Petr Gazdík: Krajské volby ukážou, jaká bude další cesta Starostů

Petr Gazdík

Petr Gazdík Zdroj: Anna Vackova, E15

Kojenecké a batolecí období má hnutí Starostové a nezávislí podle svého šéfa Petra Gazdíka už za sebou. „Nejsme ani žádané nevěsty, ani lehké ženy, které jsou nevěrné TOP 09. Jsme autonomní a sebevědomé politické uskupení,“ říká. Zda dosavadní parlamentní spolupráce se stranou Miroslava Kalouska bude pokračovat i do budoucna, se podle Gazdíka ukáže na podzim po krajských volbách. Jednat chce i s dalšími možnými partnery.

Vaše hnutí je nejžádanějším politickým partnerem v zemi. S výjimkou komunistů a Úsvitu mu nadbíhají všechny parlamentní strany. Potvrdil to jak loňský, tak letošní sněm Starostů. Čím si tak velký zájem vysvětlujete?

Česká politická scéna je na hraně. Sešlo se několik jevů, jedním z nich je střídání generací v některých velkých stranách. Myslím, že to čeká i sociální demokracii. Také v jejím čele stojí lidé, kteří jsou v politice už od listopadu 1989. České politické strany navíc nefungují jako ty v zavedených demokraciích. Jen velice málo schopných lidí, kteří jsou úspěšní ve svých oborech, vstupuje do politiky. Těm stranám chybí dostatek dorostu, nevzniká tam přirozené prostředí, kdy ti schopní a pracovití jdou nahoru. Z toho vyplývá jistá frustrace jak stran, tak společnosti. Proto je poptávka po zkušených komunálních politicích.

Také už jste se z regionální úrovně posunuli na celostátní.

Po dvanácti letech existence máme už kojenecké a batolecí období za sebou. Jsme zastoupeni na všech úrovních od komunálu, krajů, Poslanecké sněmovny a Senátu až po europarlament. Nejsme výkřik do tmy, ale čitelný partner. Snažíme se dělat neagresivní, slušnou, pragmatickou politiku, kdy podaná ruka starosty platí. To má u našich politických konkurentů úspěch.

Poměrně razantně jste odmítl názor šéfa ANO Andreje Babiše, že jeho hnutí má s tím vaším mnoho společného. V čem se lišíte?

S výjimkou toho, že máme v názvu slovo hnutí, se lišíme takřka ve všem. ANO vzniklo shora, kdy si bohatý člověk a pár lidí okolo něho usmysleli, že vstoupí do politiky, a přizvali k tomu ty zespoda. U Starostů si nikdo nic neusmyslel, vznikli jsme spontánně ve Zlínském kraji. Byl jsem velmi překvapen, že po prvních úspěšných volbách mě požádali čtyři starostové z Liberecka, abych jim pomohl se založením stejného hnutí i tam. Pak následovaly další regiony a dokonce Praha. Nikdy jsem nepředpokládal, že Starostové budou v hlavním městě čtvrtou nejsilnější stranou.

Odshora ANO zatím drží, odspoda ale už ne. Nejen Starostové, ale i velká většina jiných stran je vůči Babišovu hnutí velmi obezřetná.

A další rozdíly?

Další zásadní odlišnost je velmi třaskavým prvkem na politické scéně a netýká se jen ANO. Nastává jakési lámání chleba, zda politika postavená na volné soutěži stran bude probíhat tak, jak ústavodárci zamýšleli. Tedy že ve stranách probíhá vnitřní programová diskuze a primární volby, že jsou kandidáti generováni odspoda.

Ta druhá možnost je vzít stovky milionů korun, vytáhnout nějaké králíky z klobouku a být úspěšnou partají. Naše země si neuvědomuje, před jak obrovským nebezpečím stojí, do jak obrovské nestability nás to může uvrhnout. Bohužel k tomu směřuje i globální trend, jak ukazuje úspěch některých evropských formací nebo Donalda Trumpa v USA. Jednoduchá populistická řešení zabírají. To je samozřejmě myšleno v uvozovkách.

