Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Program, názory a priority bývalého premiéra

Volební štáb Andreje Babiše v 1.kole prezidentských voleb

Volební štáb Andreje Babiše v 1.kole prezidentských voleb Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Andrej Babiš při příchodu na sněm ANO. (12.2.2022)
Kandidát na prezidenta Andrej Babiš na rozhovoru pro E15
Kandidáti na prezidenta: Andrej Babiš
Prostor X: Rozhovor s Andrejem Babišem
5
Fotogalerie

Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.

Kandidatura Babiše na prezidenta

Že je Andrej Babiš kandidátem na prezidenta, bývalý premiér oznámil to v neděli 30. října večer, den před plánovanou tiskovou konferencí, kde měl kandidaturu původně ohlásit. „Když vidím, jak nefunguje vláda, jak nepomáhá lidem, jak je neakční, tak jsem se rozhodl do toho jít,“ prohlásil Babiš, který svou kandidaturu opřel o podpisy poslanců za ANO. Na rozdíl od svých soupeřů nakonec nesbíral podpisy občanů, což by ostatně ani do uzavření přihlášek 8. listopadu nestihl.

Babiš říká, že příliš velké šance na zvolení nemá. „Ale jsem velký bojovník a udělám vše pro to, abych lidi přesvědčil, že jsem dobrý kandidát na prezidenta," dodal. Expremiér byl čerstvě zproštěn obžaloby u soudu v dotační kauze Čapí hnízdo.

Hnutí ANO mělo kromě Babiše čtyři potenciální kandidáty na prezidenta. Expremiér konkrétně jmenoval bývalé členy své vlády - ministryni financí Alenu Schillerovou a ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka, dále bývalého předsedu sněmovny Radka Vondráčka. Jméno čtvrtého možného kandidáta si nechal sám pro sebe, spekulovalo se však o českém velvyslanci v Izraeli Martinu Stropnickém.

Ještě na konci roku 2021 v rozhovoru pro Blesk Babiš uvedl, že by si prezident Miloš Zeman přál, aby kandidoval. V únorovém projevu na sjezdu strany prohlásil: „Z vícero důvodů k tomu neřeknu jasné slovo. Politika poškodila moji rodinu, bývalou firmu i mě a moje zdraví. Také ale vnímám, že mě řada lidí podporuje a chce, abych kandidoval. Ať už se o Hrad pokusím, nebo ne, musíme jako hnutí postavit silného kandidáta, který osloví společnost napříč a bude v zahraničí bojovat za zájmy České republiky."

Kandidaturu podporují Babišovi spolustraníci, podle kterých ukázal jejich předseda opakovanou schopnost uspět ve volbách. „Andrej Babiš je za nás samozřejmě přirozený kandidát na prezidenta. Je to člověk, který je politicky zkušený, má v politice výsledky, vyhrál několik voleb za sebou, byl ministrem financí, premiérem, a navíc je předsedou hnutí ANO. Je celkem logické, že o něm přemýšlíme,“ řekl deníku E15 koncem září  místopředseda hnutí Karel Havlíček. 

Andrej Babiš přitom o pozici prezidenta v minulosti nijak příliš nestál. V roce 2014 napsal na svůj Twitter: „Nikdy nebudu kandidovat na prezidenta. Náplň jeho práce by mě nikdy nebavila, ani na ni nemám předpoklady.“

Andreje Babiše po jeho postupu do druhého kola prezidentské volby nepodpořil přímo nikdo z ostatních prezidentských kandidátů. Podoporu má od hnutí ANO, které svého předsedu do prezidentské volby vyslalo, ačkoliv sám Andrej Babiš tvrdí, že je nadstranický. K volbě Andreje Babiše v prohlášení vyzvali také komunisté, podporu mu opakovaně vyslovil i končící prezident Miloš Zeman. Předseda SPD Tomio Okamura voliče pouze vybídl, ať nevolí Petra Pavla, přímo Babiše ale nepodpořil. 

Válka na Ukrajině

Krátce po počátečním odsouzení Putinovy agrese a vyjádření podpory tvrdým sankcím porušil Babiš politické příměří a pustil se do kritiky vládního kabinetu Petra Fialy (ODS), ve které pokračuje až do dnešních dní. Vyčítá jí, že nedělá dost pro „naše lidi“, a obviňuje ji, že občanům pomáhat nechce.

