Církve by podle návrhu měly dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard, který je ve vlastnictví státu. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, přičemž stát přestane církvím hradit například platy duchovních.
Levice nesouhlasila ani s rozsahem majetku určeného k vydání, ani s výpočtem náhrad - stát prý církvím ve skutečnosti věnuje majetek a finance za minimálně 53 miliard korun. Komunisté navrhli zamítnutí předlohy o vrácení majetku, který jejich režim církvím zabavil. Terčem koaliční kritiky se stal hlavně jejich bývalý předseda Miroslav Grebeníček, když komunistickou perzekuci církví a věznění jejích hodnostářů označil za „necitlivý postup“. Sociální demokraté zase žádali vládu o přepracování návrhu.
Návrh, který vychází z předloňské dohody státu se 17 českými církvemi, podle vlády řeší majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech v období po roce 1948. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let. Stát musel ročně vyplatit církvím půldruhé miliardy korun, odlukou tak ušetří 28 miliard korun, podotkl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Odpůrci poukazovali na to, že církevní restituce nemají podporu většiny české společnosti. V navržené podobě prý mohou prolomit restituční hranici roku 1948. Kritici také připomínali, že do náhrad se má započítat inflace, což by celkovou částku mohlo zvýšit až k 96 miliardám. Vadilo jim i to, že zákon výčtově neuvádí, který majetek se má vrátit.
