Důležitost obranného průmyslu zásadně roste
Zatímco český obranný průmysl navazuje na stoletou tradici a postupně se vrací na výsluní, armádě aktuálně v rychlejším vyzbrojování brání byrokracie. V obou případech přitom hraje negativní roli nejasná stabilita financování z českého vládního rozpočtu. Pozitivně se k obranným technologiím a zbraňovým systémům začíná stavět akademická sféra. To jsou hlavní zjištění z panelu Dialog státu a průmyslu v kontextu současných bezpečnostních hrozeb konference Obrana a bezpečnost, pořádané E15 a Reflexem pod záštitou AOBP.
„Nacházíme se v situaci podobné Velké Británii na začátku druhé světové války. Celá společnost by se měla aktivizovat a zaměřit se na spolupráci namísto štěpení kapacit,“ varuje Vojtěch Petráček, rektor ČVUT.
Dobrou zprávou pro obranný i další průmyslové sektory je podle Radky Konderlové, vrchní ředitelky sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR, bezprecedentní nárůst investic do obrany: „Každá evropská země navyšuje výdaje, což představuje přibližně 180 miliard eur ročně, v širším evropském prostoru dokonce 200 miliard eur. Za příštích pět let tak do obranného sektoru poteče zhruba bilion eur.“ Toto navýšení obranných schopností podle ní znamená významné zakázky pro obranný průmysl a následně prosperitu ekonomik zúčastněných zemí.
Konečně se tak podle Davida Háce, předsedy správní rady STV Group, začíná řešit dlouhodobý strukturální dluh v oblasti obrany: „Dlouho jsme žili v přesvědčení, že armádu nepotřebujeme, což vedlo k jejímu podfinancování. Nyní si uvědomujeme její nezbytnost pro ochranu státu.“
Průmysl pro obranu
Český obranný průmysl má podle Davida Háce značný růstový potenciál: „Postupně se vracíme k tradici, kdy jsme před 100 lety patřili k největším světovým vývozcům zbraní s vynikajícím vývojem a dodavatelskými řetězci. Po pádu komunismu došlo k zásadnímu útlumu a nebýt soukromých subjektů, které investovaly do budoucnosti, dnes bychom neměli téměř žádné obranné kapacity.“
Právě díky soukromým firmám je Česká republika také jedním z nejvýznamnějších dodavatelů munice pro Ukrajinu. „Ekonomický přínos je zřetelný – za první tři roky konfliktu vznikly v STV Group investice ve výši 3 miliard korun a 600 nových pracovních míst. Nyní se připravují další investice v hodnotě 5 miliard korun, které vytvoří přibližně 1200 pracovních pozic. Nejde přitom o pouhou montáž, ale o komplexní výrobu s vysokou přidanou hodnotou,“ upozorňuje David Hác.
V debatě o budoucnosti obranného průmyslu stojí podle Radky Konderlové proti sobě konsolidace a diverzifikace průmyslu, kde však příliš konsolidovaný průmysl zpravidla zabíjí inovace: „Měli bychom si chránit strukturu obranného průmyslu tak, jak ji máme v ČR – kombinaci velkých hráčů i středních firem, které jsou často skutečnými tahouny inovací. “
Síla armády je podle Davida Háce přímo úměrná síle průmyslu, který za ní stojí. V případě konfliktu by se podle něj totiž armáda musela spoléhat pouze na existující zásoby zbraní a munice, což by nebylo dostačující.
Petr Milčický brigádní generál a ředitel sekce rozvoje sil Ministerstva obrany, přitom potvrzuje, že v armádě jsou připraveni podpořit všechny segmenty obranného průmyslu: „Máme vizi budoucího válčení 2040, kterou diskutujeme s akademickou i zbrojní sférou, aby spolupráce byla oboustranně výhodnější a rychlejší.“
Školství otáčí kormidlem
Pro ČVUT se podle Vojtěcha Petráčka stala podpora obrany státu podstatnou součástí jejího poslání: „Přelomovým momentem byl Covid, kdy se zásadně změnil postoj univerzity k obranným tématům. Po ruské invazi na Ukrajinu pak výrazně poklesl i tradiční akademický odpor vůči práci na obranných technologiích a zbraňových systémech. Vstoupili jsme do intenzivního dialogu s armádou a dalšími bezpečnostními složkami, abychom podpořili rozvoj především přelomových technologií.“ Otevírá se tím podle něj nový segment, který umožňuje naplňovat úlohu akademiků při zajišťování obrany státu a posilování odolnosti společnosti.
Zásadním problémem je však podle Davida Háce nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Například obor výbušnin prý absolvují pouze 1-2 studenti ročně a v balistice je v celé ČR jen několik skutečných odborníků. David Hác se domnívá, že je nutné přesvědčit mladé lidi, že obranný průmysl nabízí perspektivní budoucnost.
Vysoké školy podle Vojtěcha Petráčka představuje otevřený aparát schopný pružně poskytovat inovativní nápady, který není svázán tak rozsáhlou byrokracií jako jiné instituce: „Přesto bychom uvítali další byrokratické uvolnění procesů, protože přelomové technologie se dnes vyvíjejí mimořádně rychle – situace se nemění za 5-10 let, ale za 5-10 měsíců. Typickým příkladem je umělá inteligence.“ Je tedy podle něj nezbytné zrychlit inovační proces a otevřít komunikační kanály.
Podpora společnosti pro silnou armádu
Také armáda je podle Petra Milčického svázána byrokracií, která zásadně zpomaluje akvizice: „Příprava komplexních materiálů pro nákup produktů či služeb trvá nepřiměřeně dlouho. Konkrétně nám trvá až dva roky, než dokumentace projde ostatními resorty, a když se vrátí, musíme často měnit své požadavky, protože situace se mezitím změnila. O průlomových technologiích ani nemluvě.“ Aktuálně podle něj trvá dva roky uzavřít smlouvu a pak dalších 3- 5 let, než dodavatel požadovaný materiál dodá.
Aby obranný průmysl věděl, co se od něj očekává, a armáda mohla pokrýt své požadavky, je podle Petra Milčického třeba větší stabilita financování. Na postupné navýšení rozpočtu AČR na 3 % HDP jsou vojáci podle něj připraveni a přesně vědí, v jakých krocích a harmonogramech tyto prostředky využít, aby přinesly očekávané benefity. „Pokud získáme stabilní finanční rámec v nominální hodnotě, nikoli v procentním odhadu HDP, s roční jistotou a tříletým výhledem, jsme schopni ještě letos připravit nabídku, která umožní efektivní využití těchto prostředků,“ potvrzuje Petr Milčický. Armáda podle něj pracuje s odhadem HDP, který převádí do nominální hodnoty, avšak později často zjistí, že se skutečnost liší o miliardy, protože původní odhad byl nepřesný.
Armáda bude podle Petra Milčického jen tak silná, jak odolná bude celá česká společnost: „Přistoupili jsme k problému aktivně a jsme připraveni. Byl dokončen strategický plán obrany ČR a ve spolupráci s ostatními úřady vlády pracujeme na jeho aktualizaci. Chystá se cvičení Odolné Česko 2025, kde budeme společně s dalšími resorty ověřovat odolnost státu.“
