EET prošla prvním sítem. Nový systém má hlídat i platby kartou či kryptem
- Sněmovna ve středu v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET).
- Má začít fungovat od příštího roku.
- Vláda si od ní slibuje dodatečný roční výnos přes 14 miliard korun a také narovnání podnikatelského prostředí.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Proti zamítnutí hlasovali koaliční poslanci, k nimž se přidali i opoziční lidovci.
Na rozdíl od předchozí verze EET nebudou muset podnikatelé vystavovat zákazníkům papírové účtenky, pokud o to zákazníci sami nepožádají. EET bude podle ministerstva financí fungovat na běžných zařízeních, která dnes většina podnikatelů používá, tedy na mobilu, tabletu nebo stávajícím pokladním systému. Pro nejmenší podnikatele nabídne Finanční správa řešení zdarma.
Evidence tržeb už v minulosti fungovala. Zavedla ji v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). v níž byl nynější premiér Andrej Babiš (ANO) ministrem financí. Vláda Petra Fialy (ODS) ji k počátku roku 2023 naopak zrušila. Do té doby byla evidence pozastavena kvůli pandemii covidu.
Mírnější úprava
Schillerová poukázala na to, že návrh stojí na zcela nových principech a vláda nechce kopírovat minulost. Poučila se podle ní z praktických zkušeností i nedostatků předchozí verze. Ujistila, že stát stejně jako dřív nebude sledovat obsah nákupů, ale jen částku, místo a čas. „Nová úprava je oproti původní v řadě aspektů mírnější," zdůrazňovala.
Návrh si však vysloužil očekávanou kritiku opozice. Například podle klubu místopředsedy klubu TOP 09 Michala Kučery je to pouze zátěž a byrokracie v novém obalu, která nepřinese očekávané výnosy. S poslancem ODS Vojtěchem Munzarem navrhli zamítnutí návrhu nebo jeho vrácení vládě k přepracování. „Už je to ovoce jednou přežvýkané, už jsme ho tu jednou měli," řekl místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Výhrady směřovaly například k tomu, že nově se mají evidovat i bezhotovostní platby. Zákon už nebude vycházet z toho, zda jde o hotovostní, nebo bezhotovostní platby. Proto se evidence bude vztahovat třeba i na platby pomocí virtuálních aktiv, například bitcoiny i další kryptoměny, nebo směnky, šeky a cestovní šeky. Ústavní soud přitom v minulosti tržby z bezhotovostních převodů z povinnosti evidence vyňal. Zdůvodnil to tím, že jsou dobře dohledatelné a není dostatečně silný zájem státu na jejich plošné evidenci.
Opozice nevěří přínosu miliard
Zástupkyně klubu STAN Lucie Sedmihradská řekla, že Starostové nebudou návrh negovat jen kvůli tomu, že jde o EET. Nebudou však současně přehlížet slabá místa návrhu. Budou například chtít, aby se daňové změny řešily samostatně, a nikoli jako součást tohoto návrhu. Měla výhrady právě k dalším daňovým změnám, které označila za daňové přílepky. Například snížení DPH na nealkoholické nápoje v restauracích podle ní může vymazat přínos EET.
Podle poslankyně Pirátů Venduly Svobodové je EET především marketing hnutí ANO a vlajková loď Schillerové, aby mohla tvrdit, že bojuje se šedou ekonomikou a za lepší výběr daní. Možnému přínosu až 15 miliard korun podle ní nevěří nikdo. Zdůvodnila to tím, že když se předchozí verze rušila, pracovalo ministerstvo financí s maximální částkou čtyř miliard korun. Včetně navazujících daňových úlev pak podle ní zavedení nového systému dopadne celkově záporně.
Podle Munzara nejde o modernizaci důvěry, ale o digitalizaci nedůvěry. Také podle něj je návrh v rozporu s dřívějším závěrem Ústavního soudu. Poslanec KDU-ČSL Benjamin Činčila řekl, že lidovci jsou připraveni zákon podpořit do druhého čtení. Systém by podle něj měl fungovat, ale pokud nebude fungovat, měl by ho stát opravit. Za největší problém považuje dopad na státní rozpočet. Poukazoval přitom na daňové úlevy, které jsou s ním spojeny, jako je třeba školkovné nebo nižší DPH na nealkoholické nápoje v restauracích.
Projednávaný návrh obsahuje i navazující daňové změny. Například zařazuje nealkoholické nápoje podávané v restauracích do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty. Obnovuje slevu na studenta a školkovné a ruší stropy na nepeněžní benefity, což byla opatření zavedená v konsolidačním balíčku předchozího kabinetu.
