Andrej Babiš prezidentem? Kandidatura a co k ní aktuálně říká | E15.cz

Andrej Babiš a jeho kandidatura na prezidenta: Co k ní aktuálně říká a jak vábí voliče

Dominika Odvárková, Petr Pohůdka, swp

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandidaturu na prezidenta nepotvrdil ani nevyvrátil. Podle sázkových kanceláří a průzkumů patří přitom k favoritům pro lednové prezidentské volby.

Kandidatura Babiše na prezidenta?

Andrej Babiš zatím nepatří mezi oficiální kandidáty na prezidenta. Nicméně podle řady vyjádření v médiích to vypadalo, že svoji kandidaturu ohlásí: „Ptejte se mě v září,“ prohlásil například v rozhovoru pro MF DNES v prosinci 2021. 

V červnovém rozhovoru pro Českou televizi však mluvil jinak: „Já jsem to změnil, že to oznámím na poslední chvíli, takže to asi v září nebude,“ prohlásil bývalý premiér s tím, že se v případné kandidatuře hodlá opírat o hlasy poslanců, místo 50 tisíc sesbíraných podpisů od občanů. 

V první polovině prázdnin počítal s plánem oznámit kandidaturu 4. listopadu, čtyři dny před nejzazším termínem, kdy je ještě možné podat kandidátskou listinu na ministerstvo vnitra. Poté Babiš zmiňoval datum státního svátku na 28. října.

Podle nejnovějších vyjádření by konečné rozhodnutí mělo padnout v druhé polovině října. V rozhovoru pro ČTK zmínil, že hnutí ANO má dohromady čtyři potenciální kandidáty na prezidenta. Konkrétně Babiš jmenoval bývalé členy své vlády - ministryni financí Alenu Schillerovou a ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka, dále bývalého předsedu sněmovny Radka Vondráčka. Čtvrtého možného kandidáta si nechal sám pro sebe, je ale pravděpodobné, že jím je on sám.

Ještě na konci roku 2021 v rozhovoru pro Blesk Babiš uvedl, že by si prezident Miloš Zeman přál, aby kandidoval. Jeho účast ve volbách by ale musela podpořit rodina a hnutí ANO.

V únorovém projevu na sjezdu strany prohlásil: „Z vícero důvodů k tomu neřeknu jasné slovo. Politika poškodila moji rodinu, bývalou firmu i mě a moje zdraví. Také ale vnímám, že mě řada lidí podporuje a chce, abych kandidoval. Ať už se o Hrad pokusím, nebo ne, musíme jako hnutí postavit silného kandidáta, který osloví společnost napříč a bude v zahraničí bojovat za zájmy České republiky."

Domněnkám o tom, že nakonec Babiš na prezidenta kandidovat bude, nahrává rovněž vyjádření v únorovém rozhovoru pro MF DNES: „A proč ne? Nebo si myslíte, že jsme republice při oficiálních návštěvách s mojí paní dělali ostudu? Teď to ale nechci řešit, řekl jsem, že se k tomu vyjádřím včas.“

Ke kandidatuře znovuzvoleného předsedy ANO se vyjadřují i jeho spolustraníci. Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová si myslí, že Babiš do prezidentské volby půjde –⁠ uvedla to 13. února v pořadu Partie Terezie Tománkové:

„Že se zatím nepostavil jasně ke své kandidatuře na prezidenta, je pravda i v našich vnitřních kruzích, on skutečně o tom přemýšlí, není rozhodnutý. To, co říká navenek, tak je pravda. On málokdy by dokázal takto blafovat. Já osobně si myslím, že se nakonec rozhodne kandidovat, to je můj osobní tip. A bylo by to dobře,“ řekla Schillerová.

K Babišově kandidatuře na prezidenta se již loni na podzim vyjádřil i bývalý ministr Karel Havlíček z hnutí ANO v rozhovoru pro DVTV. „Hnutí ANO by mělo mít v každém případě svého kandidáta a nedovedu si představit, že to byl dnes někdo jiný než pan Babiš,“ uvedl tehdy Havlíček.

