Peake: Restituce neprojdou, dokud se neodhlasují daňové změny
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
V souvislosti s církevními restitucemi neúspěšně navrhoval poslanec VV Otto Chaloupka vyzvat vládu k uzavření smlouvy, kterou by se její členové a poslanci zaručili svým majetkem, že zákonem o církevních restitucích nebude prolomena restituční hranice 25. února 1948. Pro byla jen opozice.
Záruku po šéfech koaličních stran požadoval také prezident Václav Klaus a podmiňoval jí svůj podpis zákona. Poukázal na to místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek, podle něhož dopis premiéra Petra Nečase (ODS) prezidentovi skutečnou záruku neobsahuje. V případě sporů by rozhodovaly soudy, řekl Zaorálek.
Sněmovním schvalováním zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi se bude zabývat Ústavní soud na základě stížnosti poslance VV Michala Babáka. Bylo mu prý nepřípustně odebráno slovo při minulém sněmovním projednávání. O stížnosti rozhodne plénum Ústavního soudu, termín zatím není znám.
Zákon vychází z dohody státu a církví a počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
Kritici návrhu vytýkají, že náhrady jsou prý nadhodnocené až o 54 miliard korun, neboť cena zemědělské půdy je podle ČSSD nadhodnocena čtyřnásobně, cena lesů až desetinásobně. Opozice zpochybňuje také rozsah vydávaného majetku. Vadí jí i to, že majetek má dostat sedm církví, které před rokem 1990 v Česku neexistovaly
