„Zvýšení DPH zvýší výdaje nízkopříjmových skupin za potraviny na 25 procent, u středněpříjmových na 20 procent. To dále povede k nákupu levnějších a méně kvalitních potravin a dostaneme se tak na úroveň málo vyspělých státu,“ uvedl Toman. Na Slovensku podle něj zvýšení DPH na 20 procent vedlo k poklesu potravinářského průmyslu až o 30 procent.
Toman rovněž upozornil, že se může zvýšit objem přeshraničních nákupů potravin a dovoz nekvalitních potravin. Toman k tomu dodal, že tak není vůbec jisté, že by vyšší daně zvýšily i výběr. „Vidíme to u alkoholu nebo například u nafty,“ vysvětlil.
„Je jednoznačné, že řetězce už nemají prostor nějakým způsobem držet ty ceny dole (…), že naprosto přesně promítnou zvýšení DPH do ceny potravin(…) A to, že se ceny drží dole, že tlačí řetězce, já bych řekl, že netlačí ceny pro zákazníky, ale tlačí ceny u výrobců dole a ta jejich marže jim naprosto jasně zůstává (…) Průměrná marže je 23 procent u potravin, ale nicméně pro ně je rozhodující velké část reagálného a zaúčtovací poplatky. To znamená, že když sečtu všechny marže tak se pohybuji v průměru kolem čtyřiceti procent, u některých výrobků i více,“ uvedl Toman. Podle něj je nutné provést důkladnou analýzu, než se nastartuje takto razantní opatření. „Byl bych nerad, kdyby se Česká republika stala odbytištěm a odkladištěm Evropy,“ dodal Toman.
„Z toho, co se chystá, mám veliké obavy, a myslím si, že to skončí blbě,“ uvedl v pořadu prezident Agrární komory Jan Veleba. Všechny sousední země kromě Slovenska mají podle něj na potraviny nižší sazby a dodal, že světový index cen potravin prudce stoupá. . „Nárůst bude mít dramatický dopad na prvovýrobce, tedy i na zemědělství,“ dodal.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa v pořadu uvedl, že dopady zvýšení DPH do ceny potravin očekává jeho úřad přibližně stejné jako při posledním zvýšení snížené sazby DPH z pěti na devět procent. Podle Fuksy se zvýšení DPH do cen promítne jen 25procentně, zdražení tu prý ale bude. Stát nedokáže podle něj ale ovlinit to, aby se v supermarketech neprodávaly nekvalitní potraviny. Chtěl by ale zamezit tomu, aby lidé z venkova jezdili nakupovat potraviny za hranice.
Fuksa současně upozornil, že zvýšení DPH bude nezbytné v případě, že vláda nepřistoupí k razantním úsporám v činnosti jednotlivých ministerstev. Fuksa v této souvislosti také zmínil, že razantní úspory na svých ministerstvech nechtějí právě Věci veřejné. „Pokud nebude vůle k úsporám, tak dojde ke zvyšování daní nebo snižování sociálních dávek. „Ta diskuse je ale na začátku a situace nebude podle mého názoru tak dramatická,“ uvedl také. Fuksa však připustil, že nízkopříjmové skupiny vyšší sazba DPH výdajově zatíží. Podle něj je ale přednější stabilizace veřejných rozpočtů. „Nechceme dopadnout jako Řecko či Portugalsko,“ upozornil rovněž Fuksa.
Šéf resortu zemědělství volá po konstruktivní debatě o tom, jak nezvyšovat dluhovou službu státu. Výdaje státu, mandatorní výdaje a zvyšování daní, to je podle něj trojice opatření, která by se měla zkombinovat.
Premiér Petr Nečas (ODS) v rozhovoru pro sobotní Mladou frontu připustil možnost zvýšení DPH na 19 procent. Sníženou sazbu by pak měly mít léky, knihy a tiskoviny. Návrh podle MfD prosazuje spolu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Proti se staví Věci veřejné, dodatek koaliční smlouvy ODS, TOP 09 a VV tento návrh 19procentní sazby totiž vůbec neobsahuje.
MF chce v příštím roce snížit schodek rozpočtu o 30 miliard
Plánuje deficit 3,5 procenta HDP. Návrh státního rozpočtu předloží vládě příští týden. Předsednictvo vládních VV se ale v pátek dohodlo, že se strana na pondělním jednání koaličních lídrů postaví proti návrhu. Pokud chce kabinet zvyšovat daně, chtějí VV vrátit do hry zavedení progresivního zdanění fyzických osob a zvýšení daní pro firmy. ODS a TOP 09 to ale zásadně odmítají. Původní plány vlády přitom ohledně DPH počítaly se zvýšením spodní sazby DPH od roku 2012 z deseti na 14 procent a v roce 2013 se sjednocením obou sazeb na 17,5 procenta. Nyní jsou sazby 10 a 20 procent.