Zda Andrej Babiš na prezidenta kandidovat bude je však stále poměrně nejisté. Ostatně i v minulosti prohlašoval, že být prezidentem není nic pro něj. V roce 2014 napsal na svůj Twitter: „Nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila, ani na ni nemám předpoklady.“

Válka na Ukrajině

Krátce po počátečním odsouzení Putinovy agrese a vyjádření podpory tvrdým sankcím porušil Babiš politické příměří a pustil se do kritiky vládního kabinetu Petra Fialy (ODS), ve které pokračuje až do dnešních dní. Vyčítá jí, že nedělá dost pro „naše lidi“, a obviňuje ji, že občanům pomáhat nechce.

Nelíbí se mu ani podpora Ukrajinců, kteří přijíždějí „v drahých autech“. Varuje před neoprávněným čerpáním příspěvků a celou situaci rámuje do střetu Ukrajinců s Čechy, kdy pomoc jedněm automaticky znamená zatracení těch druhých. Nesouhlasí také s mírou materiální podpory, kterou Česká republika Ukrajině poskytuje.

„Nemyslím si, že bychom měli pokračovat v dodávání zbraní na Ukrajinu. Dodávali jsme zbraně a Putina jsme zastavili. Chtěl obsadit celou Ukrajinu, to se chválabohu nepovedlo,“ řekl podle Respektu začátkem června Babiš na jednom ze setkání s občany.

Inflace a energetika

V reakci na rostoucí inflaci představilo v dubnu hnutí ANO dvanáctibodový plán „opatření proti drahotě“. Jedná se o kombinaci navyšování sociálních dávek včetně penzí nad rámec zákonné valorizace, zastropování cen pohonných hmot a potravin nebo snížení DPH na nulu u elektřiny, plynu a topení. Jeho realizace by státní pokladnu stála 250 miliard korun, což by podle ekonomů inflaci naopak podpořilo.

V rámci dopadů energetické krize kritizuje především ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (nestraník za STAN). S plněním českých plynových zásobníků měl podle Babiše začít dříve a už dávno měl prodloužit těžbu uhlí v Ostravsko-karvinských dolech (OKD) do roku 2025. Kabinet by podle Babiše také měl přehodnotit svůj plán na odklon od uhlí do roku 2033.

Důchodová reforma

Babiš dlouhodobě ujišťoval, že důchody porostou bez ohledu na ekonomickou situaci. Koalice ANO a ČSSD se ale neshodla ani na jednom ze tří scénářů důchodové reformy, se kterým přišla Komise pro spravedlivé důchody zřízená ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Babiš návrhům vyčítal, že řeší pouze výdajovou, ale nikoliv příjmovou stránku věci.

COVID-19 za premiérské éry Andreje Babiše

Koronavirovou pandemii řešil Andrej Babiš z pozice předsedy vlády. Po první jarní vlně, kterou se díky přísným opatřením podařilo překonat s minimálními ztrátami na životech, přišlo rozvolněné léto a po krajských volbách na začátku října další vlna tvrdých lockdownů doprovázená přeplněnými nemocnicemi a vysokým počtem mrtvých. Krátké rozvolnění kolem Vánoc přineslo vlnu třetí a opatrné rozvolňování trvalo celé jaro následujícího roku.

Hlavním nástrojem boje proti viru se stalo očkování. První dávky do Česka dorazily koncem prosince 2020 a mezi prvními naočkovanými byl i sám Babiš. Vakcíny Česká republika získala ze společného nákupu Evropské unie od společností BioNTech a Pfizer, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. K 13. 7. 2022 bylo v ČR plně naočkováno 64,3 procenta občanů a pro posilující dávku si jich došlo 39,7 procenta.

S plošnými uzávěrami musela Babišova vláda přijít i s kompenzačními programy pro zavřené podniky a OSVČ. Kritizována byla především za chaotickou komunikaci a časté změny opatření. Celou krizi provázela i dlouhá sněmovní jednání o prodloužení nouzového stavu.