Nelíbí se mu ani podpora Ukrajinců, kteří přijíždějí „v drahých autech“. Varuje před neoprávněným čerpáním příspěvků a celou situaci rámuje do střetu Ukrajinců s Čechy, kdy pomoc jedněm automaticky znamená zatracení těch druhých. Nesouhlasí také s mírou materiální podpory, kterou Česká republika Ukrajině poskytuje.

„Nemyslím si, že bychom měli pokračovat v dodávání zbraní na Ukrajinu. Dodávali jsme zbraně a Putina jsme zastavili. Chtěl obsadit celou Ukrajinu, to se chválabohu nepovedlo,“ řekl podle Respektu začátkem června Babiš na jednom ze setkání s občany.

„My Ukrajině pomáháme, my jsme byli jediné hnutí, které vyčlenilo deset milionů. Já jsem zachránil tisíc volyňských Čechů a zaplatil jsem to v cashi těm řidičům, kteří jeli do Žitomiru, kde padaly bomby. My jsme organizovali v nadaci Agrofertu výlet lodí na Vltavě s českými samoživitelkami, byl jsem na slovensko-ukrajinské hranici, kam jsme poslali humanitární pomoc, takže co ti další politici? Co udělali? Kolik dali ze svého na pomoc ukrajinským uprchlíkům? Víte to náhodou? Já jsem neslyšel nic,“ prohlásil Babiš v aktuálním rozhovoru pro E15

Andrej Babiš v druhém kole na téma války evidentně sází, prostřednictví billboardů se snaží voliče přesvědčit, že se bude zasazovat o mírové řešení konfliktu, nedbá přitom na námitky těch, kteří tvrdí, že se o to světoví státníci, velmoci a země v regionu pokoušejí od vypuknutí konflkitu, a že by Rusko jen těžko přijalo Česko v roli nezávislého zprostředkovatele.  

Inflace a energetika

V reakci na rostoucí inflaci představilo v dubnu hnutí ANO dvanáctibodový plán „opatření proti drahotě“. Jedná se o kombinaci navyšování sociálních dávek včetně penzí nad rámec zákonné valorizace, zastropování cen pohonných hmot a potravin nebo snížení DPH na nulu u elektřiny, plynu a topení. Jeho realizace by státní pokladnu stála 250 miliard korun, což by podle ekonomů inflaci naopak podpořilo.

V rámci dopadů energetické krize kritizuje především ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (nestraník za STAN). S plněním českých plynových zásobníků měl podle Babiše začít dříve a už dávno měl prodloužit těžbu uhlí v Ostravsko-karvinských dolech (OKD) do roku 2025. Kabinet by podle Babiše také měl přehodnotit svůj plán na odklon od uhlí do roku 2033.

„Já jsem pracovitý a určitě bych nastoloval témata. Určitě bych dělal ekonomickou diplomacii. V zahraničí bych se snažil otvírat trhy českým firmám. A taky bych působil na ČNB, aby neměla jednu z nejvyšších základních úrokových sazeb v Evropě ve výši sedm procent. Pro firmy, které nemají možnost mít úvěr v euro, je to velký problém. Konkurují firmám z eurozóny, kde je úroková sazba 1,75 procenta. Navíc mají nejvyšší cenu elektřiny v Evropě,“ řekl Babiš v rozhovoru pro E15.

Důchodová reforma

Babiš dlouhodobě ujišťoval, že důchody porostou bez ohledu na ekonomickou situaci. Koalice ANO a ČSSD se ale neshodla ani na jednom ze tří scénářů důchodové reformy, se kterým přišla Komise pro spravedlivé důchody zřízená ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Babiš návrhům vyčítal, že řeší pouze výdajovou, ale nikoliv příjmovou stránku věci.

COVID-19 za premiérské éry Andreje Babiše

Koronavirovou pandemii řešil Andrej Babiš z pozice předsedy vlády. Po první jarní vlně, kterou se díky přísným opatřením podařilo překonat s minimálními ztrátami na životech, přišlo rozvolněné léto a po krajských volbách na začátku října další vlna tvrdých lockdownů doprovázená přeplněnými nemocnicemi a vysokým počtem mrtvých. Krátké rozvolnění kolem Vánoc přineslo vlnu třetí a opatrné rozvolňování trvalo celé jaro následujícího roku.

