Koalice slíbila posílení rozpočtu armády na 1,4 procenta HDP

český pilot v letounu Gripen

český pilot v letounu Gripen Zdroj: 7 Tomas Kubelka

Koaliční strany podepsaly dohodu o navyšování armádního rozpočtu do roku 2020 na 1,4 procenta HDP. Podpisu předcházela asi šestiměsíční jednání. Nyní armáda dostává jedno procento HDP, při vstupu do NATO se přitom Česko zavázalo, že na obranu půjde dvojnásobek. Vojáci si dlouhodobě stěžují, že současný stav neumožňuje zajistit všechny povinnosti, které mají plnit. Dohodu kritizuje i opozice.

Smlouvu dnes podepsali předsedové ČSSD, ANO a KDU-ČSL. „Dokument formuluje dlouhodobé politické představy a závazky, které by měly napomoci vytvořit vhodné podmínky pro udržení a následný rozvoj bezpečnostních schopností České republiky,“ uvedlo tiskové oddělení Úřadu vlády.

K dohodě se nepřipojila opozice. „Původně jsme usilovali o to, aby to byla smlouva všech politických stran,“ řekl Gabal. Nepodařilo se ale podle něj dohodnout horizont, do kterého by armáda dostávala dvě procenta HDP. „Na tom nebyla shoda uvnitř vládní koalice,“ řekl Gabal. K dohodě se proto opozice nepřipojila. Gabal dodal, že podle jeho informací opozice s jakýmkoli navyšováním rozpočtu souhlasí.

Navyšování by mělo být dvouprocentní

„ODS ale pořád trvá na tom, že bychom se v navyšování měli blížit dvěma procentům,“ potvrdila opoziční poslankyně Jana Černochová. Mělo by to být do roku 2025 tak, jak s tím počítala Bílá kniha armády. To, že se všechny strany nedohodly, označila za hloupost.

Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška panovala shoda na navýšení napříč politickým spektrem do doby, než se původní cíl počítající s dosažením dvou procent HDP do roku 2024 změnil na 1,4 procenta do 2020, což TOP 09 považuje za nedostatečné. Ženíšek to dává za vinu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), respektive sociální demokracii.

Podle Gabala dohoda také zvyšuje roli sněmovního výboru pro obranu při přípravě strategických nákupů. Výbor by je měl projednávat s předstihem.

Silnější pozice na summitu NATO

Podpis dohody před jednáním summitu NATO ve Walesu má posílit pozici české delegace. Česko je totiž, stejně jako další evropské země, kritizováno za nízké výdaje na armádu.

Podle Gabala by rozpočet armády měl začít prudce stoupat od roku 2016. Na příští rok by vojáci měli dostat 43,5 miliardy korun, původní návrh byl nižší. Výhled rozpočtu ministerstva obrany na roky 2016 a 2017 s výrazným nárůstem nepočítá, výdaje by se měly zvýšit na 43,7, respektive 44 miliardy korun. „Současné návrhy ministerstva financí jsou přesahem té dosavadní negativní rutiny. Já doufám, že tahle koaliční smlouva je změní,“ poznamenal Gabal.

„V roce 2016 by měl být rozpočet určitě přes 45 miliard, jak ostatně navrhovalo ministerstvo financí ještě loni ve střednědobých výdajových rámcích, které byly schvalovány spolu s rozpočtem na rok 2014,“ poznamenala Černochová.

Pavel Otto: Každému jiným metrem