Kurzarbeit má startovat od ledna, stát přispěje na 30 procent mzdy | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Kurzarbeit má startovat od ledna, stát přispěje na 30 procent mzdy

Kurzarbeit má startovat od ledna, stát přispěje na 30 procent mzdy
Jaroslav Hanák
• 
ZDROJ: E15 Michael Tomes

ČTK

Kurzarbeit by měl mít jednodušší pravidla a fungovat by mohl už od ledna 2015. Zaměstnanec má podle návrhu dostávat 90 procent mzdy, přičemž 30 procent zaplatí stát (nejvýše však 11 900 korun), zbylých 60 procent dá zaměstnavatel. Stát by měl podle odborů v roce 2015 vyčlenit na systém až 200 milionů korun. Opatření má pomoci tuzemským firmám ohroženým embargem na dovoz zboží do Ruska.

Takzvaný kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy. V tuzemsku už tato možnost existuje. Zaměstnavatelé však o tuto podporu příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná.

Žádné evropské peníze nebudou třeba, tvrdí Hanák

„Já můžu říct, že (chystaný kurzarbeit) bude výrazně jednodušší,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák s tím, že nepůjde o evropské peníze, a proto nebude pro firmy platit omezení například v případě, že už podporu vyčerpaly. „Byrokratické to bude, ale jde o peníze, ale budou to peníze národní tak, jak to má být. Nechceme na to evropské peníze,“ zdůraznil.

Podmínkou pro získání příspěvku bude, aby se podpoření zaměstnanci odborně vzdělávali. „Příspěvek bude poskytován po dobu šesti měsíců s možným prodloužením o dalších šest měsíců,“ uvedl náměstek ministryně pro zaměstnanost Jan Marek.

Koncem srpna by návrh mohla schvalovat vláda a 4. září by se jím měla zabývat tripartita. Konkrétní harmonogram schvalování však podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška zatím není připraven.

Středula: Kurzarbeit se nebude vztahovat na státní subjekty

„Zásadní rozdíl: nebude to projektové, bude to ad hoc situace podle minimálních pravidel daných zákonem,“ dodal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý ale upozornil, že spuštění podpory z národních zdrojů bude muset ještě projít diskusí s antimonopolním úřadem. Pro případ krize však podle něj komora toto opatření podporuje.

„Vyjádřil jsem určitou rezervovanost, kdyby kurzarbeit měl být rozšířený pro některé další oblasti, jako strukturální změny, prudká změna podnikového záměru, kde se obávám určitých možností zneužití,“ dodal.

Podle Středuly by se kurzarbeit nevztahoval na státní subjekty a zatím se jedná o čtyřech kategoriích jeho použití. První by se týkala krizí a mimořádných situací, v nichž by vláda určovala například od kdy a do kdy by takové opatření platilo. Druhou možností by byly třeba povodně.

Další možností by mohla být například restrukturalizace firem a poslední pak sezonní práce. Tam se podle něj debatovalo o šíři sezonních prací, protože se můžou týkat nejen zemědělství, ale i průmyslu. Objem požadovaných peněz je podle něj těžké odhadnout. „Myslíme si, že by bylo zodpovědné požádat ministerstvo financí pro rok 2015 alokovat částku, která by byla někde mezi jedním stem a dvěma sty miliony korun,“ řekl.

Bartošek: Pět tisíc pracujících znamená 550 milionů v rozpočtu

Místopředseda Sněmovny Bartošek řekl, že pokud přijde 5000 lidí o práci, znamená to dopad zhruba 550 milionů do státního rozpočtu. V případě zavedení kurzarbeitu očekává, že náklad na něj bude činit asi 160 milionů korun. Zbytek peněz by tak stát ušetřil a lidé by navíc nepřišli o práci.

Bartoška se také vyslovil pro spolupráci s opozicí, aby materiál prošel ve Sněmovně už v prvním čtení.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!