Hlavním nástrojem boje proti viru se stalo očkování. První dávky do Česka dorazily koncem prosince 2020 a mezi prvními naočkovanými byl i sám Babiš. Vakcíny Česká republika získala ze společného nákupu Evropské unie od společností BioNTech a Pfizer, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. K 13. 7. 2022 bylo v ČR plně naočkováno 64,3 procenta občanů a pro posilující dávku si jich došlo 39,7 procenta.

S plošnými uzávěrami musela Babišova vláda přijít i s kompenzačními programy pro zavřené podniky a OSVČ. Kritizována byla především za chaotickou komunikaci a časté změny opatření. Celou krizi provázela i dlouhá sněmovní jednání o prodloužení nouzového stavu.

Státní kasa vyšla z pandemických let s rekordním schodkem. Ten v roce 2020 činil 367,4 miliardy korun a v roce 2021 se vyšplhal na 419,7 miliardy korun. Státní dluh tak stoupl na své historické maximum – 2,47 bilionu korun. V roce 2019 přitom šlo jen o něco přes 1,6 bilionu korun, během krize tedy vzrostl o více než 50 procent. Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě uvedl, že za loňský nárůst výdajů je koronavirus zodpovědný jen z deseti procent.

Prezidentské debaty

Andrej Babiš do předvolebních prezidentských debat před prvním kolem nechodil, přislíbil pouze účast těsně před volbami v debatě na TV Nova. V debatách před prvním kolem  ho tak většinou reprezentoval prázdný stoleček a naplněná sklenice s vodou.

Na Nově se pak pouštěl do svých oponentů: „Paní Nerudová nikdy nedělala ve firmě a neví jak pracovat se zaměstnanci. Vy tomu nerozumíte, chápu, že jste nikdy nebyla v praxi.“ Pavla zase obvinil z nečinnosti: „Co dělal pan Pavel od roku 2018? Nedělal nic, byl ve výslužbě.“

„Moje heslo je hlavně pomáhat lidem. Nikdo na světě nebyl připraven na epidemii. Řídili jsme se podle doporučení epidemiologů a ministerstva zdravotnictví. My jsme ty peníze dali lidem. Úspory lidí za naší vlády stouply o 900 miliard. Je mi líto, že zemřeli lidé. Nepřijde mi fér někoho teď obviňovat,“ bránil se naopak bývalý premiér kritice své vlády za krizový management během pandemie.

V druhém kole Andrej Babiš do debat chodí. Petra Pavla v nich označuje za provládního kandidáta, ačkoliv ten na rozdíl od Babiše svou kandidaturu opírá o hlasy občanů. Opakuje, že chce mír a varuje před tím, že pokud nebude zvolen, přijde nová totalita. V debatě na České televizi se postaral o diplomatický incident, když prohlásil, že by Česko nemělo Polsku nebo pobaltským státům vyslat vojáky na pomoc v případě napadení, ačkoliv s těmito státy pojí Česko spojenecká smlouva NATO. Později svůj výrok opravil a obvinil média z manipulace.  

Názory a politická orientace

Svůj vstup na politickou scénu Babiš spojil s bojem proti korupci, vždy se vymezoval vůči tradičním politickým stranám. V roce 2011 založil iniciativu s názvem ANO (Akce nespokojených občanů), která byla později zaregistrována jako politické hnutí ANO 2011, v němž Babiš zastává funkci předsedy. 

K hlavním programovým bodům ANO patřil boj proti korupci a snížení daní. V předčasných parlamentních volbách v roce 2013 získalo ANO 18,65 procenta hlasů. Hnutí tak skončilo na druhém místě a stalo se součástí vládní koalice s ČSSD a KDU-ČSL.

