Senát odmítl vydat Pešáka za hlasování v zastupitelstvu

Milan Pešek

Milan Pešek Zdroj: milanpesek.cz

Senát podle očekávání odmítl vydat svého člena Milana Pešáka (ODS) k trestnímu stíhání. Policie by ho chtěla stíhat kvůli tomu, že před čtyřmi lety jako zastupitel Prahy 11 hlasoval pro prodej pozemků na Chodově za údajně nevýhodnou cenu. Pešákovo stíhání tak bude moci být případně zahájeno až po skončení jeho senátorského mandátu.

Pešák uvedl, že byl připraven i na souhlas Senátu se žádostí policie, aby byl stíhán spolu s dalšími 39 zastupiteli Prahy 11. Pro své vydání hlasoval spolu s Jiřím Dienstbierem (ČSSD), Václavem Láskou (za SZ) a Liborem Michálkem (za Piráty), ostatních 55 přítomných senátorů ale vydání nepodpořilo. Svůj postoj zdůvodnil mimo jiné tím, že při obhajobě mandátu by mohl být napadán kvůli snaze vyhnout se stíhání.

Policie Pešáka a dalších 39 zastupitele viní z toho, že hlasováním pro prodej pozemků v červnu 2010 úmyslně způsobili městské části škodu ve výši zhruba 18,7 milionu korun.

„Chci zdůraznit, že jsme rozhodovali o výsledcích otevřeného výběrového řízení, v nichž ty pozemky byly nabízeny. Souhlasili jsme s prodejem za nejvyšší cenu, která v tomto výběrovém řízení byla dosažena,“ hájil se Pešák. Podotkl, že zastupitelé rozhodovali na základě materiálů připravených městskou částí, mezi něž patřil i znalecký posudek.

Na rozdíl od policie si senátor nedokázal vysvětlit, proč by měl hlasovat s úmyslem poškodit Prahu 11. Policie vyvozovala úmyslné jednání z toho, že Pešák měl s ohledem na svůj věk, vzdělání a zkušenosti vědět, že cena za pozemky je příliš nízká. Argumentovala také tím, že na nízkou cenu upozorňoval jeden ze zastupitelů.

Je to politicky motivované stíhání, tvrdí Pešák

Pešák se pozastavil nad tím, že případ vyšetřuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, nikoli běžná policie, a že žádost o jeho vydání byla do Senátu doručena tři dny před komunálními a senátními volbami. Trvá na tom, že jeho stíhání bylo motivováno politicky na základě podání opozičních zastupitelů. Připomněl také, že jeho stíhání už dokonce bylo načas chybně zahájeno, protože si vyšetřující neuvědomili, že mezi stíhanými zastupiteli je senátor.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu nechtěl rozhodnutí Senátu komentovat. Podle mluvčího Pavla Hantáka se nevyjadřoval ani k jiným podobným případům z minulosti.

Proti stíhání se vyslovily všechny senátorské frakce

Proti Pešákovu stíhání se v debatě vyslovili zástupci všech senátorských frakcí. „To při troše dobré vůle může potkat každého z nás,“ poznamenal někdejší ministr, hejtman a starosta Radko Martínek (ČSSD). I Láska přiznal, že snaha kriminalizova hlasování v zastupitelstvech je špatným trendem.

Podobný případ řešil Senát loni v říjnu. Tehdy odmítl vydat ze svých řad bývalou primátorku Frýdku-Místku Evu Richtrovou (ČSSD). Policie ji chtěla stíhat za to, že spolu s radními před čtyřmi lety schválila údajně předražené zakázky na hloubení a čištění příkopů.

Senát vydal ke stíhání sedm svých členů, sedmkrát byl proti
28. dubna 1999 - Senát odmítl zbavit imunity Václava Bendu (ODS), podezřelého z neoprávněného nakládání s osobními údaji. O vydání Bendy požádal vyšetřovatel v souvislosti s aférou kolem údajné spolupráce vídeňského starosty Helmuta Zilka s StB.
20. října 2000 - Senát odmítl vydat Jaroslava Musiala (ČSSD) k trestnímu stíhání kvůli jeho dřívějšímu působení ve vedení firmy Elektrotechnické závody v Bystřanech na Teplicku.
28. června 2001 - Senát odmítl zbavit imunity Vladimíra Schovánka (Unie svobody), podezřelého z pomluvy kvůli článku v místním časopise o spolupráci některých lidí s StB.
25. října 2001 - Senát vydal Ondřeje Febera (Unie svobody) k trestnímu stíhání kvůli dopravní nehodě, při které byl těžce zraněn člověk.
19. září 2002 - Kvůli dopravní nehodě zbavili senátoři imunity Pavla Eyberta (ODS).
23. ledna 2003 - Senátoři vydali k trestnímu stíhání někdejšího ředitele televize Nova Vladimíra Železného (za hnutí Nezávislí). Železný čelil podezření z poškozování věřitele a z daňových deliktů.
6. listopadu 2003 - Senát vydal k trestnímu stíhání Alexandra Nováka (ODS) kvůli podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele a z přijímání úplatku.
2. února 2006 - Senát odmítl zbavit imunity Lianu Janáčkovou (za hnutí Nezávislí). Policie ji podezřívala z toho, že se jako starostka zapojila do sporných finančních transakcí.
7. února 2007 - Senát zbavil imunity předsedu KDU-ČSL Jiřího Čunka, kterého policie podezřívala z přijetí úplatku.
24. dubna 2008 - Senát odmítl vydat k trestnímu stíhání senátorku Lianu Janáčkovou kvůli výrokům na adresu části ostravských Romů, které pronesla v roce 2007 jako starostka ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Senátorka o zbavení imunity žádala.
28. ledna 2009 - Senát vydal k trestnímu stíhání senátora ČSSD Pavla Trpáka. Gynekolog Trpák, který o vydání sám požádal, čelil obvinění, že v květnu 2007 pochybil u porodu v trutnovské nemocnici. Novorozenec krátce poté zemřel.
21. července 2011 - Senát souhlasil s vydáním k trestnímu stíhání senátora ČSSD a přerovského primátora Jiřího Lajtocha, kterého policie podezírá ze sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
30. října 2013 - Senát odmítl vydat svou členku a bývalou primátorku Frýdku-Místku Evu Richtrovou (ČSSD) k trestnímu stíhání. Policie ji chtěla stíhat za to, že spolu s radními před čtyřmi lety schválila údajně předražené zakázky na hloubení a čištění příkopů.
10. prosince 2014 - Senát podle očekávání odmítl vydat svého člena Milana Pešáka (ODS) k trestnímu stíhání. Policie by ho chtěla stíhat kvůli tomu, že před čtyřmi lety jako zastupitel Prahy 11 hlasoval pro prodej pozemků na Chodově za údajně nevýhodnou cenu.