Z aktuálních volebních preferencí, kterými zahýbala prezidentská volba, rozhodně nelze dělat definitivní závěry. Miloš Zeman, jenž nastoupí do prezidentského úřadu, se netají tím, že by politické dění rád moderoval, takže měnit v nejbližší době status quo je pro partajní lídry poměrně nebezpečné. Ostatně vzorec české parlamentní politiky, který stojí v podstatě na čtyřech politických stranách – dvou na levici a dvou na pravici –, by se nejspíš stejně výrazně nezměnil.
Po nových volbách ať už předčasných nebo řádných by se ve sněmovně s největší pravděpodobností objevili jen noví „sekundanti“ ODS, TOP 09, ČSSD a KSČM. Práh dolní komory parlamentu by mohly překročit SPOZ a KDU-ČSL, volební debakl by zažily Věci veřejné a LIDEM. Navrch má v každém případě levice a zatím to vypadá tak, že poprvé v historii by napřesrok mohla ovládnout nejen obě komory parlamentu, ale i exekutivu.
V letošním politickém životě však spíše budou dominovat turbulence spojené s komplikovanou existencí koaliční vlády a novým prezidentem. Očekávání supervolebního roku 2014, v němž si občané mají vybírat nové poslance, obecní zastupitele, třetinu senátorů a také europoslance, nervozitu politických stran jenom umocní.
