Kotrouš si podle obžaloby řekl o úplatek za to, že zajistí trvání smlouvy městské policie s autoservisem Jíša. Dnešní verdikt je pravomocný, strany mohou podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
Pražský městský soud Kotroušovi původně uložil desetiletý, tedy nejvyšší možný zákaz činnosti u státní i městské policie. Odvolací soud dnes tento zákaz zmírnil na polovinu doby a rozšířil jeho platnost na všechny ozbrojené bezpečnostní sbory. Pokud bývalý šéf strážníků nezaplatí uloženou pokutu, prodlouží se mu pobyt za mřížemi o půl roku, tedy na šest let.
Kotrouš se dnes k soudu nedostavil a požádal o konání jednání v nepřítomnosti. Jeho advokátka Petra Karbanová po vyhlášení verdiktu nechtěla sdělit, zda bude podávat dovolání. Prý se musí nejdříve poradit s Kotroušem.
Bývalý šéf pražské městské policie chtěl podle obžaloby po Josefu Jíšovi, jehož opravna se od roku 2005 stará o vozy městské policie, ve čtvrtletních splátkách pět procent z prostředků, které firma strážníkům za rok fakturovala. Částky požadoval za to, že zajistí trvání smlouvy mezi městskou policií a autoservisem. Podle státního zástupce tak chtěl získat nejméně 1,2 milionu korun.
Šestačtyřicetiletý Kotrouš podle spisu od Jíši převzal na dvou schůzkách nejdříve 200 tisíc korun a poté dalších 150 tisíc korun. Zbytek peněz nedostal, detektivové ho předloni v listopadu zadrželi v jeho služebním voze i s úplatkem. Muž se k přijetí 150 tisíc korun, s nimiž ho policie zadržela, přiznal. Přijetí peněz odůvodnil tehdejší tíživou finanční situací. Popřel ale, že by převzal i 200 tisíc korun, které se nikdy nenašly, i to, že po Jíšovi žádal další peníze.
„Pokud soud uznal obžalovaného vinným tím, že převzal i tu částku 200 tisíc korun, pak rozhodně nepochybil,“ prohlásil dnes předseda trestního senátu Jiří Lněnička. Podle něho však bylo prokázáno i to, že Kotrouš po Jíšovi žádal ještě další peníze.
Odvolací soud také změnil právní kvalifikaci jeho činu. Prvostupňový soud jej potrestal i za zneužití pravomoci úřední osoby, podle Lněničky ale tento paragraf nelze použít. To, že se Kotrouš jednání dopustil jako úřední osoba, totiž obsahuje sama kvalifikace přijetí úplatku. „To, že z výroku o vině odpadl jeden trestný čin, by se mělo odrazit v celkové výměře,“ vysvětlil soudce, proč soud trest zmírnil. Dodal, že použití „drastického“ trestu nebylo nutné. „Máme za to, že trest odnětí svobody při spodní hranici sazby postačí,“ podotkl. Kotroušovi hrozilo od pěti do 12 let žaláře.
Lněnička také zpochybnil lítost, kterou Kotrouš u městského soudu vyjádřil, i to, že by ho jeho majetkové poměry nutily k páchání trestné činnosti. „Obžalovaný doznává v podstatě jen to, co mohl těžko popřít, když byl s částkou 150 tisíc korun zadržen,“ uvedl. Odvolací soud také zrušil trest propadnutí 103 tisíce korun, který Kotroušovi uložil městský soud. Místo toho mu vyměřil pokutu.
