Vysokou střední mzdu, která dělí vyplácené peníze na dvě stejné poloviny (tzv. medián) a podle analytiků odpovídá reálným příjmům mnohem více než průměrná mzda, měli v Česku také Francouzi s 52 719 korunami, občané Spojených států s 50 057 korunami, Japonska s 49 239 a Jižní Koreje s 48 978 korunami.
„Úroveň mezd zaměstnanců těchto občanství se může na první pohled jevit vysoká, nicméně ekonomické subjekty z těchto zemí patří mezi největší investory na českém území,“ uvedla k výši jejich mezd Kateřina Duspivová ze společnost Trexima. Z toho podle ní vyplývá i vyšší zastoupení zaměstnanců z těchto zemí v lépe placených zaměstnáních.
Cizinců z uvedených států, kteří v ČR pracují, není mnoho, jde o desítky maximálně stovky lidí. Nejvíce zahraničních pracovníků v Česku pocházelo v prvním pololetí ze Slovenska a v podnikatelské sféře měli hrubou střední mzdu 21 768 korun měsíčně. To je o 1683 korun více, než činila ve stejném období střední mzda v rámci celé České republiky. Při porovnání je třeba zohledňovat, jací lidé do ČR přicházejí pracovat a v jakých odvětvích a na jakých pozicích nacházejí uplatnění.
Z nejpočetněji zastoupených cizinců v tuzemské podnikatelské sféře brali Rumuni v pololetí hrubou střední mzdu 19 912 korun a Poláci 18 155 korun. Nejnižší mzdy z nich pobírali zaměstnanci s ukrajinským a bulharským občanstvím – brali 14 371, respektive 15 869 korun.
V meziročním srovnání si v Česku za první pololetí nejvíce polepšili Poláci, jimž hrubá střední mzda vzrostla do června o 6,6 procenta. Mzdy naopak ve stejném období nejvíce klesly Rumunům; snížení způsobil především příliv nekvalifikovaných pracovníků, při jejichž započtení klesla hrubá střední mzda klesla o 20,8 procenta.
Počet zaměstnanců a medián hrubé měsíční mzdy ve mzdové, podnikatelské sféře podle státního občanství v 1. pololetí 2011 (v Kč)
Pozn.: Tabulka obsahuje údaje za země, z nichž v ČR pracovalo více než 2000 státních příslušníků. Zdroj: ISPV, Trexima
