci světa 28. příčka. Nejlépe na světě se žije v Norsku, pak v Austrálii a ve Švýcarsku. Na samotném konci žebříčku jsou Čad, Eritrea, Středoafrická republika a na posledním, 188. místě, figuruje Niger. Válkou zmítaná Sýrie se dostala na 134. místo.