Do posledních voleb v roce 2021 si ANO pod vedením Babiše připravilo program postavený na snížení státního dluhu a zvýšení důchodů. Hnutí slibovalo, že bude bránit daňovým únikům, zmrazí platy státním zaměstnancům a během sedmi let dosáhne vyrovnaného rozpočtu. Prioritou programu bylo zvýšení důchodů a dřívější odchod do penze pro náročné profese. Babiš se spolustraníky chtěl řešit také nedostatek volných bytů nebo posílit digitalizaci státní správy.

V otázce klimatických plánů se Babiš a ANO vyhrazují proti návrhu EU na zákaz spalovacích motorů. Babiš podporuje boj proti klimatické změně, ale pouze do té míry, aby neohrozil pracovní místa. Na poli zahraniční politiky chce Babiš tvrdě hájit zájmy ČR v Evropské unii.

Své politické názory prezentuje Babiš každou neděli ve svém pořadu Čau lidi na sociálních sítích.

Rozhovor s Andrejem Babišem pro Prostor X: Politika mi zničila zdraví, myslel jsem, že mám rakovinu, ale byl jsem úspěšný. Za nás bylo líp

Video placeholde

Prostor X: Rozhovor s Andrejem Babišem • Videohub

Trestní stíhání Andreje Babiše a spory o dotace

Jedna z největších kauz Andreje Babiše se týká neoprávněného čerpání dotace z EU pro Čapí hnízdo. V minulém volebním ho Poslanecká sněmovna z tohoto důvodu dvakrát vydala k trestnímu stíhání. Čerpání dotace vyšetřoval Evropský úřad pro boj proti podvodům, který došel k závěru, že se jednalo o dotační podvod. Dotace na Čapí hnízdo byla posléze vrácena.

V roce 2019 bylo Babišovo trestní stíhání pozastaveno a vzápětí znovu obnoveno. Začátkem března sněmovna vyhověla žádosti státního zástupce a Babiše zbavila poslanecké imunity potřetí. Úvodní líčení se odehrálo v září a soud nadále pokračuje. Na lavici obžalovaných tak poprvé seděl kandidát na prezidenta. Soud Babiše nakonec zprostil obžaloby. Soud svůj verdikt odůvodnil tím, že se nejednalo o trestný čin.

Rodina a problémy se synem

Babišova první manželka se jmenuje Beata (užívá jméno Beatrice). Mají spolu dvě děti –⁠ roku 1979 se jim narodila dcera Adriana, o čtyři roky později syn Andrej. S první ženou se rozvedli. Druhá partnerka Andreje Babiše se jmenuje Monika. V roce 2000 se partnerům narodila dcera Vivien, tři roky poté syn Frederik. Svůj vztah oficiálně stvrdili o mnoho let později, Monika se druhou manželkou Andreje Babiše stala až v roce 2017. Tedy krátce před sněmovními volbami, které hnutí ANO vyhrálo a Babiš se stal premiérem.

Starší Babišovy děti byly vyšetřovány policií kvůli kauze Čapí hnízdo. Dcera Adriana i Andrej Babiš jr. ale byli po zahájení trestního stíhání omluveni z podání vysvětlení ze zdravotních důvodů. Babiš jr. poté kontaktoval českou policii s tím, že byl unesen na Krym, aby nemohl vypovídat. Vyšetřování policie ukončila se závěrem, že se o únos nejednalo. Andrej Babiš mladší se v době údajného únosu léčil na psychiatrii, nicméně v roce 2021 předložil znalecké posudky, podle nichž má být zdravý.

Nový znalecký posudek vypracovaný v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo si na žádost obhajoby nechal vypracovat pražský městský soud. V něm stojí, že Babiš mladší trpí paranoidní schizofrenií, v současnosti však nemoc zvládá. 

Soudní spory o spolupráci Babiše s StB

Babiš v roce 1980 vstoupil do KSČ, od stejného roku ho StB evidovala jako důvěrníka a od roku 1982 jako agenta pod krycím jménem „Bureš“. Babiš dlouhodobě spolupráci s StB odmítá a soudí se o pravost spisů. V roce 2014 mu dal soud za pravdu a Babišův spis označil za zfalšovaný. V roce 2017 ale Ústavní soud rozsudek zrušil. Proti tomu se Babiš nakonec úspěšně odvolal a případ se vrátil k projednání.

