Ještě loni se do systému veřejné služby zapojovali jen lidé v hmotné nouzi. Tedy ti, kteří pobírali příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení. Práci jim obstarávaly obce. Od letoška však můžou být k veřejné službě povolání i nezaměstnaní evidovaní na úřadu práce. A místo obcí veřejnou službu zabezpečují krajské pobočky úřadu práce (které však s obcemi spolupracují).
Veřejnou službu máme většinou spojenou s obrázkem oranžové vesty zametače či poklízeče veřejných prostranství. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale upozorňuje, že veřejná služba zdaleka neznamená pouze zametání chodníků. Nezaměstnaní mohou pomáhat například v obecní knihovně, při řízení dopravy na přechodu pro chodce před školami, při charitativní činnosti či při pořádání kulturních akcí.
Veřejná služba jako nástroj motivace
Ministerstvo práce a sociálních věcí má s veřejnou službou velké plány. Do konce roku by do ní mělo být zapojeno zhruba 50 tisíc lidí, tedy zhruba trojnásobek současného počtu. Vzhledem k tomu, že bez práce je kolem půl milionu lidí, veřejná služba padne zhruba na každého desátého z nich. Zvýšením počtu lidí zapojených do systému veřejné služby sleduje ministerstvo několik cílů. Kromě jiného chce prý především omezit nelegální práci, obnovit pracovní návyky dlouhodobě nezaměstnaných a zvýšit tak jejich možnosti uplatnění na trhu práce.
Dvacet hodin týdně
Podle novely zákona o zaměstnanosti platné od 1. ledna 2012 může být veřejná služba nabídnuta člověku, který je v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než dva měsíce. Podle metodického pokynu ministerstva práce je ale veřejná služba zacílená na jiný okruh lidí než čerstvě nezaměstnané. Především se prý bude nabízet lidem, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi a zároveň jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok. Poté budou na řadě nezaměstnaní, kteří dávky v hmotné nouzi nepobírají a v evidenci úřadu práce jsou také déle než jeden rok. „Současně bude veřejná služba nabízena osobám, které byly za poslední tři roky vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání v součtu celkem déle než jeden rok,“ upřesňuje Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Veřejná služba je stanovena na maximálně 20 hodin týdně. To znamená, že člověku může být nabídnuta i jen jedna hodina týdně, ne však 21 hodin. Je ovšem otázka, nakolik je v tomto případě vhodné mluvit o nabídce. Pokud totiž veřejnou službu bez vážného důvodu odmítnete, úřad práce vás škrtne ze své evidence, přijdete o podporu v nezaměstnanosti a budete si muset sami platit zdravotní pojištění. Na úřad práce se pak znovu můžete přihlásit až za půl roku. Podobné pravidlo platí pro lidi v hmotné nouzi: odmítnou-li práci od státu, ztratí nárok jak na příspěvek na živobytí, tak na doplatek na bydlení. Jediné, co jim zůstane, bude existenční minimum 2200 korun měsíčně.
Lidé, kteří budou veřejnou službu vykonávat, budou pojištěni proti úrazu i škodám na majetku či na zdraví.
