Spor Šincla s Babišem míří k disciplinárnímu řízení

Poslanec Ladislav Šincl (ČSSD).

Poslanec Ladislav Šincl (ČSSD). Zdroj: ctk

Provize zprostředkovatelů pojištění jsou příkladem selhání trhu v soukromých vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli, soudí člen Legislativní rady vlády František Korbel. Na situaci podle něj doplácejí hlavně klienti. Ze snahy omezit provize pojišťovacích makléřů se ve vládní koalici stalo až nečekaně výbušné téma, kvůli němuž poslanec ČSSD Ladislav Šincl viní ministra financí Andreje Babiše ze zastrašování a posílá ho k disciplinárnímu řízení.

Celý spor se točí okolo Šinclova pozměňovacího návrhu k novele zákona o pojišťovnictví, který by zastropoval odměny poradců za zprostředkování životního pojištění a hlavně má zamezit takzvanému přetáčení smluv. V současnosti makléři ve snaze získat provizi za uzavření nové smlouvy s klienty ukončují smlouvy nejčastěji mezi druhým až pátým rokem životního pojištění.

„Celý systém se zvrhnul již takovou měrou, že jakmile spotřebitel dospoří na odměnu zprostředkovatele, obvykle po dvou letech od uzavření životního pojištění, začíná o něj nový boj mezi pojišťovnami a zprostředkovateli, aby začal jinde za údajně ještě lepších podmínek odznovu,“ popsal Korbel v rozhovoru pro E15.cz běžnou praxi.

Podle něj přehnané provize i nabídky pojišťoven odnášejí především spotřebitelé, kteří dlouhou dobu a často také nevědomky „spoří“ na odměnu toho, kdo je k životnímu pojištění získal.

Babišova složka o Šinclovi

Debata o provizích a možném střetu zájmů ministra financí však vyvrcholila ve známou aféru se složkou s osobními údaji Šincla, kterou si Babiš, coby odpůrce pozměňovacího návrhu, přinesl v polovině června na schůzku s poslanci. Při ní měl sociálnědemokratického politika zastrašovat a obviňoval ho z korupce. Právě tento incident bude řešit disciplinární řízení.

Roztržku obou politiků probírala také koaliční rada, která se shodla na tom, že by si spor měli vyjasnit Babiš se Šinclem. Šincl ale na to konto prohlásil, že se s Babišem scházet nechce.

Vláda minulou středu rozhodla, že ze Sněmovny stáhne jinou předlohu, a o to novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. V něm by se měly provize řešit, ministerstvo financí do ní vloží vlastní pozměňovací návrh. Frakce Babišova hnutí ANO už ohlásila, že novelu o pojišťovnictví podpoří ve vládním znění, tedy pozměňovací návrhy Šincla ne. Sněmovna má novelu schvalovat zítra.

Jiří Šindelář: Návrh slibuje nemožné
Unie společností finančního zprostředkování s pozměňovacím návrhem poslance Šincla nesouhlasí. Uvádíme názor jejího předsedy Jiřího Šindeláře:
Předně je třeba upozornit na skutečnost, že pozměňovací návrh slibuje nemožné: Na jednu stranu má zamezit tzv. přetáčení smluv, na druhou stranu chce peníze z těchto transakcí přesunout ke klientovi. Ve skutečnosti ale návrh směřuje k tomu, aby zabránil v přetáčení smluv zprostředkovatelům, které pojišťovnám odvádí klienty a nutí je neustále zlevňovat produkty. Takové přetáčení je pro klienty výhodné, podobně jako u změny dodavatelů energií nebo jiných služeb, avšak nevýhodné pro pojišťovny, které tím přicházejí o „dojné krávy“ ze starých nevýhodných smluv.
Překlápění smluv samotnými pojišťovnami v rámci „zkvalitňování služeb“ má i nadále zůstat beztrestné. Podle návrhu bude dokonce potrestán pouze ten zprostředkovatel, který původní smlouvu uzavřel, aniž by bylo zřejmé, jak může zabránit tomu, aby ji nepřepojistil někdo jiný. Paradoxně tak návrh bude legalizovat situaci, kdy zprostředkovatel pojišťovně přivede klienta, ta jej vzápětí přepojistí a tím ušetří na provizi pro zprostředkovatele.
A jak je to s přesunem peněz z přetáčení smluv ke klientům? Návrh zvyšuje odkupné pro klienty z rezervotvorných (spořících) smluv, kterých je ovšem dnes uzavíráno minimum. Nedozvíme se z něj, že z pojistek na rizika, kterých je drtivá většina, klient nedostane nic. Peníze, o které návrhem poslance Šincla přijdou zprostředkovatelé, tak skončí v kapsách pojišťoven.
Pokud se bude skutečně jednat o čtyři miliardy, pak jde o peníze, které poputují od českých živnostníků, kteří zde platí daně a utrácejí své výdělky, k zahraničním subjektům, kterým patří pojišťovny a které své zisky a výdělky přesouvají do zahraničí. Z toho je zřejmé, že návrh, který si s největší pravděpodobností samy napsaly, hájí především zájmy pojišťoven.