Chaotické nákupy drahých přístrojů a sporné zakázky na modernizace objektů. To jsou podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu hlavní nedostatky fungování fakultních, tedy státních nemocnic. Důvodem je to, že ministerstvo zdravotnictví nemá střednědobou koncepci jejich rozvoje, zní závěr kontrolorů.
Podle NKÚ existuje riziko, že nákupy počítačových tomografů (CT) či magnetických rezonancí, stejně jako stavební práce jsou nehospodárné. Kontrola se zaměřila na období 2006 až 11 a týkala se nákupu přístrojů za 860 milionů korun a rekonstrukcí budov za 6,6 miliardy.
„NKÚ nezohlednil veškerá zdravotnická specifika a užívané postupy. Důkazem snahy o kultivaci soutěžního prostředí je aktualizace protikorupčního příkazu ministra zdravotnictví, který nastavuje tvrdší pravidla než zákon,“ reagovala mluvčí rezortu Viktorie Plívová. Dodala, že koncepci zavádění nových technologií do státních zařízení úřad dokončuje.
Například Fakultní nemocnice Ostrava zmodernizovala za 15 milionů korun CT, který po necelých dvou letech uložila do skladu, protože na jeho místo pořídila z evropských dotací nový. „Modernizovaný tomograf nebyl nahrazen novým. Důvodem jeho uložení byla rekonstrukce v prostorách urgentního a centrálního příjmu, kde byl umístěn,“ konstatovala Plívová.
Kontroloři zjistili nedostatky i ve Fakultní nemocnici Motol. Ta při rekonstrukci dětského pavilonu uzavřela v jednacím řízení bez uveřejnění 11 dodatků ke smlouvě o dílo, čímž navýšila nabídkovou cenu o 632 milionu korun. Investiční náklady na odstranění havarijního stavu tak dosáhly téměř 11 780 korun na metr krychlový. Ministerstvo však namítá, že tato částka plně odpovídá jeho metodice, podle níž je strop stanoven na 12 250 korun za metr.
NKÚ dále upozornil na to, že nevznikl registr vybraných léků, zdravotnického materiálu a přístrojů, který měl umožnit objektivní srovnání nabídkových cen. Ministerstvo se přitom k jeho sepsání zavázalo právě v protikorupční strategii. Podle Plívové by řadu výhrad vyřešila transformace devíti fakultních nemocnic na neziskové organizace. Tento záměr šéfa rezortu Leoše Hegera (TOP 09) však naráží na odpor ODS, podle níž by pak stát ztratil nad těmito zařízeními kontrolu.
