Skutečnost, že ČR ztratila možnost uplatnit v trestním řízení ve Švýcarsku v kauze MUS nárok na náhradu škody, oznámilo Nejvyšší státní zastupitelství před dvěma lety. Švýcaři se předtím Česka opakovaně dotazovali, zda se chce k trestnímu řízení připojit jako poškozená strana. České úřady ale nezareagovaly včas. Podle ministerstva financí má však ČR i přesto šanci získat zpět peníze, o něž v souvislosti s privatizací MUS přišla.
Zeman dnes nechtěl odpovědět na otázku, kdo za nepřipojení Česka k trestnímu řízení ve Švýcarsku může. Poukázal na to, že věc je stále ve stadiu prověřování. „Jasno by mělo být v řádu měsíců,“ uvedl. Na doplňující dotaz připustil, že závěry šetření budou k dispozici do půl roku.
Soud ve švýcarské Bellinzoně ve čtvrtek shledal vinnými exmajitele a exmanažery MUS Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého z podvodů a praní špinavých peněz. Uložil jim tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Dle nepravomocného rozsudku způsobili ČR škodu dvě miliardy korun.
Odsouzení exmanažeři:
„To, že kauza došla k soudu ve Švýcarsku, beru jako skvělý výsledek týmové práce,“ prohlásil Pavel Zeman. Podle něj byla spolupráce v minulých dvou letech intenzivní a jen díky ní se podařilo případ dostat před švýcarský soud.
Zeman zároveň odmítl kritiku, že Čechy potrestal švýcarský soud a nikoli český. „Na konci devadesátých let, kdy se kauza zrodila, jsme neměli s vyšetřováním případu tohoto typu zkušenosti, neměli jsme také informace a důkazy ze zahraničí,“ doplnil v ČT Zeman.
Česká republika byla v kauze MUS podle Zemana pouze zdrojovou zemí, tedy státem, kde mělo dojít ke spáchání trestného činu, a až následně peníze z tohoto trestného činu odešly do celého světa a protočily se přes Švýcarsko.
Resort čeká na další část rozsudku
Ministerstvo financí v reakci na čtvrteční verdikt uvedlo, že je třeba vyčkat druhé části rozsudku. Ta se bude týkat škody a soud ji vyhlásí do konce roku. Od ní se pak bude odvíjet výběr konkrétních kroků, které úřad podnikne. Soud totiž buď rozhodne o restituci části ve Švýcarsku zadrženého majetku ve prospěch ČR, nebo o jeho konfiskaci. Nejsou prý vyloučeny ani další varianty.
V Česku čelí Koláček, Čmejla, Diviš, Klimecký a Kraus od loňského června obvinění ze zneužití informace a postavení v obchodním styku. Údajně z MUS vyvedli přes tři miliardy korun, které pak využili na nákup akcií firmy. Loni v říjnu jim pak přibylo obvinění z podvodu při privatizaci firmy v roce 1999. Podle žalobce vylákali od ČR akcie za zjevně nepřiměřenou kupní cenu, a způsobili tak státu škodu přes 1,6 miliardy korun.
Podle Zemana české stíhání budou muset žalobci zastavit v případě, kdy z pravomocného švýcarského rozsudku vyplyne, že stíhané skutky jsou totožné s těmi, za něž byli exmanažeři a exmajitelé MUS odsouzeni. V opačném případě bude stíhání pokračovat. O případném zastavení trestního stíhání se rozhodne až po právní moci švýcarského rozsudku, tedy až po rozhodnutí odvolacího soudu ve Švýcarsku.
Privatizace MUS - víc než bohatá historie |
---|
Listopad 1993 Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS). Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl. |
Květen 1998 Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. |
Březen 1998 ČSSD žádá hlavu Romana Češky, šéfa Fondu národního majetku. Za to, že upozornil na nejasné majetkové vztahy v MUS a žádal o svolání valné hromady společnosti. |
Duben 1998 Na mimořádné valné hromadě MUS zjistil stát držící v největší hnědouhelné firmě 46,3 procenta akcií, že ztratil nad firmou kontrolu, a má proti sobě hráče vlastnícího téměř padesátiprocentní balík. Později se prokázalo, že akcie v letech 1997 až 98 skupovala švýcarská Investenergy S. A, která v ČR zastupovala skupinu Appian Group. |
Červenec 1999 Zemanova vláda prodává za 650 miliónů korun zbylý státní podíl MUS. Jako nový vlastník se hlásí Appian Group Inc. O pět let později koupil majetek Appian Group fond Appian Central European Development Fund spravovaný bankou Credit Suisse First Boston. |
Březen 2005 Severočeská uhelná, vlastněná manažery Antonínem Koláčkem, Lubošem Měkotou, Vasilem Bobelou a Petrem Pudilem dokončila převzetí energetických podniků Appianu. Tito lidé o rok později podíly dál převádějí na nizozemskou firmu Czech Coal N. V. |
Červen 2005 Švýcarská policie začala prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně vyprány právě ve Švýcarsku. Vyšetřovatelé na účtech v tamních bankách zablokovali zhruba 600 milionů švýcarských franků, tedy přes 12,4 miliardy korun. |
Prosinec 2010 Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited. |
Říjen 2011 Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací okolo privatizace MUS sedm lidí. |
Červen 2012 Česká policie začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup akcií této firmy. V říjnu přidává obvinění z podvodu při privatizaci. |
Listopad 2012 Policie obstavila exmajitelům MUS bankovní účty, cenné papíry a nemovitosti. |
Květen 2013 Začal soud ve švýcarské Bellinzoně. |
Červenec 2013 Švýcarská prokuratura navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Divišovi, Klimeckému a Krausovi pět let vězení nepodmíněně, de Grooteovi dva roky podmíněně a všem vysoké pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat 150 milionů franků (3,2 miliard korun). Obhajoba argumenty prokuratury odmítla. |
10. října 2013 Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. V případě Krause a Koláčka, kteří byli přítomni, nařídil jejich okamžité zadržení. Diviš, Čmejla a Klimecký se do soudní síně nedostavili. Belgičan Jacques de Groote dostal pouze peněžitý trest. |