Zpoždění má i jednání o rozpočtu na rok 2012. Dění kolem plánu státních financí na příští rok navíc naznačuje, že rozpočtová zodpovědnost, kterou si kabinet vytyčil jako jednu z priorit, má velmi nejistou budoucnost. Ministři nejsou příliš ochotni šetřit, a tak šéf státní pokladny již poněkolikáté oznamuje nutnost
zavést jednotnou sazbu DPH ve výši 19 procent.
Promyšlené zásahy ve veřejném sektoru, které by zeštíhlily státní agendu, se nejspíš znovu odkládají. Vláda také vůbec nepostoupila při přípravě finanční ústavy. Ta má pro zdravé státní finance klíčový význam.
Hlavního cíle – stabilizace dluhu a posléze vyrovnaných veřejných rozpočtů – možná vládní koalice dosáhne,
pochyby o cestě k vytoužené metě se ovšem stupňují. Některé kroky, třeba zpětné zdanění stavebního spoření, přímo zamítl Ústavní soud.
Největší kritiku sklízí velká penzijní reforma. Do ní se obuly ČNB stejně jako Česká bankovní
asociace. Neřeší totiž závislost většiny populace na státním důchodu, ani rychle rostoucí výdaje státu na penze. Nejen podle centrálních bankéřů budou dobrovolné vyvedení tří procent z důchodového pojištění využívat hlavně lidé s vysokými příjmy. Do skupiny, která vydělává více než 30 tisíc korun hrubého měsíčně, ovšem spadá jen pětina obyvatel. Ministerstvo financí přitom počítá s tím, že se fondům upíše padesát procent pracujících.
Tedy zhruba 2,5 milionu lidí. Tento odhad považují experti za nereálný. Vládě po roce účinkování důvěřuje jen necelá pětina populace. Znechucení voličů pramení hlavně z excesů koaličních partnerů. Aféry otřásají důvěryhodností nejsilnější ODS, důvěryhodnost Věcí veřejných už zřejmě definitivně pohřbily.
Vládní kauzy
Červen 2010 - ABL chtěla miliardovou zakázku
Spory kvůli soukromé bezpečnostní agentuře ABL, kterou založil a spoluvlastnil faktický šéf Věcí veřejných Vít Bárta, dělily rodící se koaliční vládu Petra Nečase. ABL se ucházela o miliardovou státní zakázku, zároveň nabízela protikorupční poradenství a audity. ODS a TOP 09 poukazovaly na to, že VV se instalací svého předsedy Radka Johna do čela ministerstva vnitra dostanou do střetu zájmů. Véčkaři zase vyhrožovali, že pokud John rezort nezíská, ve Strakově akademii nebudou. „Úzká vazba mezi ABL a Věcmi veřejnými je pro obsazení ministra vnitra problematická,“ prohlásil Nečas. Hádky byly také kvůli náměstkům. Na ministerstvu dopravy se jím stal bývalý pracovník ABL Martin Sýkora. Po manažerovi ABL sáhl i nový šéf rezortu školství Josef Dobeš, sám někdejší člen představenstva této agentury.
Září 2010 - Sekání chapadel korupční chobotnice
Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) po vypuknutí aféry kolem údajné provize za chystanou dodávku minometů od finské společnosti Patria prohlásil, že „je třeba useknout chapadla chobotnici, která se dostala i do poměrně vysokých pater české politiky.“ Kořeny skandálů kolem armádních zakázek sahají do poloviny devadesátých let, přisadil si premiér Petr Nečas. Nepřímo tak odkázal na pětileté působení tehdejšího ekonomického náměstka Miroslava Kalouska v rezortu obrany. Otazníky kolem ABL ustoupily stranou, naplno se rozhořela doutnající averze občanských demokratů vůči zakladateli TOP 09 a ministrovi financí. Kalousek a spolu s ním bývalý předseda ODS a premiér Mirek Topolánek vzápětí obvinili Vondru z toho, že lobboval za miliardovou zakázku na nákup transportérů Pandur.
Listopad 2010 - Barták a jeho údajná žádost o úplatek
Šéf Tatry Ronald Adams a předseda její dozorčí rady, zároveň bývalý velvyslanec Spojených států v Česku William Cabaniss, obvinili exministra obrany Martina Bartáka z toho, že je požádal o úplatek. Bartáka nominovala do předchozí úřednické vlády ODS, která ho po volbách chtěla dosadit na ministerstvo vnitra. Nakonec se ho ujal Miroslav Kalousek, když ho jmenoval svým náměstkem odpovědným za Finančně analytický útvar. „Musíme přestat v osobních útocích. Máslo na hlavě máme všichni,“ prohlásil premiér Petr Nečas dva dny poté, co se s Kalouskem kvůli Bartákovi pohádal. V tuzemsku dosud nevídaný skandál nebyl dodnes objasněn. Barták nedávno nastoupil s bývalým šéfem protikorupční policie Liborem Vrbou, pod jehož vedením se vyšetřování aféry rozběhlo, k podnikateli Tomáši Chrenkovi.
