„Nemám dobrý pocit z toho, že se diskuse kolem Let redukuje na otázku toho, že je tady nedaleko prasečák. Myslím, že bychom měli mluvit o podstatnějších věcech, a tím je například latentní rasismus, který je stále ještě přítomný v české společnosti a čas od času vyplouvá napovrch,“ uvedl premiér. Míní, že v Letech by si lidé měli spíše připomínat, že romský holokaust během druhé světové války přežilo jenom deset procent Romů z těch, kteří před válkou v Československu žili.
Otázka vepřína je podle něj velmi komplikovaná, protože jde o soukromý majetek společnosti AGPI Písek. Řešení by si vyžádalo velké investice. „Já bych byl skoro raději, abychom tyto peníze věnovali směrem ke vzdělávání romských dětí, kdybychom je věnovali na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách, protože peněz není nazbyt,“ řekl Sobotka. To ale podle něj neznamená, že by se nemělo zlepšit prostředí památníku, aby to bylo skutečně pietní místo, které nebude žádným způsobem rušeno. „Rozumím rozhořčení lidí, kteří sem přicházejí. Není to věc, která by byla jednoduchá, zatím žádná z minulých vlád nebyla schopná se s tím vypořádat,“ konstatoval premiér.
„Nechci být konfrontační. On premiér podvědomě také cítí, že ten prasečák tady nemá být,“ řekl organizátor piety Čeněk Růžička, kterému v koncentračních táborech zemřela celá rodina až na maminku.
Vepřín se nelíbí ani romskému občanskému sdružení Konexe, podle kterého je jeho existence na místě genocidy Romů „ostudou nás všech a symbolem postavení Romů nejen v České republice, ale i v celé Evropě“. O pomoc při řešení situace se sdružení proto obrátilo prostřednictvím otevřeného dopisu na členy Evropského parlamentu a Evropské komise a žádá je, aby přestali podporovat majitele vepřína prostřednictvím evropských dotací, bez kterých by jeho farma prý brzy skončila.
„Žádáme Vás, zastavte podporu evropských zemědělských dotací prasečí velkofarmě v Letech u Písku. Přestaňte podporovat a platit chov prasat v místech genocidy Romů. Farma v místech genocidy dále stojí jen díky Vaší finanční podpoře. Když ji přestanete finančně podporovat, v krátké době zkrachuje,“ stojí v dopise.
Cikánský tábor Lety na Písecku byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů. Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010.
Jana Horváthová: Faktická práce na integraci Romů vázne
