Vyšetřovací komisi může komora ustavit na návrh nejméně 40 poslanců. Žádost podle Humla podepsala více než stovka zákonodárců. „Mám pocit, že komise s velkou pravděpodobností vznikne,“ uvedl Huml.
Chytil svůj příběh přiblížil již dřív členům sněmovního bezpečnostního výboru. „Tehdy spontánně všichni přítomní členové hlasovali pro to, že by se to mělo šetřit v rámci Generální inspekce bezpečnostních sborů a sněmovní komise,“ řekla ČTK poslankyně Jana Černochová (ODS).
Obžalobě čelí pět magistrátních úředníků a žádní tehdejší městští politici, kteří u zrodu opencard stáli. Huml uvedl, že Chytil kauzu odkryl, začal spolupracovat s policií a měl přislíbeno, že bude utajeným svědkem. Čelí ale nakonec obžalobě. “ Jsou tam pochybné věci od policie, je tam pochybný postup od státního zastupitelství,“ poznamenal Huml. Chytil prý například popisoval, jak se ztratily důkazy, nebo podivnou policejní prohlídku magistrátu. Pod žádostí o založení komise jsou podle Černochové podpisy poslanců ČSSD, ANO, TOP 09 a Starostů, ODS i KDU-ČSL.
Sněmovní vyšetřovací komise může podle zákona vyžadovat podklady, vyslýchat svědky nebo například vyžadovat nezbytná vysvětlení. V minulosti jich vzniklo několik. Zabývaly se například smlouvou o výstavbě dálnice D47, arbitráží mezi CME a Českem, kauzou společnosti Diag Human, kauzou kolem prodeje společnosti Unipetrol či zakázkou na dodávku mýtného systému. Mezi poslanci někdy zazníval názor, že komise stejně nikdy nic nevyšetří a případ jen zpolitizují. Huml ale tvrdí, že pokud bude komise chtít něco vyšetřit, také to vyšetří.