Státní kasa vyšla z pandemických let s rekordním schodkem. Ten v roce 2020 činil 367,4 miliardy korun a v roce 2021 se vyšplhal na 419,7 miliardy korun. Státní dluh tak stoupl na své historické maximum – 2,47 bilionu korun. V roce 2019 přitom šlo jen o něco přes 1,6 bilionu korun, během krize tedy vzrostl o více než 50 procent. Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě uvedl, že za loňský nárůst výdajů je koronavirus zodpovědný jen z deseti procent.

Názory a politická orientace

Svůj vstup na politickou scénu Babiš spojil s bojem proti korupci, vždy se vymezoval vůči tradičním politickým stranám. V roce 2011 založil iniciativu s názvem ANO (Akce nespokojených občanů), která byla později zaregistrována jako politické hnutí ANO 2011, v němž Babiš zastává funkci předsedy. 

K hlavním programovým bodům ANO patřil boj proti korupci a snížení daní. V předčasných parlamentních volbách v roce 2013 získalo ANO 18,65 procenta hlasů. Hnutí tak skončilo na druhém místě a stalo se součástí vládní koalice s ČSSD a KDU-ČSL.

Do posledních voleb v roce 2021 si ANO pod vedením Babiše připravilo program postavený na snížení státního dluhu a zvýšení důchodů. Hnutí slibovalo, že bude bránit daňovým únikům, zmrazí platy státním zaměstnancům a během sedmi let dosáhne vyrovnaného rozpočtu. Prioritou programu bylo zvýšení důchodů a dřívější odchod do penze pro náročné profese. Babiš se spolustraníky chtěl řešit také nedostatek volných bytů nebo posílit digitalizaci státní správy.

V otázce klimatických plánů se Babiš a ANO vyhrazují proti návrhu EU na zákaz spalovacích motorů. Babiš podporuje boj proti klimatické změně, ale pouze do té míry, aby neohrozil pracovní místa. Na poli zahraniční politiky chce Babiš tvrdě hájit zájmy ČR v Evropské unii.

Své politické názory prezentuje Babiš každou neděli ve svém pořadu Čau lidi na sociálních sítích.

Rozhovor s Andrejem Babišem pro Prostor X: Politika mi zničila zdraví, myslel jsem, že mám rakovinu, ale byl jsem úspěšný. Za nás bylo líp

Video se připravuje ...
Prostor X: Rozhovor s Andrejem Babišem

Trestní stíhání Andreje Babiše a spory o dotace

Jedna z největších kauz Andreje Babiše se týká neoprávněného čerpání dotace z EU pro Čapí hnízdo. V minulém volebním ho Poslanecká sněmovna z tohoto důvodu dvakrát vydala k trestnímu stíhání. Čerpání dotace vyšetřoval Evropský úřad pro boj proti podvodům, který došel k závěru, že se jednalo o dotační podvod. Dotace na Čapí hnízdo byla posléze vrácena.

V roce 2019 bylo Babišovo trestní stíhání pozastaveno a vzápětí znovu obnoveno. Začátkem března sněmovna vyhověla žádosti státního zástupce a Babiše zbavila poslanecké imunity potřetí. Úvodní líčení je naplánováno na 12. září tohoto roku.

Rodina a problémy se synem

Babišova první manželka se jmenuje Beata (užívá jméno Beatrice). Mají spolu dvě děti –⁠ roku 1979 se jim narodila dcera Adriana, o čtyři roky později syn Andrej. S první ženou se rozvedli. Druhá partnerka Andreje Babiše se jmenuje Monika. V roce 2000 se partnerům narodila dcera Vivien, tři roky poté syn Frederik. Svůj vztah oficiálně stvrdili o mnoho let později, Monika se druhou manželkou Andreje Babiše stala až v roce 2017.

Starší Babišovy děti byly vyšetřovány policií kvůli kauze Čapí hnízdo. Dcera Adriana i Andrej Babiš jr. ale byli po zahájení trestního stíhání omluveni z podání vysvětlení ze zdravotních důvodů. Babiš jr. poté kontaktoval českou policii s tím, že byl unesen na Krym, aby nemohl vypovídat. Vyšetřování policie ukončila se závěrem, že se o únos nejednalo. Andrej Babiš mladší se v době údajného únosu léčil na psychiatrii, nicméně loni předložil znalecké posudky, podle nichž je zdravý.