Listopad 2010 - Tajná dohoda o policejním prezidentovi
Navzdory odporu ODS vyzval ministr vnitra Radek John k rezignaci policejního prezidenta Oldřicha Martinů, kterého dosadil do funkce v roce 2007 bývalý šéf rezortu za občanské demokraty a poradce premiéra Petra Nečase Ivan Langer. Nečas si postěžoval, že s ním John tak důležitý krok neprodiskutoval, předseda Věcí veřejných si naopak povzdechl, že za Nečasem chodí třikrát týdně Langer a snaží se ovlivňovat chod rezortu. Za tři týdny to už vypadalo na pád kabinetu. „Pokud podmiňujete hlasování o důvěře vládě odchodem policejního prezidenta, musí být změna i ve vedení ministerstva vnitra,“ řekl VV Nečas. Strany trojkoalice nakonec tři dny před Štědrým dnem uzavřely na pražském Hradě tajnou dohodu, jejíž součástí byl i odchod Martinů. Po peripetiích spojených s výběrovým řízením ho nahradil Petr Lessy.
Prosinec 2010 - Kauza Drobil otřásla vládou i ODS
Do boje o policejního prezidenta zasáhla další aféra, během níž vláda čelila do té doby nejvážnější krizi ve své půlroční existenci. Zveřejnění nahrávek šéfa Státního fondu životního prostředí Libora Michálka nestálo funkci jen jeho. Krátce poté, co Michálka odvolal, podal demisi i ministr životního prostředí Pavel Drobil. Odchod místopředsedy ODS z vlády oslabil premiéra Petra Nečase. Nejprve to byl on, kdo vysvětloval, proč se odmítl s Michálkem sejít, a místo toho informoval Drobila. Pak vyplavalo na povrch, že vůbec první, koho Michálek kontaktoval, byl ministr vnitra Radek John. Ten mu poradil, aby se obrátil na novináře. Přes odpor policie, která chtěla požádat Poslaneckou sněmovnu o to, aby zbavila Drobila imunity, státní zastupitelství vyšetřování jeho případu nedávno zastavilo.
Leden 2011 - Kauzu ProMoPro Vondra přežil
Další skandál dalšího místopředsedy ODS a údajné pravé ruky premiéra Petra Nečase přišel měsíc po Drobilově aféře. Podřízení tehdejšího vicepremiéra Alexandra Vondry najali na zajištění služeb v souvislosti s českým předsednictvím Evropské unii firmu ProMoPro. „Část z celkem 525 vyplacených milionů korun skončila na podezřelých zahraničních účtech,“ informoval na tiskové konferenci o zjištěních Finančně analytického útvaru šéf ministerstva financí Miroslav Kalousek. Bezprecedentní zveřejnění podrobností z neuzavřeného případu vzbudilo pochybnosti o tom, zda spíše než odhalení „nestandardní zlodějny“ nesleduje Kalousek politické cíle. Bývalý šéf Úřadu vlády Jan Novák, který smlouvu podepsal, odpovědnost odmítl. Vondra neustále tvrdil, že za nic nemůže. Po jeho odchodu hlasitě volala TOP 09, později kauzu označila za vnitřní záležitost ODS. Po více než třech měsících přiznal ministr obrany politickou odpovědnost a nabídl premiérovi Petru Nečasovi svoji demisi. Ten ji nepřijal.
Duben 2011 - Bártovy „osobní“ půjčky a cesta k moci
V okamžiku, kdy kauza ProMoPro dohasínala, rozpoutal se bratrovražedný boj uvnitř Věcí veřejných. Obálková aféra Víta Bárty, který měl vyplácet „držhubné“ poslanci Jaroslavu Škárkovi a šéfce sněmovní frakce strany Kristýně Kočí, ho stálo křeslo ministra dopravy. Média vzápětí informovala o videonahrávce, kde si Bárta ještě jako šéf agentury ABL naplánoval, jak se dostane k moci. ODS a TOP 09 trvaly na odchodu lidí napojených na tuto firmu z vládních funkcí. Odstoupil ministr vnitra Radek John, který přitom v ABL nikdy nepracoval. Naopak Josef Dobeš se udržel v čele ministerstva školství. Ve vládě zůstal i ministr pro místní
rozvoj za VV Kamil Jankovský. Krize, během níž John odešel z „prázdné trafiky“ vicepremiéra pro boj s korupcí a véčkaři úporně volali po důstojném zastoupení v kabinetu, skončila den před začátkem prázdnin. Vznikla nová vládní funkce pro dřívější šéfku poslanců VV Karolínu Peake, 29letý volební manažer strany Pavel Dobeš se stal ministrem dopravy.
