Několik let přešlapování kolem strategických zakázek, jako je nákup nových bojových vozidel pěchoty, spolu s rostoucím zadlužením státu kvůli koronakrizi se podepíšou na modernizaci armády. Jsou o tom přesvědčeni členové sněmovního výboru pro obranu napříč politickým spektrem.
Mezi českými diplomaty a zbrojaři se hovoří o tom, že investice do 210 amerických nebo německých obrněnců za více než padesát miliard korun by v kombinaci s krácením peněz zadusila další projekty. Příští vláda musí navíc rozhodnout o nadzvukových letounech, protože skončí pronájem strojů Gripen.
„Nevěřím, že armádní rozpočet poroste tak, jak vláda přislíbila ve střednědobých výhledech,“ řekla předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Poukázala na desetimiliardový škrt prosazený loni KSČM, z něhož zatím ministerstvo obrany dostalo zpátky jen polovinu. Původně mělo mít peníze na účtech v lednu, nyní šéf rezortu Lubomír Metnar (ANO) hovoří o konci března.
Nejde však pouze o letošní rok, na který má ministerstvo odklepnuto 85,3 miliardy korun. Podle loni schválených plánů by v příštích dvou letech mělo hospodařit s 95,2, respektive se 101,7 miliardy korun. „Zdroje jsou nejisté nejen na letošek, ale hlavně na další roky,“ míní člen výboru za ANO Jan Řehounek.
Ani Metnarův úřad neví, co ho čeká. „Realita se bude odvíjet od fiskální politiky České republiky, která není v působnosti rezortu obrany. Prvotní informace získáme v květnu při sestavování návrhu státního rozpočtu na příští rok a střednědobého výhledu na roky 2022 až 2024,“ uvedl Jan Pejšek z odboru komunikace ministerstva.
I když poslanci další škrty odmítají, účinnou páku na kabinet Andreje Babiše nemají. „Pokud k plánovanému zvyšování rozpočtu docházet nebude, rozpadne se plán modernizace armády a kvůli hluboké podinvestovanosti z ní zbude torzo,“ varuje Jana Černochová s poukazem na argumenty náčelníka generálního štábu Aleše Opaty.
Ohrožena je především zakázka na pásová vozidla pěchoty, která se vleče čtyři roky. Původně ji chtěl ministr Metnar podepsat v roce 2019. Aktuálně je ve hře termín, který koliduje s říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. Končící vláda nebo kabinet v demisi kontrakty za desítky miliard zpravidla neuzavírají.
Podle generála Opaty by další zpoždění znamenalo, že v provozu zůstanou přes třicet let staré obrněnce. „Budeme muset rozhodnout o případné kanibalizaci uskladněných bojových vozidel kvůli náhradním dílům,“ řekl. Vojsko by tak bylo nuceno sáhnout na takzvané nedotknutelné zásoby určené pro mobilizaci.
„Exministr Martin Stropnický i jeho nástupci včetně Lubomíra Metnara promarnili období ekonomického růstu, teď nastaly horší časy a na strategické akvizice už peníze být nemusejí,“ soudí nejmenovaný český diplomat působící v Bruselu.
Kvůli možnému krácení armádního rozpočtu zpozorněli tuzemští zbrojaři. Připomínají nákup 72 podzvukových bitevníků L-159 z let 1999 až 2004, jehož cena se vyšplhala na částku kopírující stávající zakázku na bojová vozidla. Ministerstvo obrany si tehdy stěžovalo, že splátky pohlcují veškeré jeho prostředky na investice a na jiné projekty už nemá.
V té době se také intenzivně jednalo o nadzvukových letounech za další desítky miliard. To platí i pro současnost. Rozhodnutí o pokračování švédských stíhaček JAS-39 Gripen bude na příští vládě, pronájem strojů vyprší v roce 2027.
„V úvahu připadají tři varianty: zajištění ostrahy vzdušného prostoru stávajícími letouny Gripen nebo využití gripenů nové generace či přechod na jinou nadzvukovou platformu,“ uvedl Jan Pejšek z ministerstva.
