Tento týden čeká dolní komoru závěrečné třetí čtení totožné předlohy. Její přijetí může ztížit návrh místopředsedy TOP 09, ministra financí Miroslava Kalouska.
Od roku 1995, kdy byl předložen první návrh na okleštění této automatické výsady, schválení komplikoval fakt, že je k němu třeba třípětinové většiny. Jde totiž o změnu ústavy. V poslaneckých lavicích už sedí jen tři pamětníci všech dosavadních jednání: Petr Nečas a Marek Benda z ODS a Hana Orgoníková ze sociální demokracie. Ani jeden z nich nepodpořil omezení imunity ve více než polovině případů. Z dalších matadorů nikdy nebo téměř nikdy nehlasovali proti imunitě například Jiří Dolejš (KSČM) nebo David Rath (dříve ČSSD).
Nyní všechny vládní i opoziční strany ujišťují, že omezení imunity jen na dobu výkonu mandátu podpoří. Kalousek však před týdnem přišel s razantnější verzí, aby se imunita vztahovala pouze na projevy ve sněmovně.
Argumentuje tím, že v poslední době dolní komora drtivou většinou s vydáním poslance či poslankyně k trestnímu stíhání souhlasila, takže imunita prý ztratila smysl. „Navíc se stala předmětem politického boje,“ poznamenal v narážce na kauzu svojí stranické kolegyně Vlasty Parkanové místopředseda TOP 09.
Části politiků se však tento zásah do ústavy zdá příliš radikální. Jiní jsou přesvědčeni, že Kalousek ve skutečnosti torpéduje stávající dohodu. „Mám obavu, že mu jde o to, aby imunita nebyla omezena vůbec,“ poznamenala Orgoníková. Podobný názor vyslovují také další opoziční zákonodárci. Podle sdružení KohoVolit.cz snahy o omezení imunity od vzniku českého státu častěji podporovali občanští demokraté než ČSSD. Proti okleštění byli ze současných parlamentních stran nejčastěji komunisté.
Prezident přímo a poslanci s omezenou imunitou
