Stovky lidí chybějí armádnímu letectvu, jehož základ tvoří čtrnáct švédských stíhaček JAS-39 Gripen. Po přezbrojení na americké letouny F-35 Lightning II, o němž zřejmě začátkem října rozhodne vláda, však potřeba špičkových pilotů a dalšího vysoce kvalifikovaného personálu vzroste. Už proto, že nadzvukových letadel nejvyspělejší páté generace žádá ministerstvo obrany čtyřiadvacet. Z důvodu složitosti moderního stroje, který je létajícím superpočítačem napěchovaným senzory, jej musí obsluhovat více techniků a dalších odborníků například na diagnostiku či vyhodnocování dat z misí.
Před deseti roky se předpokládalo, že Vzdušné síly Armády České republiky (AČR) budou mít 5400 vojáků. Podle tehdejšího náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře však byla tabulková místa naplněna pouze ze 79 procent.
Podstav je nadále hluboký, loni v prosinci mělo letectvo 5035 příslušníků. „V polovině dekády budou mít vzdušné síly obsazení jako v současné době. Počty v roce 2030 ale zatím nelze předvídat s ohledem na připravované vyzbrojovací projekty,“ řekla mluvčí generálního štábu AČR Vlastimila Cyprisová. „Tyto projekty ovlivní nutnost navýšení, nebo naopak snížení počtů osob v osádkách obsluh pořizované techniky,“ dodala.
Pokud kabinet Petra Fialy (ODS) nákup čtyřiadvaceti patrně nejmodernějších bojových letounů na světě za více než sto miliard korun schválí a nejpozději do deseti let je Česko získá, vojsko postupně vyřadí z provozu jak gripeny, tak dvě letky podzvukových bitevníků L-159. Nelze však počítat s tím, že všichni piloti a technici se přeškolí na F-35 i proto, že mnozí mezitím zestárnou. Rezort obrany se už nyní potýká s vysokým průměrným věkem vojáků, který činí 38 let.
„Mladí piloti jsou schopni F-35 rychleji nasát, ti starší to mají těžší,“ uvedl testovací pilot koncernu Lockheed Martin Tony Wilson. Na druhé straně komplexní ovládání stroje si lze podle Wilsona osvojit za dva až tři roky, zatímco u letounu třetí nebo čtvrté generace to trvá osm až dvanáct let.
Obslužný personál F-35 je však početnější, potvrdil velitel 21. křídla taktického letectva Pavel Pavlík. „Nejnáročnější období pro zajištění dostatečného počtu pilotů a techniků nastane při přebírání prvních F-35. V té době bychom kvůli ochraně vzdušného prostoru ještě provozovali gripeny a L-159,“ řekl e15 Pavlík. Dodal, že po překonání tohoto „personálního peaku“, který by trval několik let, se počet příslušníků Vzdušných sil AČR vrátí kolem roku 2035 na stávající úroveň. Výrobu F-35 pro Česko by měl Lockheed Martin odstartovat v roce 2029, o dva roky později má zahájit dodávky.
Zatím jsou to však jen předpoklady. Žádné přesné údaje o personálu, o něž by se ministerstvo obrany opřelo, alespoň podle oficiálních vyjádření nemá. Tabulková místa by teprve vytvářelo a obsazovalo.
Americké letectvo i Lockheed Martin uvádějí, že nároky na počet techniků jsou zhruba o čtvrtinu vyšší než u starších stíhaček F-16. I ty přitom vyžadují až dvojnásobně více lidí než gripeny.
Oproti současnosti budou podle leteckého experta Tomáše Souška potřeba další profese. „Musí být postaveny budovy pro specializovaná pracoviště vybavená technologiemi pro údržbu letadel. Bude tam spousta počítačového vybavení pro monitoring a diagnostiku,“ uvedl Soušek. Další pracoviště budou v utajeném režimu. „F-35 používá citlivé technologie. Řadu činností nebude možné dělat v běžném hangáru, což zvedne náklady na vybavení i personál,“ podotkl.
Vzhledem k dlouhodobě neobsazeným místům v armádním letectvu je otázka, nakolik by se dařil nábor odborně i zdravotně způsobilých nových pilotů, techniků a dalších odborníků.
Největší překážkou je dlouhodobě nepříznivá demografická situace. Počet obyvatelstva klesá a populace stárne. Nyní má Česká republika zhruba deset milionu občanů, z toho 2,8 milionu je ve věku 60 a více let. Dětí do věku 17 let jsou dva miliony. Přibližně za dvě dekády počet obyvatelstva klesne na 9,2 milionu, přičemž lidí ve věku 60 a více let bude 4,7 milionu.
Stárnutí populace má negativní dopad na nábor do ozbrojených sil. „Starší lidé jsou méně fyzicky zdatní a méně motivovaní k vojenské službě. Důsledkem toho je, že armáda má problém získat dostatek nových vojáků,“ uvedla mluvčí generálního štábu AČR.
Získávat dostatek nových rekrutů se nedaří i z důvodu zdravotního stavu populace. V České republice přibývá lidí s chronickými onemocněními, jako jsou obezita, cukrovka a kardiovaskulární choroby. I ty stěžují náborářům práci.
