„Hlavními zdroji meziročního prohloubení deficitu hospodaření jsou výrazný nárůst investičních výdajů ústředních i místních vládních institucí o více než 17 procent, dále růst nominálních výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně o tři procenta (zejména vlivem naturálních sociálních dávek), a výplaty klientům z Fondu pojištění vkladů, které za rok 2014 přesáhly 14 miliard korun,“ uvedli statistici.
Ministerstvo financí (MF) upozornilo, že statistiky ovlivnilo také meziročně nižší inkaso daně z tabákových výrobků v důsledku omezení předzásobení. „Mezi pozitivní jednorázové vlivy pak patřil výnos z prodeje licencí mobilním operátorům ve výši 8,5 miliardy korun. Negativně působil deficit zdravotních pojišťoven, který proti přebytku 0,9 miliardy korun v roce 2013 dosáhl v roce 2014 deficitu 2,7 miliardy korun,“ uvedl úřad.
source: tradingeconomics.com
Ministerstvo započítává víc úřadů
MF také uvedlo, že do statistiky byly nově na základě doporučení Eurostatu zařazeny Českomoravská záruční a rozvojová banka, EGAP a Fond pojištění vkladů. Právě výplaty vkladů podle MF zhoršila deficit přibližně o 0,3 procentního bodu.
V letošním deficitu, který by měl klesnout na 1,9 procenta HDP, se podle MF jednorázově promítne pronájem nadzvukových letadel Gripen za 10,5 miliardy korun. „Rok 2015 již nebude negativně ovlivněn ani výpadkem spotřebních daní z tabáku ani výplatou náhrad z Fondu pojištění vkladů, zároveň však nebude posílen výnosem z prodeje LTE licencí mobilním operátorům,“ uvedlo ministerstvo.
Analytici: Stát by měl být ambicióznější
Přestože vypadají údaje o hospodaření veřejného sektoru podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška přijatelně, neměly by vytvářet zdání, že je prostor pro výrazné zvýšení výdajů ze státní pokladny. „Stát by si měl snižováním schodků v této ekonomicky příznivé době vytvářet rezervu na zvýšení výdajů pro případ, kdyby se stav ekonomiky v dalších letech nečekaně zhoršil,“ uvedl.
Vládní instituce by tak i podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy měly být ohledně stabilizace deficitu za současných poměrně příznivých podmínek ambicióznější.
Celkový dluh ovlivnily i intervence ČNB
Celkový veřejný dluh v poměru k HDP loni naopak klesl na 42,6 procenta z předloňských 45 procent. „Ke snížení dluhu došlo zejména vlivem omezení emise nových dluhopisů a růstem nominálního HDP. K druhému uvedenému důvodu přispěly významným dílem intervence České národní banky, které vedly ke zlepšení směnných relací v zahraničním obchodě,“ uvádí analytik Sobíšek.
source: tradingeconomics.com
Důvodem poklesu veřejného dluhu bylo podle analytika Komerční banky Marka Dřímala čerpání rezervy při pokrytí schodku státního rozpočtu v loňském roce. Nebyl proto vytvořen nový dluh. „Podobný vývoj očekáváme i v letošním roce, v tom příštím ale předpokládáme, že se rezerva vyčerpá. Poměr dluhu k HDP by měl proto opět začít stoupat,“ uvedl.
Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země Evropské unie dvakrát za rok. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny eura nesmí překročit 60 procent HDP.
| Deficity České republiky | ||||
|---|---|---|---|---|
| Rok | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
| Přebytek/Deficit sektoru vládních institucí v běžném roce (v mil. Kč) | 108.860 | 157.889 | -47.206 | -85.337 |
| Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí ke konci roku (v mil. Kč) | 1,604.009 | 1,803.585 | 1,839.726 | 1,816.137 |
| Hrubý domácí produkt (v mil. Kč) | 4,022.410 | 4,047.675 | 4,086.260 | 4,266.141 |
| Deficit sektoru vládních institucí v procentech HDP (v procentech) | -2,71 | -3,90 | -1,16 | -2,00 |
| Dluh sektoru vládních institucí v procentech HDP (v procentech) | 39,88 | 44,56 | 45,02 | 42,57 |
