Politická bitva o podobu finančního plánu na příští rok vstupuje do předposlední fáze. O návrhu šéfa státní pokladny Andreje Babiše doplněného o požadavky jednotlivých úřadů začne jednat vláda. Babiš už na jaře avizoval, že schodek přes 48 miliard je ochoten o dalších jedenáct zvýšit, což udělal. Překvapilo vás něco na dosavadní debatě o rozpočtu?
Bohužel ne. Vláda už si v Poslanecké sněmovně prosadila zvýšení výdajových limitů, takže opět porušila zásadu, kterou kdysi prosadil někdejší sociálnědemokratický ministr financí Pavel Mertlík.
Tehdy bylo dohodnuto, že vládě je potřeba stanovovat nejen deficity, ale i výdaje. Má to jednoduchý důvod. V okamžiku, kdy se ekonomice daří lépe, by příjmy z této prosperity neměly jít na zvýšení výdajů, ale na snížení salda. Jediné vlády, které výdajové limity dodržovaly, byly Topolánkova a Nečasova.
Takže se vytvářejí jen další dluhy?
I když se mírně snižuje nominální deficit, strukturální deficit se nezlepšuje. Platí, že když mají socialistické přerozdělovací vlády více peněz, nepoužívají je ke snížení salda nebo ke strukturálním změnám, ale projedí je. Že vláda nevyužívá růstu lépe, je hrozná škoda. Kvůli takovému chování před rokem 2008 jsme pak museli velmi bolestivě šetřit. Souhlasím, že v době krize může být deficit vyšší.
Ale jen tehdy, má-li vláda v dobách růstu snahu ho prudce snižovat nebo i vytvářet přebytky. Socialisté, kteří se odvolávají na keynesiánskou teorii, si z ní vždy berou jen jednu půlku: že se má ve zlých časech utrácet. Problém je, že utrácejí i v dobrých časech a tak dlouho, než jim ty cizí peníze dojdou.
ČSSD ale namítá, že hlavně Nečasova vláda to se škrty přehnala a přiškrtila ekonomiku. I v ODS jsou slyšet názory, že úspory byly zbytečně drastické. Připustíte, že to tak bylo?
Kdybychom tenkrát věděli to, co víme teď, stabilizace nemusela být tak rychlá. Tempo bylo 60 miliard ročně. Ano, jsem ochoten diskutovat o tom, že to mohlo být 40 miliard. Můžeme se bavit o rychlosti konsolidace veřejných rozpočtů, ale rozhodně ne o trendu, tedy o směřování k vyrovnanému hospodaření. Na to se Andrej Babiš totálně vykašlal. Vláda, v níž sedí, neměla právo strukturální deficit zhoršovat.
My jsme řešili dluhovou krizi státu a zoufale bojovali o důvěru finančních trhů. Projevilo se to v roce 2011, kdy nám agentura Moody’s jako jediné zemi Evropské unie zvýšila rating o dva stupně. S tím ostře kontrastuje to, že na konci července agentura Fitch rating o jeden stupeň snížila. To je skutečné vysvědčení rozpočtové politice této vlády. V okamžiku, kdy ministrovi financí klesne rating, má rezignovat.
Když se nedávno ukázalo, že rozpočtový přebytek je téměř 76 miliard, označil se Babiš za nejúspěšnějšího ministra financí od vzniku České republiky. Má k tomu důvod?
Přebytek vznikl jak z vyšších příjmů, o něž se vláda nezasloužila a jen se jí přihodily, tak z toho, že v první polovině roku nerealizovala žádné investice, které si narozpočtovala. Podíváme-li se na analýzy, úspěchy způsobené aktivní politikou vlády tam nenajdeme.
Důvodem je ekonomický růst a neschopnost investovat. Myslím, že úspěch ministra financí stanovují ratingové agentury. Pokud vím, Babiš je první ministr, za něhož byl rating snížen. Za ministrů Bohuslava Sobotky a Eduarda Janoty byl stabilní a za Kalouska byl zvýšen o dva body.
Úspěch ministra financí stanovují ratingové agentury. V okamžiku, kdy klesne rating, má ministr rezignovat.
Jaký byste jako ministr financí ve vládě ČSSD navrhoval rozpočet?
Buď bych navrhoval nižší schodek než 60 miliard, nebo bych ministrem financí nebyl. Docela mě fascinovalo první kolo jednání o rozpočtu. Babiš přinesl na vládu návrh schodku, byl přehlasován a odešel s vyšším schodkem. Svědčí to o vztazích, které ve vládě panují, o její koncepčnosti a schopnosti vyjednávat.
Ministr financí, který je přehlasován v tak zásadní věci, jako jsou takzvané velké váhy příjmů, výdajů a salda, odstupuje. To se ale nikdy nestalo, protože se vždy dopředu dohodl s premiérem. Jinak se dobrý rozpočet sestavit nedá. Toto železné pravidlo platilo i za Nečasovy vlády, kdy vztahy mezi mnou a premiérem nebyly zrovna růžové.
Co nejvíce zatěžuje státní finance?
Jedenadvacet tisíc nových státních zaměstnanců, kteří byli přijati v posledních dvou letech, a obrovské neinvestiční dotace podnikatelským subjektům. I když vláda říká, že jejími prioritami jsou věda, vzdělání a dopravní infrastruktura, nejrychleji rostou položky jako sociální transfery, dotace koncernům, jako je Agrofert, a mzdy.
