Zavedení tzv. válečné daně je nyní velmi ožehavé a diskutabilní téma. Vláda plánuje daní z mimořádného či také neočekávaného zisku částečně zalepit velkou díru ve státním rozpočtu. Tato daň je jinak nazývaná také jako Windfall Tax a je jedním z typu sektorové daně.
Co to je tzv. válečná daň?
Válečná daň je podle premiéra Petra Fialy jednou z forem solidarity, k nimž vláda může v současné době přistoupit. O zavedení musí kabinet rozhodnout do 10. září. Zavedení válečné daně by se týkalo nejspíše tří sektorů. Prvními jsou energetické firmy, dále by se mimořádná daň týkala také bank. Třetí sektor není oficiálně potvrzen. Šlo by ale pravděpodobně o rafinérie a distributory a prodejce pohonných hmot.
Co je sektorová daň?
- Sektorová daň je daň, která zatěžuje určitou skupinu podniků.
- Většinou se jedná o bankovní sektor či energetiku.
- Uvedeným firmám je zavedena zvláštní sazba daně z příjmu právnických osob.
Jak by v Česku měla fungovat válečná daň?
Přesné parametry této nové sektorové daně dosud nejsou známé. Národní rozpočtová rada (NRR) zatím podle deníku E15 připravila jediný relevantní model. Ten kalkuluje se třemi pásmy takzvané windfall tax ve výši 40, 50 a 60 procent po odečtení průměrného ročního zisku daněných firem za posledních pět let. Podle tohoto modelu by se výnos pouze u energetických společností pohyboval mezi 27 až 40 miliardami korun.
Videospeciál: Nejdůležitější daňové novinky v roce 2022
Jak pravděpodobné je její schválení?
Premiér Petr Fiala uvedl, že je pro nějakou formu solidarity těch, kteří mají neočekávané zisky dané situací na trhu v důsledku války na Ukrajině, vůči občanům, kteří platí zvýšené ceny energií.
Ministr financí Zbyněk Stanjura také již dříve poukázal na zisky bank plynoucí z rostoucích úrokových sazeb. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků. České společnosti platí ve většině případů 19procentní daň z příjmů. Výběr daně z příjmu právnických osob v roce 2021 meziročně stoupl o 20,8 miliardy na 129,1 miliardy korun.
„Jsem k takové debatě otevřený. Myslím, že je rozumné, abychom něco takového zvažovali. Jaké to bude mít parametry, pokud se na tom domluvíme, to se ukáže, až budeme mít výsledek jednání," doplnil Fiala.
Názory na válečnou daň se různí
Velkým odpůrcem válečné daně je kupříkladu analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Za mimořádným růstem zisků energetických firem nebo bank, o nichž se v souvislosti s novou daní hovoří nejčastěji, stojí válka ve skutečnosti jen zčásti či nepřímo. Vždyť sami vládní politici tvrdí, že současná inflace je převážně zapříčiněná „rozhazováním“ předchozí Babišovy vlády.
Na tuto inflaci reaguje Česká národní banka zvyšováním úrokových sazeb. A toto zvyšování sazeb zvyšuje ziskovost bank. Takže stěžejní příčinou růstu ziskovosti bank v dikci současné vlády není válka, ale rozhazování Babišovy vlády. Proč ale tedy mají být mimořádně zdaněny banky se zdůvodněním válkou, když za jejich mimořádné zisky může – podle Fialovy vlády samotné – dominantně něco jiného než válka,“ komentuje Kovanda.
Podobné je to podle něj se zdaněním energetických společností. Například cena velkoobchodní elektřiny nebo burzovní cena plynu přece dramaticky rostly už loni na podzim, tedy ještě před válkou. „Vždyť třeba Bohemia Energy padla v říjnu 2021, kdy do začátku války zbývaly ještě více než čtyři měsíce. Padla kvůli vysokým burzovním cenám elektřiny a plynu. Z nich naopak těží třeba ČEZ,“ uvádí dále Kovanda.
Kritika pak zazněla i od některých poslanců ODS. „Já budu říkat kolegům ve výkonné radě, že to prostě není hospodářsko-politické opatření, že to je opatření populistického charakteru,“ řekl ČT místopředseda Sněmovny Jan Skopeček
„Žádný konkrétní návrh, který by určoval přesně předmět zdanění, daňový základ či sazbu daně, na stole není. Proto pro mě nemá smysl v tuto chvíli o podpoře či nepodpoře mluvit. Nicméně, nijak se netajím obavou z negativních ekonomických i politických důsledků nové uvažované daně. Jako vhodnější řešení bych osobně preferoval dohodu dnes vysoce ziskových odvětví s vládou o formě a výši jejich solidarity a podílu na zvýšených veřejných výdajích souvisejících s energetickou krizí a válkou na Ukrajině,“ uvedl pak dále pro iDNES.cz Skopeček.
O válečné dani jako o čirém populismu se v případě energetického sektoru za této situace vyjádřil také 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Od kdy by mohla windfall tax platit?
Menší strany naopak vyjádřily svůj souhlas. „Energetické firmy mají neočekávané příjmy kvůli silnému zdražování energií hlavně v důsledku války, jde to z kapes domácností a je správné domácnostem peníze vrátit,“ uvedl v pondělí šéf Pirátů Ivan Bartoš. Souhlasila také šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Mimořádné zdanění v podobě windfall tax podporujeme, protože zisky energetických firem i bank jsou způsobeny nikoliv jejich přičiněním, ale vnějšími vlivy. O konkrétní podobě a parametrech budeme teprve vést jednání v následujících týdnech a to jak na úrovni strany, tak na úrovni celé vládní koalice,“ sdělila iDNES.cz.
Vláda by měla o zavedení daně z mimořádného zisku rozhodnout zhruba do 10. září. Následně bude legislativní návrh posuzovat Poslanecká sněmovna a poté i Senát.