Nečasův kabinet a jeho život ve smyčce
Kabinet Petra Nečase slaví první výročí, za sebou má první restart.
Drží tím i historické prvenství, žádné vládě v polistopadové éře země nehrozil rozpad tak záhy poté, co vkročila do Strakovy akademie.
Dodatkem ke koaliční smlouvě, který si vymohla nejmenší koaliční strana, sice skončilo tříměsíční politické napětí, příčina vratkosti – spojení ODS, TOP 09 a VV – ale zůstává. Myšlenkové spojení Věcí veřejných s bezpečnostní agenturou ABL a přenesení praktik firmy do politiky trvá. Vláda se tak pohybuje ve smyčce: ještě než kabinet vznikl, lídr ODS urazil Věci veřejné prohlášením, že úzká vazba mezi firmou ABL a VV je pro obsazení ministra vnitra problematická. Věci veřejné začaly vyhrožovat, že do vlády nevstoupí.
Ministerstvo vnitra tak dostaly, vidina pohodlné většiny v dolní komoře parlamentu byla totiž silnější než politické instinkty. Tato kapitola skončila tříměsíční politickou krizí.
Otázkou je, na jak dlouho vydrží současný kompromis. Díky němu Věci veřejné získaly prakticky totéž, co měly od samého začátku – čtyři ministry. Silový rezort vnitra zpět nedostaly, mají ovšem vicepremiérku pro boj s korupcí, která navíc povede legislativní radu vlády.
Karolína Peake tak bude mít spolu s premiérem právo veta na všechny zákony procházející vládou. Bude-li tedy jen prodlouženou rukou Víta Bárty stejně jako kdysi předseda VV Radek John na vnitru, na další politickou krizi nemusíme čekat dlouho. Příležitostí bude víc než dost.
I když pomineme tradiční spory o rozpočet, novou rozbuškou se může stát třeba příslib míst rezortních náměstků či v dozorčích radách polostátních podniků pro VV. Nebo slib vzniku zákona o anonymních akciích. Věci veřejné se chlubí tím, že konečně prosadily jejich zrušení. Ve schváleném koaličním dodatku ovšem pouze stojí, že vláda chce maximálně omezit anonymní vlastnictví firem. Takových příkladů se dá najít víc než dost.
Němcová: Lék na krize? Většinový systém
Opakující se vládní krize se táhnou jako červená nit ročním působením ODS, TOP 09 a Věcí veřejných ve Strakově akademii. Ačkoliv o změně volebního systému na většinový či o posílení většinových prvků není v programovém prohlášení kabinetu Petra Nečase ani slovo, zejména ODS by takové řešení uvítala. Minimálně proto, že by odpadla nekonečná jednání koaličních lídrů například o výměně policejního prezidenta či o vytvoření „trafik“ pro politiky VV. „V poměrném volebním systému je vždy komplikované najít partnera. Byla bych ráda, aby byl změněn na většinový. Vyšel by z něj jasný vítěz, který by měl jak stoprocentní moc, tak stoprocentní odpovědnost.
A po čtyřech letech by dostal od voličů účet,“ řekla deníku E15 šéfka Poslanecké sněmovny a první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Ta by na rozdíl od předčasných voleb považovala změnu volebního systému za „čisté řešení“. Před spojením dvou největších stran, tedy ODS a ČSSD opakovaně varují ostatní politické subjekty. Němcová připomněla opoziční smlouvu z roku 1998, kdy ve volbách zvítězila sociální demokracie a ODS se ještě nevzpamatovala ze Sarajevského atentátu.
„Našim voličům tato dohoda vadila, ODS dali výprask. Naopak příznivcům socialistů nevadila. Tehdy jsme toto řešení akceptovali s vědomím, že za něj zaplatíme,“ dodala.
Dlouholetým zastáncem posilování většinových prvků je i premiér Nečas. „Určitě je správné doplnit politické uspořádání menšími stranami. Váha každé strany by ale měla odpovídat výsledkům voleb. Strana se šesti poslaneckými mandáty nemůže získat čtyři ministerská křesla,“ připomněl šéf ODS postavení Strany zelených v bývalé vládě Mirka Topolánka. Politolog Jan Outlý by považoval za nejvhodnější řešení kompromisní návrh z roku 2009, proti němuž nijak výrazně neprotestovali ani socialisté. „Navrhovaný postup byl vhodný také proto, že nezaváděl tvrdý mandát pro vítěze. Bonus byl stanoven teprve na základě volebního výsledku.
Návrh kombinoval oba základní požadavky. Těmi je zvýšení reprezentace menších stran ve sněmovně a zároveň možnost, aby vítězná strana disponovala pohodlnější většinou,“ poznamenal Outlý.