Loni se kvůli vnitřním rozbrojům rozpadlo uskupení Tomia Okamury. Čeká podobný scénář i ANO, jehož původní předsednictvo zvolené v roce 2013 a další odpadlíci už založili vlastní hnutí Změna pro lidi?

Odshora ANO zatím drží, odspoda ale už ne. Nejen Starostové, ale i velká většina jiných stran je vůči Babišovu hnutí velmi obezřetná. Příklad Zlína ukazuje, že hodně záleží na konkrétních lidech. Na zlínském magistrátu jsme s ANO v koalici, město funguje. Pak jsou ale desítky jiných měst a obcí, kde se hnutí rozštěpilo, protože jeho kandidáti byli králíci vytažení z klobouku, kteří šli příliš rychle za politickým ziskem. Bohužel spousta voličů to moc nevnímá.

Když britská královna Alžběta II. slavila osmdesátiny, bylo jasně patrné, jak její osobnost spojuje lidi různých politických názorů, kultur, vyznání. U nás pevný bod nesmírně chybí.

Lze vaši kritiku ANO chápat tak, že s ním na celostátní úrovni do sňatku nepůjdete?

Na sněmu Starostů a nezávislých jsme odpovídali na otázky novinářů, kteří v přítomnosti pana Babiše a ve faktu, že se sněm koná v Průhonicích, viděli nějaké líbánky. To, že jsme rokovali v Průhonicích, nijak nesouviselo s ANO. S výjimkou jednoho se tam zatím konaly úplně všechny naše sněmy. Na druhé straně bychom se chovali jako pokrytci, pokud bychom zástupce ANO nepozvali. Jsme s hnutím v koalicích na desítkách radnic a chystáme se s ním uzavřít v některých krajích povolební spojenectví – v těch případech, kdy bychom tím zabránili vzniku komunistických koalic.

Petr GazdíkPetr Gazdík|Anna Vackova, E15

Dobře, ale co spolupráce na celostátní úrovni? Spekulace o námluvách s ANO souvisejí s faktem, že příští rok před parlamentními volbami skončí vaše smlouva s TOP 09 týkající se Poslanecké sněmovny a Senátu.

Tohle neřešíme, jsme soustředěni na krajské volby. Ty ukážou, jaká bude další cesta Starostů. Všechno ostatní jsou spekulace. Jedni novináři o nás píší jako o žádané nevěstě, což nám samozřejmě lichotí, druzí z nás dělají lehké ženy, které jsou nevěrné TOP 09. Ani jedno nejsme. Jsme autonomní a sebevědomé politické hnutí postavené na vynikajících komunálních osobnostech a jejich zkušenostech. Po krajských volbách budeme jednat s TOP 09, zeptáme se na její názory.

Sejdeme se ale i s jinými partnery. Věřím, že nalezneme svoji úlohu na politické scéně. Z mého pohledu jde o to, abychom spojovali. Politická scéna je natolik rozdělená, že bychom měli být tmelícím prvkem. I proto, že naši komunální politici mají velkou důvěru lidí – podle průzkumů více než šedesátiprocentní.

Dokázal byste si představit, že se vaše hnutí zasadí o nalezení shody mezi co možná nejvíce demokratickými, nepopulistickými stranami na společném prezidentském kandidátovi?

Velmi bych si nalezení takové shody přál. Právě prezident má být tmelícím prvkem. Bohužel po přímé volbě se společnost rozdělila a dále se rozděluje, což se fatálně projevuje na politické scéně. Když britská královna Alžběta II. slavila osmdesátiny, bylo jasně patrné, jak její osobnost spojuje lidi různých politických názorů, kultur, vyznání. U nás pevný bod nesmírně chybí.

Jak se to projevuje na fungování státu?

