Půta byl před dvěma týdny obviněn z přijetí statisícového úplatku a ze zneužití pravomoci veřejného činitele v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény v Liberci, který je jedním z projektů financovaných ROP Severovýchod. Půta obvinění odmítá a podal proti němu stížnost.
K odstoupení z čela rady se rozhodl po jednání s hejtmany Pardubického a hradeckého kraje. „K uvedenému kroku jsem se rozhodl proto, aby moje obvinění nebylo spojováno s prací Výboru Regionální rady Severovýchod, ale i se zaměstnanci Úřadu Regionální rady, a nebylo tak jakkoliv ohroženo čerpání dotací z programu a dokončení desítek úspěšných projektů,“ zdůvodnil svůj krok Půta.
Na funkci předsedy už rezignoval
Obviněný politik už dříve rezignoval i na funkci předsedy hnutí Starostové a nezávislí (STAN), v čele Libereckého kraje zatím zůstává. „Sám rezignovat nechci, bylo by to vykládáno jako přiznání viny a já jsem žádný úplatek nepřijal,“ řekl před týdnem na jednání zastupitelstva Půta.
V souvislosti s projektem rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény v Liberci je zatím stíháno deset lidí. Policie už na jaře obvinila osm lidí ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, poškozování finančních zájmů Evropské unie, podplácení a návodu ke zneužití pravomoci úřední osoby. V případu může jít podle České televize o úplatky až 11 milionů korun pro devět lidí.
Seznam úplatků?
Kriminalisté u jednoho zaměstnance Metrostavu našli tabulku, kterou považují za seznam úplatků. Nejvyšší, osmisettisícovou částku měl dostat člověk označený přezdívkou Nejvyšší, kterou prý obvinění používali v odposlouchávaných telefonátech pro Půtu.
Plán na rekonstrukci kostela sv. Máří podala na ROP Severovýchod společnost Gepo. Schválen byl ještě před zvolením Půty do čela Regionální rady. Projekt byl od počátku veden jako rizikový a dotace měla být proplacena až po jeho skončení a celkové kontrole. Ta však odhalila porušení podmínek smlouvy o poskytnutí dotace, a na stavbu tak podle Špryňarové nebyly a nebudou proplaceny žádné finanční prostředky.
| Politická kariéra Martina Půty |
|---|
| V politice se začal angažovat v rámci sdružení Hrádek potřebuje změny!, které mimo jiné bojovalo proti výstavbě silnice přes městský park v Hrádku nad Nisou a kritizovalo poměry ve městě. V komunálních volbách v roce 2002 sdružení dostalo téměř 40 procent hlasů (11 z 25 mandátů) a Půta byl poté zvolen starostou. Sdružení uspělo i v dalších komunálních volbách v roce 2006 (přes 51 procent hlasů) a 2010 (přes 60 procent hlasů). |
| Do zastupitelstva Libereckého kraje kandidoval za SOS již v roce 2004, kdy ale nebyl zvolen. Členem zastupitelstva se stal až v únoru 2007 jako náhradník poté, co jedna ze zastupitelek SOS rezignovala. V roce 2008 již byl zvolen jako lídr kandidátky Starostové pro Liberecký kraj, která získala sedm mandátů a letos vyhrála volby se ziskem 13 z 45 mandátů. |
| Před krajskými volbami 2012 Půta mimo jiné řekl, že cílem SLK je „prosadit férové soutěže jako cestu k úsporám veřejných peněz a zrušit nesystémové dotace určené stranickým kamarádům a známým“. Rozhodování kraje musí být podle Půty transparentní. „Každá utracená koruna bude zveřejněna na webu,“ řekl. Důležitá jsou podle Půty i jasná pravidla pro spravedlivou podporu venkova, kultury, sportu a neziskových organizací. |
| Po krajských volbách 2012 čelil Půta jako lídr vítězného SLK několika anonymním útokům. |
| Kandidaturu do čela STAN oznámil letos počátkem března poté, co jeho nominaci schválil sněm místního hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Samo krajské hnutí se však rozhodlo, že bude dál působit jako samostatné, protože má v kraji silnou členskou základnu. |
