Meziroční růst spotřebitelských cen v červnu činil 9,7 procenta a byl nejnížší od závěru roku 2021. Inflace tak pokračuje ve svém zpomalení. Meziměsíčně ceny rostly o 0,3 procenta.
„Po loňské inflační bouři letos přichází očekávané zklidnění vývoje cen. Meziroční inflace se vrátila k jednociferné hodnotě. V druhé polovině roku bude ovšem pokles inflace podstatně pomalejší,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Hádankou však podle něj je, kde se pokles inflace zastaví. „Vrátíme se ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli nebo se inflace zastaví na třech nebo čtyřech procentech? A bude kvůli tomu muset ČNB ještě rok či dva držet úrokové sazby na současné vysoké úrovni?“ poznamenal.
Statistické údaje upozorňují na zpomalování nárůstu cen u některých potravin. Růst cen masa poklesl oproti květnu o čtyři procentní body na 4,7 procenta, zatímco ceny sýrů a tvarohů se zvýšily o méně než o šest procentních bodů na deset procent. Ceny olejů a tuků naopak prošly z květnového zvýšení o dvě procenta na červnový pokles o 4,3 procenta.
Ceny produktů a služeb pro domácnost vzrostly meziročně o deset procent, cena zemního plynu o téměř 40 procent a tuhých paliv o přibližně 35 procent. Ale všechny tyto nárůsty byly menší než v květnu.
Nájemné se oproti červnu minulého roku zvýšilo o 6,9 procenta, ceny za vodu o 16,3 procenta, za stočení o 26,9 procenta, za elektřinu téměř o čtvrtinu a za teplo a teplou vodu o více než 40 procent. Například za vejce lidé zaplatili meziročně o 28,8 procenta více, za margarín a ostatní rostlinné tuky o 17,1 procenta, za ovoce o 15,2 procenta, za zeleninu o 28,2 procenta a cena cukru se zvýšila o více než polovinu.
„Ohledně cen potravin stojí za připomenutí, že vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že meziroční růst cen potravin pro koncového spotřebitele by měl klesat i v dalších měsících,“ podotkl Jáč z Generali Investment CEE.
Podle něj by se v závěru letošního roku měla meziroční míra inflace nacházet v oblasti okolo sedmi procent s výhledem na další výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen na počátku roku 2024.
„Klesající inflace a i nadále slabá spotřeba domácností v tuzemské ekonomice jsou vesměs faktory, jež hovoří proti scénáři dalšího zpřísnění měnové politiky ČNB,“ uvedl ve svém komentáři.
Jáč dodal, že centrální banka již dle jeho názoru úrokové sazby nezvýší, a že se v letošním závěrečném čtvrtletí otevře prostor pro postupné snižování úroků české centrální banky. Bankovní rada ČNB již zhruba rok drží svou základní úrokovou sazbu na úrovni sedmi procent.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že červnový pokles meziroční inflace byl stejně jako v předešlých měsících tažen převážně vlivem vysoké srovnávací základny z loňského roku. Inflaci tak táhly dolů zejména ceny potravin, bydlení a pohonných hmot.
Také Seidler předpokládá, že v dalších měsících bude inflace klesat pomaleji, než tomu bylo dosud. „Zatímco pokles meziroční inflace v první polovině roku byl relativně rychlý, v druhé půlce roku se pokles zpomalí a meziroční inflace pravděpodobně neklesne pod 7procentní hranici a v závěru roku pak mírně zrychlí,“ napsal.
