Dál přetrvávají rozpory ohledně toho, zda má provozovatel sázkových her povinnost mít sídlo v Česku a nejasné zůstává také omezování hazardu obecními vyhláškami.
„Na všudypřítomné herny se nevztahuje zákon proti praní špinavých peněz, ač se v nich točí obrovské částky. To představuje obrovské bezpečnostní a ekonomické riziko pro Českou republiku,“ upozorňuje Ondráčka. Zákon kromě Transparency International kritizuje také sdružení Občané proti hazardu a Brnění.
„Česká republika má nejvíce hazardních přístrojů na obyvatele na světě. Má proto i nejvíce gamblerů. Závislost na automatech je podobně silná jako na pervitinu. Jediným možným krokem je přijetí zákona, který srazí počet hazardních přístrojů na evropskou úroveň, tj. nejvýše na 10 procent současného počtu přístrojů,“ vyzývá Martin Svoboda, předseda občanského sdružení Občané proti hazardu a bývalý gambler. Návrh zákona podle Svobody problém nijak neřeší.
Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob však oponuje. Současný návrh zákona podle něj nemění postavení obcí při regulaci hazardu proti stavu platnému od ledna 2012. „Obce budou i nadále oprávněny regulovat na svém území obecně závaznými vyhláškami hry provozované prostřednictvím technických herních zařízení obsluhovaných přímo účastníkem, kasinové hry, hru bingo a tzv. turnaje v karetních hrách malého rozsahu,“ říká Jakob.
Jak připomněl, MF prosadilo novelu zákona, která obcím umožňuje regulovat videoloterijní terminály. Dále se podle něj podařilo prosadit zdanění hazardu a zvýšit jeho odvodovou zátěž. Byl také odstraněn neprůhledný systém odvodů na veřejně prospěšné účely, který býval zneužíván. Místo toho se odvádí peníze do státního rozpočtu a rozpočtů obcí. Díky těmto opatřením mohlo MF zrušit od poloviny října asi 22 tisíc herních zařízení, dodal.
