Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince roku 2021. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání se srpnem klesly ceny v září o 0,7 procenta. Koruna po zveřejnění zprávy skokově oslabuje z 24,45 EUR/CZK na 24,58 EUR/CZK.
Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv náklady na bydlení. Nájemné stouplo téměř o osm procent, vodné o 16,3 procenta, stočné o více než čtvrtinu a ceny tepla a teplé vody o 36,2 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů. Ceny brambor stouply za rok o 63,4 procenta a cukr zdražil témkěř o 45 procent. Ceny lihovin stouply o 3,1 procenta, vína o 6,7 procenta a piva téměř o desetinu. Více platí i kuřáci, tabákové výrobky zdražily meziročně o 7,4 procenta.
Zářijový vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl podle statistiků ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami, které zdražily o více než 12 procent. Ceny stravovacích služeb stouply meziročně o desetinu a ceny ubytování o 12,2 procenta.
Oproti srpnu ceny v září klesly o 0,7 procenta. U potravin a nealkoholických nápojů byly nižší u většiny sledovaných položek. Ceny ovoce se snížily o 3,8 procenta, zeleniny téměř o tři procenta. Proti srpnu klesly také ceny plynu a elektřiny. Naopak dražší byly ceny pohonných hmot, oděvů a obuvi. V souvislosti se začátkem nového školního roku se o 5,8 procenta zvýšily ceny v oddíle vzdělávání.
I přes pokles v posledních osmi měsících zůstává meziroční inflace v Česku stále vysoká. Od února 2022 do letošního června se dokonce držela nad deseti procenty. Před tím se ale pod touto hranicí držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně.
Inflace od října opět vzroste
Česká národní banka má cíl v příštím roce dosáhnout průměrné inflace ve výši dvou procent. „I když se může zdát, že k tomuto cíli míříme, zřejmě to nebude stačit,“ myslí si hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf. „Aby si čeští centrální bankéři dosažení tohoto cíle pojistili, drží hlavní sazbu stále na sedmi procentech. Tento přístup je pochopitelně relevantní a logický, na druhou stranu mohou vysoké sazby omezovat ekonomický růst,“ upozorňuje Volf.
Podle expertů zářím také končí období rychlého poklesu inflace, za kterým musíme hledat hlavně vysoký srovnávací základ z loňského roku. „Snížení inflace navíc znamená pouze to, že ceny rostou pomaleji, nikoliv že by zboží a služby byly levnější než loni, i když k tomu třeba nahrávala slabá poptávka. Na konci roku se proto inflace bude pohybovat mezi sedmi a osmi procenty,“ domnívá se hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
S tím souhlasí i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Říjen přinese opětovné zrychlení meziročního tempa inflace a to nad osm procent. Důvodem tohoto skokového cenového růstu bude takzvaný Úsporný tarif neboli efekt přechodně nižší statistické základny z loňského čtvrtého kvartálu,“ uvádí Novák. Pozitivem podle něj je, že se vzhledem k vývoji cen zemědělských výrobců otevírá prostor pro zlevňování potravin. „Mírně proinflační riziko pro čtvrté čtvrtletí představuje růst cen pohonných hmot. V souhrnu za celý letošní rok se bude růst cenové hladiny pravděpodobně pohybovat lehce pod jedenácti procenty,“ doplňuje ekonom.
Úrokové sazby mohou klesnout ještě letos
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler je navzdory výše zmíněným skutečnostem přesvědčen, že současný pokles inflace možná přiměje Českou národní banku k mírnému snížení základní úrokové sazby ještě v letošním roce. „Zápis z posledního měnového jednání ČNB se nesl obecně v duchu vyšších sazeb po delší dobu, nicméně první snížení sazeb ještě v letošním roce má v bankovní radě dle zápisu relativně podporu a dnešní inflační čísla tento názor spíše utvrdí. Lze tak očekávat, že ČNB přistoupí k mírnému snížení sazeb o 25 až 50 bodů již letos,“ míní Seidler.