Soudní spory o spolupráci Babiše s StB

Babiš v roce 1980 vstoupil do KSČ, od stejného roku ho StB evidovala jako důvěrníka a od roku 1982 jako agenta pod krycím jménem „Bureš“. Babiš dlouhodobě spolupráci s StB odmítá a soudí se o pravost spisů. V roce 2014 mu dal soud za pravdu a Babišův spis označil za zfalšovaný. V roce 2017 ale Ústavní soud rozsudek zrušil. Proti tomu se Babiš nakonec úspěšně odvolal a případ se vrátil k projednání.

V létě 2021 byl soudu doručen další důkaz –⁠ karta agenta Bureše, která potvrzuje spolupráci Babiše s StB v oblasti zahraničního obchodu. Bratislavský krajský soud tak v červnu Babišovu žalobu znovu zamítl. Soud svůj verdikt zdůvodnil tím, že žalovanou stranou nemá být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Babiš se podle svých slov plánuje soudně bránit dál.

Babiš jako opoziční poslanec

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 hnutí ANO v čele s Babišem neobhájilo své předchozí vítězství, strana byla těsně druhá za koalicí SPOLU. Babiš před volbami sice prohlásil, že v případě prohry odejde z politiky, ale poté si toto rozhodnutí rozmyslel a zůstal v opozici.

Po volbách si pořídil luxusní obytňák se sloganem „Za Babiše bylo líp,“ s nímž od poloviny května objíždí místa po celé ČR a setkává se s lidmi. Někteří politologové se domnívají, že je to součást předvolební kampaně na prezidenta. 

V souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině se postavil za vládu Petra Fialy (ODS), ač ji zatím spíše kritizuje. Vymezil se kupříkladu proti novele pandemického zákona a navrhovaný rozpočet označil za asociální, neboť „šetří na lidech“.

Babiš jako premiér ČR

Parlamentní volby v roce 2017 vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,46 procenta hlasů a třiašedesátiletý Babiš byl jmenován premiérem. První vláda pod jeho vedením nezískala důvěru, povedlo se to až s druhou, kterou ANO sestavilo s ČSSD za podpory KSČM. Kvůli kauze Čapí hnízdo musela tato vláda ustát i další hlasování o nedůvěře.

V roli premiéra musel Babiš řešit pandemii covidu-19, například lockdowny či očkování. Babiš kritizoval pomalý nákup vakcín přes EU. Proti EU se vymezoval i kvůli Green Dealu s tím, že největší ekonomiky světa představují větší znečišťovatele než Evropa. Nicméně při jednání v EU ke Green Dealu přistoupil. Na poli domácí politiky patřilo mezi největší kroky Babišovy vlády zrušení superhrubé mzdy.

Babiš jako ministr financí

Po úspěchu hnutí ANO ve volbách v roce 2013 se Andrej Babiš stal ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. Ve funkci prosazoval především lepší výběr daní a boj proti daňovým únikům. Hlavními nástroji pro dosažení těchto cílů bylo zavedení EET a kontrolního hlášení. Na návrh premiéra Sobotky odvolal prezident Zeman Andreje Babiše z funkce ministra financí kvůli podezření z obcházení daní a ovlivňování médií.

Majetek Andreje Babiše

Podle žebříčku časopisu Forbes je Andrej Babiš pátý nejbohatší Čech a zároveň se jedná o nejbohatšího Slováka –⁠ to díky dvojímu občanství. Bohatství Babiše bylo v roce 2021 vyčísleno na 74,9 miliardy korun. Většinu Babišova jmění tvoří Agrofert. Firma původně působila v agrochemickém průmyslu, ale nyní sdružuje v rámci holdingu přes 250 firem z odvětví chemie, potravinářství, zemědělství, technologií, lesnictví či médií.

