Dětské přídavky mají podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) pomáhat i dětem, jejichž rodiče se dostali do krize ztrátou práce, a nemohou proto na děti uplatnit daňovou slevu. Koaliční lidovci s touto pozicí nesouhlasí. Místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka krátce před jednáním koaliční rady na toto téma řekl, že pomoc státu by měli dostávat pracující rodiče.
Rozšíření dětských přídavků, jak je posazují sociální demokraté, by podle Marksové znamenalo, že na pomoc státu dostane nově 300 tisíc dětí. Před jednáním novinářům řekla, že "ještě nedávno" měly nárok na přídavky všechny děti, zmínila také, že daňové odpočty jsou výhodné pro bohaté rodiče. Pro rodiny s nižšími či nižšími středními příjmy už tak výhodné nejsou.
Podle návrhu ČSSD by se podle věku potomka místo nynějších 500, 610 a 700 vyplácelo 1000, 1100 a 1200 korun. Na dávku by měly dosáhnout navíc i rodiny s průměrným příjmem. Pokud se na něm vládní politici shodnou, mohl by se dostat do už projednávané novely a přijmout do voleb. Zvýšení dávky a rozšíření okruhu rodin by si vyžádalo pět miliard navíc. Nyní se vyplácejí asi tři miliardy.
Přídavky se vyplácejí rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima. Nově by zvýšenou dávku podle plánů ČSSD měli dostávat pracující rodiče z domácností s příjmem do trojnásobku minima.
Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky by navrhovaná úprava neměla pozitivní dopad jen na rodiny, ale i na zaměstnanost. Motivovala by rodiče k hledání zaměstnání.
"Když si nezaměstnaní rodiče najdou práci a zvýší si příjem, ztrácejí na přídavky nárok, protože překročili příjmový limit. Opatření může pomoci i trhu práce. Rodina bude vědět, že když si rodič najde práci, stát ho podpoří tím, že mu zvýší přídavky," uvedl Sobotka už dříve.
