Oslabení koruny nemá souvislost s datem přijetí eura, reagoval Tomšík
„Dlouhodobě nepředstavuje měnová politika ČNB žádnou překážku pro přijetí eura v České republice. Naopak dlouhodobě jsme měli problémy s fiskální politikou - s rozpočty, kdy Česká republika byla v proceduře takzvaného nadměrného schodku,“ uvedl Tomšík. Právě přílišná míra schodku národních rozpočtů přijetí eura vylučovala.
Mezi další potíže, které by mohly přijetí Česka do eurozóny zkomplikovat, uvedl viceguvernér problémy s nedokončenou penzijní reformou a s nedostatečně pružným trhem práce. Podobný krok, intervence s cílem stabilizovat ekonomický vývoj země, použilo před třemi lety Švýcarsko. To by asi nikdo nepodezíral z úmyslu oddálit přijetí eura, dodal Tomšík.
Zemanovo obvinění
Podle Zemana by Česká národní banka při vstupu do eurozóny ztratila velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky. „Aniž bych se vyznačoval hypertrofickou podezřívavostí, nemohu vyloučit možnost, že kroky, které podniká ČNB s devalvací české měny, mohou být motivovány i snahou prodloužit interval, dokdy Česká republika vstoupí do eurozóny, a tím si zachovat kompetenci této instituce,“ podotkl. Je podle něj prý známo, že každá instituce usiluje o to, aby její kompetence byly co největší.
Podle prezidenta devalvace koruny centrální bankou „prakticky v dohledné době znemožnila“ přijetí společné evropské měny v Česku, které hlava státu podporuje. Zeman se ve čtvrtek při jednání s odbory shodl na tom, že pokud by Česko při současném kurzu koruny euro přijalo, prodělali by na tom jak zaměstnanci, tak důchodci.
ČNB oslabila loni v listopadu korunu vůči euru zhruba o sedm procent, aby odvrátila hrozbu poklesu spotřebitelských cen. Za svůj krok čelila kritice. Bankovní rada koncem letošního července konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.
