Pravicová vláda Petra Fialy (ODS) šla před rokem do svého volebního období s tím, že chce ulevit podnikatelům a firmám. Válka na Ukrajině a následná energetická a inflační krize však zasáhly státní kasu natolik, že vedle slibovaného snižování administrativní zátěže musela vláda najít i nové příjmy. A z daní to jde nejlépe.
Zvýšení limitu pro platbu DPH
Pro živnostníky a podnikatele je to zřejmě nejočekávanější změna. Limit obratu pro povinnou registraci k DPH se od ledna zvyšuje ze současného jednoho milionu na dva miliony korun. Pro ty, kteří nadále budou DPH platit, přichází alespoň zmírnění v oblasti kontrolního hlášení. „Od roku 2023 nebude platit dosavadní pětidenní lhůta pro podání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně. Lhůta se nově bude odvíjet ode dne dodání výzvy do datové schránky a bude v délce 17 dní,“ uvádí ministerstvo průmyslu a obchodu. Na polovinu se také v některých případech snižuje pokuta za nepodání kontrolního hlášení.
Paušál pro živnostníky
Limit obratu pro možnost využití paušální daně se zvyšuje z jednoho milionu na dva miliony. Zároveň se zavádějí tři pásma. S příjmy do jednoho milionu korun bude paušální daň činit 6208 korun měsíčně. S příjmy do 1,5 milionu korun bude paušální odvod činit 16 tisíc korun. Třetí pásmo s příjmy do dvou milionů korun počítá s daní ve výši 26 tisíc korun měsíčně. V každém pásmu je několik výjimek.
Datové schránky
Od prvního ledna budou zřizovány datové schránky všem živnostníkům, podnikatelům a právnickým osobám, kteří dosud datovou schránku nemají. Týkat se to bude nově i společenství vlastníků bytových jednotek, spolků či nadací.
Daňové přiznání
Nově nebudou muset podávat daňové přiznání zaměstnanci s jinými příjmy do 20 tisíc korun, pro přiznání za rok 2022 nicméně platí dosavadní limit šest tisíc korun. Přiznání nebudou muset podávat ani osoby s příjmy nepřesahujícími 50 tisíc korun, do roku 2022 nicméně platí limit 15 tisíc korun. Podnikatelé s datovými schránkami musejí povinně podat daňové přiznání elektronicky.
Jak uspořit v domácnosti:
Windfall tax
V roce 2023 začne platit daň z neočekávaných zisků pro podniky z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V bankovním sektoru windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok. „Dočasná mimořádná daň bude 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední čtyři roky (2018–2021) navýšeným o dvacet procent,“ uvádí ministerstvo.
Významná tržní síla
Novela zákona o významné tržní síle má lépe chránit dodavatele velkých obchodních řetězců. Nově se bude významná tržní síla posuzovat podle obratu obou stran kontraktu. Významnou tržní sílu má mít nově už odběratel s obratem nad dva miliony eur (asi 50 milionů korun) vůči dodavateli s obratem pod touto hranicí. Nově bude mít významnou tržní sílu i takový odběratel, jehož roční obrat v tuzemsku přesáhne pět miliard korun. Místo 12 největších firem se nyní bude zákon týkat zhruba 800 subjektů.
Konec EET
Firmy a podnikatelé jsou definitivně osvobozeni od elektronické evidence tržeb. Evidence nicméně nebyla povinná v posledních třech letech poté, co povinnost pozastavila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) v reakci na pandemii koronaviru.
