Omezení podpory stravování nebo nižší platy. Úřady kritizují konsolidační balíček

Ministerstvo financí dostalo stovky připomínek ke konsolidačnímu balíčku.

Ministerstvo financí dostalo stovky připomínek ke konsolidačnímu balíčku. Zdroj: Jan Juaniak

Jen jeden týden měla ministerstva, úřady, asociace a samosprávy na připomínkování vládního konsolidačního balíčku, který má pro příští roky usměrnit veřejné finance. Nelíbí se jim zejména snižování výdajů na platy ve veřejném sektoru nebo změny v poskytování benefitů. Své výhrady zopakovali také zaměstnavatelé a odboráři. Vláda může návrh na základě připomínek ještě přepracovat, než jej pošle do sněmovny.

Většina ministerstev se držela závazku svých politických šéfů a navrhovala v mezirezortním připomínkovém řízení zejména technické a jazykové změny v balíčku, který má pro příští dva roky snížit deficit až o 150 miliard korun. „Je možné, že tam bude nějaká technická chyba, legislativní chyba. Možná jsme něco úplně nedomysleli, takže to budeme ještě projednávat v příštích týdnech,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který ale nechce připustit velké změny.

Ministerstvo zahraničí se ovšem ohradilo proti požadavku snížit finanční prostředky na výdaje na platy ve státní sféře o dvě procenta. Dojít k němu mají úřady podle Stanjury zrušením přebytečných agend. Podle rezortu to nelze požadovat plošně, zrovna u ministerstva zahraničí by to údajně znamenalo faktické snížení platů zaměstnanců, kteří jsou už nyní nedostatečně hodnoceni. Podobně si stěžuje i Nejvyšší soud, podle něhož je zásah do platových poměrů soudců a státních zástupců protiústavní.

Úřadům také vadí změna, která má proběhnout ve Fondu kulturních a sociálních potřeb, přes který zaměstnavatelé ve státní sféře přispívají svým zaměstnancům na kulturní či sportovní akce, na závodní stravování nebo penzijní pojištění. Nově má být alespoň polovina fondu využitá na podporu penzijního spoření. Ve výsledku se podle úředníků zruší všechny ostatní benefity a zásadně omezí příspěvky na stravování. „To se v době, kdy došlo k velkému nárůstu cen obědů vlivem vysoké inflace, jeví jako kontraproduktivní krok, který bude mít vliv na pravidelné stravování zaměstnanců veřejného sektoru a pravděpodobně i na fluktuaci zaměstnanců do soukromého sektoru,“ obává se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Benefity řeší ale i zaměstnavatelé v soukromém sektoru. Nesouhlasí zejména se zrušením daňové výjimky na zaměstnanecké benefity. „Předpokládaný výnos státního rozpočtu ve výši 1,4 miliardy je nereálný. Ministerstvo neuveřejnilo metodiku, jak k tomuto číslu došlo, ale pravděpodobně počítá s variantou, že budou zaměstnavatelé poskytovat benefity i nadále, nebo je nahradí navýšením mzdy. K tomu však evidentně nedojde,“ uvedla Unie zaměstnavatelských svazů, která také kritizuje zrušení mechanismu spoluúčasti zaměstnance na stravenkách.

Odboráři zkritizovali vládu za to, že úřady, svazy a samosprávy dostaly jen pár dní na prostudování nepřehledného balíčku změn, které kabinet navrhuje. „To dává jasný signál, že zájem předkladatelů o připomínky ze strany zaměstnavatelů je čistým formalismem. Zvlášť když členové vlády předem avizují, že v balíčku nehodlají nic měnit,“ sdělila Českomoravská konfederace odborových svazů. Ta v připomínce zopakovala své výhrady, například nesouhlas se změnami týkajících se tzv. dohodářů. Podobně jako firmy apelují odboráři také na nižší zdanění vzdělávání dospělých.

Některé připomínky ovšem odhalují i řadu nedostatků ve státní správě. Například ministerstvo dopravy se postavilo proti návrhu na zrušení kolkových známek pro platbu správních poplatků. Bez kolků se podle rezortu neobejde Námořní úřad, kde se všechny žádosti stále podávají papírovou formou s kolky. „Přestože se na digitalizaci všech úkonů intenzivně pracuje, navrhované zrušení kolkových známek se v současné situaci jeví jako předčasné a nevhodné,“ uvedlo ministerstvo.

Krajům se zase nelíbí postupné snižování podílu z daní, který každoročně získávají kraje. „Navrhované snížení by mohlo výrazně ohrozit výdajovou stránku krajů, například i v rámci mandatorních výdajů či investičních akcí,“ upozornila Asociace krajů. Hejtmani také požadují podíl na výnosu spotřební daně z minerálních olejů, aby získali více peněz na opravy silnic druhých a třetích tříd.