Nemám nic proti tomu, aby vláda v době růstu zvyšovala platy státních zaměstnanců. Nechápu ale, proč musela státní administrativa tak nabobtnat. Platy nových úředníků přijdou na dvacet miliard ročně. Struktura rozpočtu nemyslí na budoucnost země, ale jen na projídání. Vláda navíc zrušila některé reformní kroky pravicových vlád, ale sama žádný domácí úkol ve prospěch stabilizace a konkurenceschopnosti nesplnila.
Celní správu tento rok opustilo celé její vedení, před týdnem přišel ministr Babiš s návrhem, aby měla stejné pravomoci jako policisté. Záměr naráží na kritiku koaličních stran i opozice. Jaké jsou konkrétní výhrady TOP 09?
Záměr je absurdní. Celníci jsou v pozici správce spotřební daně. I já jsem vždy chtěl, aby byli silná, operativní složka ve prospěch nejen spotřební daně, ale celé Finanční správy. Ale operativní složka správce daně není a nemůže být policie, tedy orgán činný v trestním řízení.
Vždy jsem trval na tom, že správce je tu od toho, aby daně vybíral, a ne aby někoho zavíral. To je práce policie. Jsem zásadně proti koncepci Babiše, pokládám ji za nebezpečnou. Zřejmě je za tím jeho ambice mít vlastní policajty, aby měl na politickou a obchodní konkurenci další nástroj.
Odhadnete, jak spor mezi ním a šéfem ministerstva vnitra Milanem Chovancem, který chce zřídit finanční policii, dopadne?
Nemám nic proti vzniku finanční policie, ale nemyslím si, že je důležitý. Jak bude boj s touto trestnou činností organizačně uspořádán, pokládám za podružné. Když na nějaký dům přitluču ceduli s nápisem finanční policie, ještě to neznamená, že mám účinný nástroj na potírání této sofistikované kriminality. Jde hlavně o to, aby policie měla špičkové odborníky. Ti jí ale vždy chyběli, neuměla si jich vychovat tolik, kolik potřebovala.
Vidět v každém kriminálníka je projev babišismu. Ten definuji dvěma paranoidními zásadami ministra financí: všichni se dají koupit a všichni kradou.
Pokud by oba záměry prošly, asi by byla o odborníky na finanční kriminalitu ještě větší nouze než teď. Oba útvary by si lezly do zelí jak v náboru a výchově expertů, tak v jednotlivých kauzách. Souhlasíte?
Jako ministr financí jsem věnoval vzdělávání Celní i Finanční správy velké úsilí, a přesto mělo vždy rezervy. Když jsme ale porovnávali schopnosti hlavně Finanční správy s policisty, správa na tom byla mnohem lépe. Asi by bylo lepší, aby obě složky spolupracovaly. Když si budou konkurovat, k ničemu to nepovede.
Navíc Finanční správa nemůže k daňovým poplatníkům přistupovat tak, že jsou všichni zločinci. To by se efektivita výběru daní prudce snížila. Mezi správcem daně a poplatníkem musí existovat určitá míra důvěry, správce má pomáhat lidem daně řádně odvádět. Vidět v každém kriminálníka je projev babišismu. Ten definuji dvěma paranoidními zásadami ministra financí: všichni se dají koupit a všichni kradou.
Už delší dobu se připravuje návrh zákona o střetu zájmů, který má od příštího volebního období omezit Babišovo podnikání. ČSSD ale začala prosazovat, aby obsahoval i centrální registr majetkových přiznání všech politiků, tedy i krajských a komunálních. Je to pro TOP 09 tak nepřekonatelná překážka, že návrh nepodpoří?
Nám se skutečně nelíbí posedlost vlády nejrůznějšími centrální registry, které nemají žádný jiný význam než možnost zneužívat informace a dehonestovat. Proti samotným majetkovým přiznáním politiků nic nemáme, podáváme je každý rok.
Proč bych ale jako občan Bechyně měl mít přístup k majetkovému přiznání zastupitele z Valašských Klobouk? K čemu mi to bude dobré? Povede to jen k tomu, že když se obrátím na slušného, pracovitého člověka, aby kandidoval do zastupitelstva, zaťuká si na čelo a řekne mi, že se nehodlá nechat urážet, pomlouvat. Pokud se budeme snažit stále více kriminalizovat komunální politiky, utrpí kvalita demokracie, protože vytvoříme prostor pro méně kvalitní kandidáty.
Takže návrh zákona odmítnete? Nebyla by to promarněná příležitost, jak Babišovi ukázat, že se mu demokratické, nepopulistické strany ČSSD, KDU-ČSL, ODS a TOP 09 umějí postavit?
Budeme o návrhu dál jednat. Pevně doufám, že by omezení Babišova podnikání mohlo projít ještě do podzimních voleb. Při konstruktivním jednání to možné je.
| Miroslav Kalousek (55) |
|---|
| Před vstupem do vysoké politiky pracoval od roku 1990 jako poradce místopředsedy vlády pro ekonomickou transformaci, pak působil pět let jako náměstek ministra obrany. V roce 1998 byl zvolen poslancem, stal se šéfem rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Předsedou KDU-ČSL byl v letech 2003 až 2006. Pět let byl ministrem financí v Topolánkově a pak v Nečasově vládě. V roce 2009 založil s Karlem Schwarzenbergem TOP 09, loni v listopadu se stal jejím předsedou. |
