LOM jedná s Irákem o prodeji vrtulníků
Jednání však komplikuje napjatá situace na severu blízkovýchodní země a v okolí její metropole Bagdádu způsobená islamistickými radikály. „Neřekl bych, že tyto kontrakty jsou ohroženy, ale současné dění v Iráku na ně samozřejmě vliv má. V okamžiku, kdy jsou části islamistických jednotek šedesát kilometrů od Bagdádu, má irácká vláda jiné starosti,“ uvedl šéf rezortu obrany Martin Stropnický (ANO).
Teď se podle něj vysvětluje, proč Iráčané už od začátku dubna na dodávku bitevních letounů a helikoptér tak spěchají. „Měli své informace a obávali se toho, co se tam nyní děje,“ dodal ministr. LOM disponuje sedmi Mi-24, další by mohl obstarat v některém ze států bývalé Varšavské smlouvy. Česká armáda má 17 těchto helikoptér, až do roku 2018 však žádnou z nich vyřadit nechce.
Špatná bezpečnostní situace
Plánovaný prodej L-159 naráží vedle nedobré bezpečnostní situace v Iráku i na skutečnost, že nemusí být pro stát zvlášť výhodný. Vojsko by muselo obětovat čtyři „živé“ stroje, tedy ty, které má ve výzbroji. A další čtyři zakonzervované by si muselo nechat přestavět na dvoumístné cvičné verze. „Celé to propočítáváme,“ poznamenal Stropnického náměstek Jiří Borovec.
Podle něj by z obchodu jednoznačně profitovalo Aero Vodochody. To by získalo zakázky na zprovoznění a přestavby letounů jak pro české, tak pro irácké ozbrojené síly. Těm by navíc dodalo servisní a výcvikové balíky včetně trenažérů. Bagdád má zájem o patnáct L-159, dalších minimálně čtrnáct chce americká společnost Draken International.
Mise v Afghánistánu má pokračovat Česká armáda se hodlá v letech 2015 a 2016 účastnit misí v Afghánistánu a také v Mali a na Sinaji. Vedle toho chce za dva roky nabídnout NATO hlídání vzdušného prostoru některého ze spojenců, pravděpodobně v Pobaltí nebo na Islandu. V úvahu připadá i ostraha slovenského vzdušného prostoru. Návrh misí musí posoudit poslanecká sněmovna.
