Rozpočet 2013 – jistá sázka na nejistotu

Premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek (vlevo) na tiskové konferenci uspořádané 7. listopadu v Praze během schůze Sněmovny. Dolní komora parlamentu v závěrečném čtení schválila vládní daňový balíček. (ČTK)

Premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek (vlevo) na tiskové konferenci uspořádané 7. listopadu v Praze během schůze Sněmovny. Dolní komora parlamentu v závěrečném čtení schválila vládní daňový balíček. (ČTK) Zdroj: CTK

Vláda dnes vkročí do sněmovny sebevědomě, s jistotou, že má na mimořádné schůzi většinu hlasů pro schválení předlohy státního rozpočtu na příští rok. To je ale také nejspíš jediná jistota, jíž návrh zákona oplývá. Plán hospodaření je totiž převážně postaven na zatím velmi nejistých příjmech.

Že příjmová strana počítá se zákony, jež ještě nejsou v platnosti, ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) nepopírá. Hlasovat o předloze v závěrečném čtení tak podle něj bude možné až poté, co bude jasné, že platí vládní daňový balíček, který mimo jiné zvyšuje obě sazby DPH. Definitivní schvalování se proto očekává od 19. prosince.

V prvním čtení sněmovna schvaluje jen celkovou bilanci, tedy příjmy a výdaje a schodek státních financí. Příjmy jsou plánované na 1080,8 miliardy, výdaje na 1180,8 miliardy, deficit má činit 100 miliard. Klíčový rozpočtový výbor hlasy koaličních poslanců doporučuje sněmovně, aby základní parametry státního rozpočtu na rok 2013 schválila, opozice je proti.

Aktuální návrh počítá s nižším růstem ekonomiky i jednoprocentním zvýšením obou sazeb DPH od příštího roku. A to jsou také jeho hlavní nejistoty. Daňový balíček sice už schválila Poslanecká sněmovna, v Senátu, který se jím teprve bude zabývat, ale narazí. Levicová většina v horní komoře parlamentu se netají tím, že zákon do dolní komory na začátku prosince vrátí, a sněmovna bude muset zamítnutí přehlasovat.

Pak bude záležet na tom, jak rychle balíček podepíše prezident. Pokud by vyčerpal celou zákonem předepsanou lhůtu, začne balíček platit až v lednu. Státní rozpočet ovšem musí být schválen do 31. prosince. Stál by tak na neplatných předpisech a hrozilo by rozpočtové provizorium.

Návrh státního rozpočtuNávrh státního rozpočtu | E15

Rizikem je i odhadovaný ekonomický růst. Vláda pro příští rok počítá s růstem 0,7 procenta, a to je například podle ekonomického experta ČSSD Jana Mládka a některých dalších ekonomů nereálné. „Vzhledem k situaci doma i v okolních zemích může být růst i nulový. Navíc vláda zapomíná na prorůstová opatření, nedělá nic pro posílení poptávky občanů a dál snižuje podporu politiky zaměstnanosti,“ kritizuje plán státních financí Mládek.

Na dosud neschváleném zákoně stojí i další záměr kabinetu. Do státní kasy by měly být převedeny dvě miliardy korun ze zisku Lesů ČR. I tento postup musí sněmovna posvětit, příslušnou předlohu však zatím neprojednala.

Přesto jak premiér Petr Nečas (ODS), tak šéf státní pokladny považují takto navržený rozpočet za nejlepší možnou variantu. „Je to jednoznačně úsporný rozpočet,“ říká předseda vlády.

Vláda zkorigovala plány na budoucí snižování deficitů. Zpomalení tempa má podle Kalouska uvolnit celkem 35 miliard korun na prorůstová opatření. „Pokud schodky rozpočtu udržíme bezpečně pod třemi procenty a budou-li prostředky využity efektivně tak, že jejich návratnost bude nepochybná, pak tím trhy zcela jistě nezneklidníme,“ soudí ministr financí.

Co znamená rozpočtové provizorium

Došlo-li by na rozpočtové provizorium, musel by stát až do schválení řádného rozpočtu hospodařit podle letošního plánu financí. Z něj by se mohla každý měsíc utrácet dvanáctina výdajů. Mimo jiné by třeba nemohly být čerpány finance z evropských fondů. Dobrý signál by to nebyl ani pro zahraniční investory a finanční trhy. Ti by Česku mohli zdražit úvěry.

Jana Havligerová: Rozpočet je velmi přibližný kompas