V létě 2021 byl soudu doručen další důkaz –⁠ karta agenta Bureše, která potvrzuje spolupráci Babiše s StB v oblasti zahraničního obchodu. Bratislavský krajský soud tak v červnu Babišovu žalobu znovu zamítl. Soud svůj verdikt zdůvodnil tím, že žalovanou stranou nemá být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Babiš se podle svých slov plánuje soudně bránit dál.

Babiš jako opoziční poslanec

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 hnutí ANO v čele s Babišem neobhájilo své předchozí vítězství, strana byla těsně druhá za koalicí SPOLU. Babiš před volbami sice prohlásil, že v případě prohry odejde z politiky, ale poté si toto rozhodnutí rozmyslel a zůstal v opozici.

Po volbách si pořídil luxusní obytňák se sloganem „Za Babiše bylo líp,“ s nímž od poloviny května objížděl místa po celé České republice a setkával se s lidmi. Někteří politologové se tehdy domnívali, že to byla součást předvolební kampaně na prezidenta. Svou prezidentskou kampaň Babiš ostatně nyní pojal obdobně, svůj slogan však změnil na „Pomáhá lidem. Proto Babiš.“ 

Vládu Petra Fialy vytvrvale kritizuje. Vymezil se kupříkladu proti novele pandemického zákona a navrhovaný rozpočet označil za asociální, neboť „šetří na lidech“.

„Deficity se nesnižují tím, že se zaškrtí ekonomika, že se zastaví investiční činnost, že se vezmou lidem peníze. To určitě ne, udělali stejnou chybu jako v roce 2009, kdy tu krizi ještě prohloubili. Když je krize, tak je potřeba se proinvestovat, je potřeba pomoci ekonomice, pomoci lidem a pomoci zaměstnavatelům, kteří mají obrovské problémy a těžko můžou konkurovat v rámci Evropské unie," řekl Babiš v prosincovém rozhovoru pro E15.

Babiš jako premiér ČR

Parlamentní volby v roce 2017 vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,46 procenta hlasů a třiašedesátiletý Babiš byl jmenován premiérem. První vláda pod jeho vedením nezískala důvěru, povedlo se to až s druhou, kterou ANO sestavilo s ČSSD za podpory KSČM. Kvůli kauze Čapí hnízdo musela tato vláda ustát i další hlasování o nedůvěře.

V roli premiéra musel Babiš řešit pandemii covidu-19, například lockdowny či očkování. Babiš kritizoval pomalý nákup vakcín přes EU. Proti EU se vymezoval i kvůli Green Dealu s tím, že největší ekonomiky světa představují větší znečišťovatele než Evropa. Nicméně při jednání v EU ke Green Dealu přistoupil. Na poli domácí politiky patřilo mezi největší kroky Babišovy vlády zrušení superhrubé mzdy.

Babiš jako ministr financí

Po úspěchu hnutí ANO ve volbách v roce 2013 se Andrej Babiš stal ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. Ve funkci prosazoval především lepší výběr daní a boj proti daňovým únikům. Hlavními nástroji pro dosažení těchto cílů bylo zavedení EET a kontrolního hlášení. Na návrh premiéra Sobotky odvolal prezident Zeman Andreje Babiše z funkce ministra financí kvůli podezření z obcházení daní a ovlivňování médií.

Majetek Andreje Babiše

Podle žebříčku časopisu Forbes je Andrej Babiš pátý nejbohatší Čech a zároveň se jedná o nejbohatšího Slováka –⁠ to díky dvojímu občanství. Bohatství Babiše bylo v roce 2022 vyčísleno na 107,8 miliardy korun. Většinu Babišova jmění tvoří Agrofert. Firma původně působila v agrochemickém průmyslu, ale nyní sdružuje v rámci holdingu přes 250 firem z odvětví chemie, potravinářství, zemědělství, technologií, lesnictví či médií.

Sám Babiš uvádí, že to, co vlastní, je primárně virtuální majetek, protože ho tvoří především 28 listinných akcií reprezentujících 100 % základního jmění Agrofertu. „Zdaleka nedisponuji miliardovými částkami v hotovosti jako někteří pražští kmotři,“ píše o svém bohatství Andrej Babiš na webu hnutí ANO. Babiš vlastnil Agrofert až do roku 2017, kdy firmy převedl do svěřenského fondu.

