Klaus k žalobě: Jsem smutný, kam až česká politika klesla
Politické neshody už se neřeší debatou, ale berou se na pomoc prostředky, které tomu nepřísluší, míní prezident. „Rozhodnutí Senátu je vyvrcholením neblahého trendu, poslední kapkou, kdy hrnec začíná přetékat,“ poznamenal Klaus.
Klaus novinářům odpovídal i na to, jestli žalobu vnímá jako pokus o jeho dehonestaci, která má zabránit pokračování jeho aktivní politické dráhy. „Je za tím politický záměr, pokus očernit mé prezidentské období od určité skupinky lidí,“ podpořil Klaus tento výklad.
Končící prezident ale také uvedl, že dostává od zahraničních státníků dopisy, které mu vyjadřují podporu – například od čínského prezidenta, nebo od vrcholných představitelů Turecka a Chorvatska.
Žaloba na prezidenta bude mít "absolutní prioritu"
Ústavní soud (ÚS) dnes dopoledne obdržel první ústavní žalobu na prezidenta v historii. Na podatelně ji odevzdala pracovnice Senátu Tereza Illková. Žaloba bude mít u soudu absolutní prioritu, řekl šéf protokolu Vlastimil Göttinger. Pokud se soudci budou žalobou věcně zabývat, mohli by rozhodnout nejdříve koncem března, spíše později.
Ve středu žalobu dostane na starost některý ze soudců. Jméno určí algoritmus používaný při rozdělování plenárních kauz. Soudce zpravodaj pak upře veškerou svou pozornost právě na ústavní žalobu, která se stane hlavním tématem také při poradách celého pléna. „Nemůže být v současné době aktuálnější věc, kterou by se Ústavní soud zabýval,“ uvedl Göttinger.
Senátoři mají vůči odcházejícímu prezidentovi pět okruhů výtek. Jde o novoroční amnestii, otálení s podpisem dodatku Evropské sociální charty a případ soudního čekatele Petra Langra, o jehož soudcovských aspiracích Klaus - navzdory pravomocnému verdiktu - nijak nerozhodl. Dále senátorům vadí to, že Klaus dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny.
Poslední problém se týká přímo Ústavního soudu. Klaus podle senátorů porušil své povinnosti, když po dvou neúspěších v Senátu nenavrhl další kandidáty na soudce. Klausova nečinnost je podle ústavní žaloby výrazem despektu jak vůči Senátu, tak Ústavnímu soudu a směřuje k oslabení jedené z nejvýznamnějších pojistek demokratického zřízení.
Ústavní soud buď žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ho ústavní žaloby zprostí. Pokud žalobě vyhoví, ztratí prezident podle zákona svůj úřad i způsobilost jej znovu nabýt. Klaus, který už tak jako tak nebude ve funkci, by teoreticky mohl přijít o peníze, jež mu náleží po skončení mandátu.
