Rada České televize minulý týden schválila rozpočet televize na příští rok. Na dokumentu na první pohled zaujmou dvě velkorysá numera. Zaprvé, příjmy i výdaje dosáhnou bezmála osmi miliard korun. A zadruhé a to především: pro více než miliardu korun si Česká televize sáhne do svých dlouhodobých rezerv, kde poté zbyde už jen necelých 600 milionů. Televize tím jde „all in“ vstříc vytouženému zvýšení televizních poplatků od roku 2025 – to však nakonec vůbec nemusí přijít.
Celý článek je převzatý z INFO.cz
Na první pohled jsou náklady i výnosy rozpočtu ČT pro příští rok vyrovnané – 7,95 miliardy korun. Jde však o optický klam. Aby totiž příjmy a výdaje odpovídaly, musela televize sáhnout do svých rezerv pro více než miliardu korun – tedy pro obrovskou sumu peněz, kterou svůj napjatý rozpočet podepře.
Z pohledu praxe nejde o nic výjimečného. Rezervami si ostatně vypomáhal i bývalý ředitel televize Petr Dvořák, který zejména v posledních letech svého druhého mandátu čelil nebývalé inflaci a růstu nákladů. Nikdy však do nouzového fondu nesáhnul v takové výši jako současné vedení televize. Více než miliarda korun pro příští rozpočet totiž znamená, že na účtu rezerv zbyde posledních 550 milionů – a rozpočet na další rok se proto o takto štědrou „dotaci“ nebude moci opřít.
Pro Českou televizi to příští rok, kdy bude rozpočet na rok 2025 připravovat, znamená v zásadě jen dvě možnosti – buď zvýší příjmy, anebo sníží náklady. Nový ředitel Jan Souček počítá především s první možností. Ministerstvo kultury připravilo takzvanou velkou mediální novelu, která počítá jak se zvýšením koncesionářských poplatků, tak s rozšířením okruhu poplatníků. Televizi by to přineslo nové peníze a konečně valorizovalo televizní poplatek, který se posledních 15 let nominálně nezměnil. Ale...
Bohužel pro Českou televizi (a Český rozhlas), není vůbec jasné, zda politici zvládnou protáhnout novelu legislativním procesem v navrženém znění dostatečně rychle. Proti nové legislativě se totiž zformovala liga oborových organizací, kterým vadí, že postupuje od konce a nikoliv od začátku. Tedy že se řeší hlavně to, kolik peněz veřejnoprávní televizi poslat, ovšem už se nevede debata o tom, co a v jakém objemu by vlastně veřejnoprávní televize měla vysílat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