Sám Babiš uvádí, že to, co vlastní, je primárně virtuální majetek, protože ho tvoří především 28 listinných akcií reprezentujících 100 % základního jmění Agrofertu. „Zdaleka nedisponuji miliardovými částkami v hotovosti jako někteří pražští kmotři,“ píše o svém bohatství Andrej Babiš na webu hnutí ANO. Babiš vlastnil Agrofert až do roku 2017, kdy firmy převedl do svěřenského fondu.

Vzdělání a cizí jazyky

Andrej Babiš se narodil 2. září 1954 v Bratislavě, je slovenské národnosti. Jeho otec se věnoval mezinárodnímu obchodu, a proto strávil Babiš část mládí v Paříži a Ženevě, kde se naučil francouzsky. Kromě toho mluví německy, anglicky a rusky. Po návratu studoval na gymnáziu a posléze zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě.

V 80. letech pracoval Babiš pro společnost Petrimex, která ho vyslala do Maroka, kde vyjednával mezinárodní kontrakty. Po revoluci se vrátil zpět do Československa a nadále pracoval pro Petrimex. V souvislosti s rozdělením ČSFR vznikla v roce 1993 dceřiná společnost Petrimexu pod názvem Agrofert, kterou Babiš za nejasných okolností převzal prostřednictvím švýcarské společnosti O.F.I.

Volební průzkumy: Šance na zvolení Andreje Babiše prezidentem

Ačkoliv svou kandiaturu zatím sám nepotvrdil, Andrej Babiš je podle dosavadních průzkumů favoritem na vítězství v prvním kole prezidentských voleb 2023. Ze soupeřů je mu nejblíže bývalý generál Petr Pavel, který v některých průzkumech vychází jako favorit pro případné druhé kolo. Za favorita voleb mají Babiše i sázkové kanceláře.

Další kandidáti na prezidenta 2023

Přečtěte si medailonky dalších možných kandidátů, z nichž většina svůj zájem už potvrdila. Vysoké šance předpovídají průzkumy bývalému generálovi Petru Pavlovi, který svou kampaň naplno odstartuje v srpnu. S potvrzením kandidatury váhá senátor Pavel Fischer.

Mezi ohlášené zájemce o prezidentskou funkci patří ekonomka Danuše Nerudová, bývalá manažerka ERÚ Alena Vitásková, šéf odborového svazu Josef Středula, bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, senátor Marek Hilšer nebo podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš. Dostatečný počet podpisů potřebných ke kandidatuře nasbíral už podnikatel Tomáš Březina.

PŘEHLEDNĚ: Kandidáti na prezidenta 2023 >>>

Andrej Babiš
Datum narození 2. září 1954
Manželka Monika Babišová
Povolání Poslanec (ANO)
Vzdělání Ekonomická univerzita v Bratislavě
Oficiální oznámení kandidatury -

Autor: Dominika Odvárková, Petr Pohůdka, swp

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Volba prezidenta

V lednu 2023 proběhnou v České republice prezidentské volby. Termín voleb vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Do voleb se postupně přihlásili mnozí kandidáti na prezidenta. Patří mezi ně například bývalý elitní generál Petr Pavel, ekonomka Danuše Nerudová, šéf odborů Josef Středula, nebo senátor Marek Hilšer. S oznámením kandidatury dosud váhá bývalý premiér Andrej Babiš anebo senátor Pavel Fischer. Mezi zájemci o Hrad figuruje i bývalý rektor UK Tomáš Zima, manažerka Alena Vitásková nebo podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina.

Agentury pravidelně zveřejňují volební průzkumy. Kurzy na výhru jednotlivých kandidátů průběžně upravují i sázkové kanceláře. Jak volit? Češi mohou v prezidentských volbách volit i mimo své trvalé bydliště či dokonce ze zahraničí pomocí voličského průkazu.

Volební systém prezidentských voleb počítá s tím, že se o budoucí hlavě státu rozhodne v jednom, nebo ve dvou kolech. K hlasování jsou zapotřebí platné volební lístky. Většina občanů odvolí ve volebních místnostech před volební komisí. Prezidentské volby mají v ČR tradičně vysokou volební účast.

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery