Podnikání ve vědě: z grantů si náměstek přišel na miliony | E15.cz

Vše o inovacích

Vše o  inovacích Vstoupit do speciálu

Podnikání ve vědě: z grantů si náměstek přišel na miliony

Podnikání ve vědě: z grantů si náměstek přišel na miliony
ilustrační foto
• 
ZDROJ: ČTK/Martin Štěrba

Pavel Otto

Na přetavení poznatků z výzkumu až ke komerčnímu využití se za štědré podpory státu podílejí soukromé firmy vedoucích pracovníků Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR. A vydělávají miliony. Z dokumentů, které má deník E15 k dispozici, vyplývá, že společnosti Apronex a Proteix v uplynulých letech získaly společně s ústavem granty za 415 milionů korun. Podobná částka je v Česku neobvyklá. Ve srovnatelných případech se dotace pohybují v řádu několika desítek milionů.

Podle Transparency International jde v případě členů vedení ústavu minimálně o faktický střet zájmů, pochybnosti vyjádřilo i ministerstvo školství.

Jednateli obou firem jsou podle obchodního rejstříku ekonomický náměstek ředitele ÚMG Jiří Špička a další dva zaměstnanci ve vedoucích pozicích Ladislav Anděra a Vladimír Kořínek. „Vzhledem ke své funkci drží ekonomický náměstek Špička v ruce peníze. Hlavně to je vzhledem k jeho podnikatelským aktivitám alarmující,“ uvedl jeden z pracovníků ÚMG, který si přál zůstat v anonymitě.

Ředitel ústavu Václav Hořejší v celé záležitosti problém nevidí. „I v západoevropských zemích nebo v USA je zcela běžné, že firmy spolupracující s vědeckými pracovišti zakládají sami vědci,“ tvrdí.

Deník E15 nechal případ posoudit právníkům. „Nejsou veřejnými funkcionáři, proto se na ně nevztahuje zákon o střetu zájmů. Ocitli se ale ve faktickém střetu zájmů,“ konstatoval na adresu Špičky a spol. Petr Leyer z Transparency International. Náměstek a jeho dva kolegové navíc podle něj mohli porušit interní směrnici ústavu, která definuje pravidla pro působení v soukromých firmách. „Za to by jim hrozil postih podle pracovního práva,“ dodal Leyer. Podle advokáta Petra Nováka mohli Špička a spol. porušit i zákon o střetu zájmů.

Právník připomíná, že od loňska je ÚMG veřejnou výzkumnou institucí, protože hospodaří s veřejnými prostředky, a je v příloze normy o střetu zájmů výslovně uveden. „Pakliže by vedoucí zaměstnanec ústavu působil v některé ze společností, s nimiž ústav uzavřel smlouvu, jež by měla povahu nadlimitní zakázky, a zároveň by o takové zakázce jménem ústavu rozhodoval, došlo by z jeho strany k porušení zákona o střetu zájmů,“ napsal ve svém stanovisku Novák.
O podnikatelských aktivitách pracovníků ÚMG má pochybnosti i vedení rezortu školství. Špička je totiž také členem vědecké rady projektu BIOCEV, což bude jedno ze šesti nejmodernějších vědeckovýzkumných pracovišť v zemi, na něž Evropská unie poskytuje mnohamiliardové dotace. Na výstavbu biotechnologického centra ve Vestci u Prahy už Brusel přiklepl dotaci 2,3 miliardy.

„Budeme přísně dohlížet na to, aby se jakákoli firma řízená nebo vlastněná náměstkem Špičkou nedostala do výběrových řízení v rámci projektu BIOCEV, případně z nich byla vyloučena,“ řekl deníku E15 náměstek ministra školství Michal Zaorálek, který zodpovídá za evropské dotace do tuzemských vědecko-výzkumných pracovišť.

Firem, které s námi spolupracují, si velmi vážíme

Soukromých firem, které spolupracují s akademickými pracovišti, je podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václava Hořejšího nesmírně málo. „Přitom je o ně obrovský zájem, ústavy o ně tvrdě soupeří,“ říká. V západoevropských zemích je podle něj běžné i to, že je zakládají sami vědci.

Václav HořejšíVáclav HořejšíAutor: čtk

* E15: Společnosti Apronex a Proteix spolupracovaly s vaším ústavem na projektech, které stát podpořil stovkami milionů korun. Je podle vás v pořádku, že je vlastní vaši podřízení?

Tyto firmy povstaly z našeho ústavu jako takzvané spin-off firmy. Je v zájmu akademických pracovišť i společnosti, aby se poznatky ze základního výzkumu uplatňovaly i komerčně. Obě firmy působí zcela odděleně od ústavu.

* E15: Obavy ze střetu zájmů, tedy například z toho, že se vaši podřízení dostanou k nějakým zakázkám nebo komerčně zajímavým informacím snadněji než firmy mimo ústav, skutečně nemáte?

Rozhodně ne. Všechny objednávky, které jsou pro výzkum potřeba, si opatřují výzkumní pracovníci sami ze svých grantových projektů. Kromě toho spin-off firmy většinou produkují věci na vývoz, v našem ústavu se používají zcela minimálně.

* E15: Jak taková spolupráce funguje v praxi?

Je řada projektů, které vypisují ministerstva průmyslu nebo školství a také Technologická agentura. Ty přímo vyžadují, aby projekt, který se uchází o grant, byl společným projektem akademických pracovišť a firem. Jedna věc je pomocí základního výzkumu ukázat, že to vůbec jde. A pak je na firmě, aby ověřila, že to lze udělat ve větším množství a v dostatečné kvalitě.

* E15: Máte nějaký konkrétní příklad?

Třeba lidé z Apronexu pracovali v mé laboratoři. Vyvinuli jsme společnými silami několik rekombinantních proteinů nebo monoklonálních protilátek. To jsou nezbytné nástroje pro náš základní výzkum a některé z těchto produktů jsou cenné i komerčně. Firma je nabízí badatelům po celém světě jako výzkumné nebo také diagnostické nástroje.

* E15: Jaký mají tyto firmy profit z toho, že s ústavem spolupracují?

To je irelevantní otázka, protože od nás nic nedostávají. Hospodaří s vlastními prostředky a s dotacemi od státu.

* E15: Angažujete se jako ředitel v tom, aby se tyto firmy domluvily s vaším ústavem?

Stát při vypisování grantů naráží na to, že podobných firem je hrozně málo. Je o ně nesmírný zájem, ústavy o ně tvrdě soupeří.

* E15: A co interní příkaz z roku 1997, kde se zaměstnancům ústavu definují pravidla pro působení v soukromých firmách?

Není žádná možnost, že by se peníze z ústavu dostávaly k těmto firmám. Nic od nich nenakupujeme, velice přísně to sleduji. Jakýkoli střet zájmů naprosto vylučuji.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!