Vzdělání a cizí jazyky

Andrej Babiš se narodil 2. září 1954 v Bratislavě, je slovenské národnosti. Jeho otec se věnoval mezinárodnímu obchodu, a proto strávil Babiš část mládí v Paříži a Ženevě, kde se naučil francouzsky. Kromě toho mluví německy, anglicky a rusky. Po návratu studoval na gymnáziu a posléze zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě.

V 80. letech pracoval Babiš pro společnost Petrimex, která ho vyslala do Maroka, kde vyjednával mezinárodní kontrakty. Po revoluci se vrátil zpět do Československa a nadále pracoval pro Petrimex. V souvislosti s rozdělením ČSFR vznikla v roce 1993 dceřiná společnost Petrimexu pod názvem Agrofert, kterou Babiš za nejasných okolností převzal prostřednictvím švýcarské společnosti O.F.I.

Volební výsledky

Výsledky prvního kola voleb byly oznámeny po sčítání hlasů 14. ledna 2023 v sobotu. Andrej Babiš v něm skončil druhý a postoupil do druhého kola s vítězem prvního kola Petrem Pavlem. Výsledky prezidentských voleb 2023 se dozvíme v sobotu 28. ledna. 

Prezidentské volby 2023: ONLINE zpravodajství >>>

Andrej Babiš a Petr Pavel - 2.kolo voleb

Andrej Babiš se dostal spolu s Petrem Pavlem do druhého kola prezidentských voleb, přičemž na prvním místě se umístil Pavel. Týden před druhým kolem voleb se Babiš dostavil nečekaně do debaty na ČT, na kterou opakovaně odmítal dorazit.

Při nedělní debatě na ČT Babiš uvedl, že Petr Pavel rozděluje Česko. Měl by se podle něj vzdát kandidatury a přenechat své místo jemu. „Měl byste se vzdát své kandidatury. Pak ta společnost nebude rozdělena. Pokud se nestanu prezidentem, tak ti lidé nebudou mít zastání. Pětikoalice ovládne všechno,“ řekl Babiš.

Andrej Babiš uvedl, že pokud by bylo napadeno Polsko či pobaltské státy, české vojáky by na pomoc nevyslal. Tím by ale porušil dohodu NATO a jednal by proti článku 5. Poté, co byl Babiš za toto tvrzení pranýřován nejen v českých ale i zahraničních médiích, uvedl, že článek 5 nikdy nezpochybnil a na sociálních sítích začal svůj výrok mírnit. 

Během posledních dní před druhým kolem voleb se Babiš rozhodl zrušit zbytek své kontaktní kampaně v důsledku výhružek smrtí od některých jeho odpůrců. 

Volební průzkumy: Šance na zvolení Andreje Babiše prezidentem

Andrej Babiš byl podle průzkumů pro první kolo jedním z favoritů na vítězství v prezidentských volbách 2023. Ze soupeřů mu byl nejblíže bývalý generál Petr Pavel a Danuše Nerudová. To se potvrdilo, do druhého kola vedle Andreje Babiše postoupil i Petr Pavel. V druhém kole Babišovi příliš nevěří průzkumy ani sázkové kanceláře.

Kdo je Andrej Babiš? (video)

Video placeholde
Kandidáti na prezidenta: Andrej Babiš • Videohub

Další kandidáti na prezidenta 2023

Přečtěte si medailonky dalších kandidátů z prvního kola voleb. Do boje o prezidentskou funkci vstoupil generál ve výslužbě Petr Pavel a ekonomka Danuše Nerudová. Dále kandidoval senátor Pavel Fischer, bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, senátor Marek Hilšer, poslanec SPD Jaroslav Bašta a podnikatel Karel Diviš. Šéf odborů Josef Středula z voleb odstoupil.

PŘEHLEDNĚ: Kandidáti na prezidenta 2023 >>>

Andrej Babiš
Datum narození 2. září 1954
Manželka Monika Babišová
Povolání Poslanec (ANO)
Vzdělání Ekonomická univerzita v Bratislavě
Oficiální oznámení kandidatury 30. října 2022
Podpisy pro kandidaturu 56 poslanců