Od druhé světové války nebyla Evropa v takovém neklidu. Čelí migrační krizi i krizi politické, chcete-li krizi evropských struktur. Čelíme klimatickým změnám i ekonomickým problémům. Na Zlínsku jsme zažili metanolovou kauzu, řádění masového vraha v Uherském Brodu, výbuchy v muničním areálu ve Vrběticích-Vlachovicích. Ve všech třech případech jsme zjistili, že na to nejsme připraveni, a to dost zoufale. Úlohou Starostů je navrhnout řešení konkrétních, jasných věcí, které připraví zemi na krizové situace. Nalézat je ale můžeme jen v případě, že bude existovat širší politická shoda.

O stmelování jste hovořil už loni. Řekl jste, že hlavním cílem Starostů je integrace menších stran, které se pohybují na středu politického spektra nebo mírně napravo od něj. Stále to platí?

Jistě, stačí se podívat na naše krajské kandidátky. Podařilo se nám stmelit hnutí, která v minulých volbách uspěla, ale krajskou politickou scénu tříštila. Jsou tam výrazné politické talenty, které už dávno měly být v zastupitelstvech nebo i v Poslanecké sněmovně či Senátu. Spolupracujeme s Ostravakem, s hnutím Pro Olomouc, se zlínskými Nezávislými, s Východočechy, s Občany pro Budějovice nebo s plzeňskými Patrioty. V dohodě mezi nimi a Starosty spatřuji naději pro krajské volby.

Kdo by byl pro Starosty nejpřirozenějším partnerem z parlamentních stran? Kromě TOP 09 například lidovci?

TOP 09, lidovci a ODS. Na komunální a krajské úrovni pak hnutí, která jsem částečně jmenoval. A mohu se bavit i o ANO v případě, že v daném regionu bude sdružovat skutečně kvalitní osobnosti.

Co ČSSD?

Se sociálními demokraty je to v některých krajích trochu podobné jako s ANO. To, že jsou levicoví, zatímco my středoví nebo pravostředoví, by v krajích nevadilo. Znám spoustu schopných politiků ČSSD, kteří umějí držet dohodnutou linii. Jako příklad bych uvedl Pardubický kraj. Pak jsou ale regiony, kde tamní špičky sociální demokracie připomínají nechvalně proslulého Davida Ratha a další jemu podobné. Víme, jak kraje fungují. Od našich členů máme velice dobrou zpětnou vazbu.

Platí stále, že v krajských volbách chcete zvítězit ve Středočeském, Zlínském a Libereckém kraji?

V některých krajích určitě zvítězit chceme. V těch, které jste jmenoval, i v dalších jsme sestavili kandidátky, které jsou skutečně hodny vítězství. Třeba ve středních Čechách vede kandidátku Vít Rakušan, který získal v komunálních volbách přes dvě třetiny hlasů. A také šéfka Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová či starostové velkých měst, jako jsou Mělník, Neratovice, Kralupy nad Vltavou nebo Vlašim. Máme tam podnikatele, lékaře. Lépe sestavenou kandidátku si nedovedu představit. Totéž platí o jižní Moravě, Zlínsku a Liberecku.

Na co se zaměříte v kampani?

Největší důraz budeme klást na kompetentní veřejnou správu, na odpovědnost, transparentnost. Tam, kde naši starostové působí, to tak funguje. A nyní to chceme přenést na kraje.

Petr Gazdík (41)
V roce 1996 absolvoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, do roku 2002 učil matematiku, zeměpis a tělesnou výchovu na ZŠ v Bánově. Osm let byl starostou obce Suchá Loz. V roce 2008 byl zvolen zastupitelem Zlínského kraje za Starosty a nezávislé. Následující rok se stal předsedou hnutí a byl jím do roku 2014. Letos byl zvolen znovu. Od roku 2010 je poslancem, zastával post šéfa klubu TOP 09 a STAN. Od prosince 2013 je místopředsedou dolní komory. S manželkou Evou má syna a tři dcery. Mezi jeho zájmy patří skauting a florbal.