Správa hmotných rezerv zrušila tendr na nákup ropy. V zásobách může skončit i surovina z Ruska
Až se na Správě hmotných rezerv otevřou obálky se jmény zájemců o strategické dodávky ropy, může se naplno ukázat schizofrenní vztah Česka k Rusku. Země na jedné straně odsuzuje jeho válečnou agresi vůči Ukrajině, na druhé postavilo tendr tak, že může nakoupit ruskou ropu. A pokud ji některý obchodník nabídne, má v roky odkládaném tendru velkou šanci uspět. Výsledek tendru měl už nyní znám, Správa hmotných rezerv ho ale na poslední chvíli zrušila a vypíše jej znovu.
Na výsledek si tak Česko ještě několik týdnů počká. Důvodem zrušení tendru byl požadavek na úpravu zadávacích podmínek jednoho z potencionálních uchazečů.
„Tato úprava by znamenala posun ve lhůtě pro podání nabídek. A s ohledem na povinné zveřejnění ve věstníku veřejných zakázek to znamená, aby byl dodržen postup v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. To však v době, která nám zbývala do konce původní lhůty pro podání nabídek, už nebylo proveditelné,“ řekl ČTK předseda Státní správy hmotných rezerv Pavel Švagr.
Česko se v Evropě zavázalo držet nouzové zásoby ropy na devadesát dnů. Roky svůj slib porušovalo, protože nákup byl citlivou politickou záležitostí. Nerozhodla o něm ani Sobotkova, ani Babišova vláda. Teď se pod vlivem hrozícího nedostatku musela k tendru postavit vláda premiéra Fialy. „Podmínkou je, aby se ropa dala zpracovávat v rafinerii v Litvínově,“ citovsl dříve z pravidel zakázky Švagr.
Rafinerie dokáže zpracovat americkou lehkou ropu, kazašskou, saudskoarabskou a zejména ruskou ropu.
Správa hmotných rezerv má na nákup na speciálním účtu už dlouho nachystaných 52,2 milionu dolarů, zhruba 1,2 miliardy korun. „Kdo za tuto cenu nabídne nejvíce ropy, ten vyhraje,“ doplnil Švagr.
Zásadním detailem je, že cena ruské ropy například typu Urals je hodně nízko, a obchodník tedy může nabídnout státu největší množství suroviny. Řečí čísel: Ropa typu Brent dnes stojí kolem 106 dolarů za barel, zatímco Urals zhruba 78 dolarů.
Ministr průmyslu Josef Síkela (za STAN) by podle zdrojů deníku E15 jednou rád ruskou ropu ze strategických zásob škrtl. Svůj oficiální postoj však ministerstvo na přímý dotaz nekomentovalo.
Evropa se už rozhodla s ruskou ropou skončit, po iniciativě maďarského premiéra Viktora Orbána se ale šestý balík sankcí zveřejněný 3. června dočasně nevztahuje na ropovod Družba, jenž zásobuje kromě jeho země i Slovensko a Česko. Tuzemská výjimka potrvá do 5. prosince a vláda chce čas využít k vyjednání zvýšení kapacity ropovodu TAL z italského Terstu, což se již částečně povedlo.
Hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň vidí přínos zvýšení kapacity spíše v delším časovém horizontu. Z Česka do bavorského Ingolstadtu vede podle něj dostatečně silný ropovod, který obsáhne zásobování v případě výpadku dodávek z ropovodu Družba. „Problém je, zda bude dostatek ropy na druhé straně ropovodu v Bavorsku, která by k nám mohla proudit,“ upozornil.
Z levné ruské ropy nyní těží zejména Čína a Indie, které zvyšují nákupy o desítky procent v meziročním srovnání. Indie už podle finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší zpracovanou ruskou ropu přeprodala do USA, Velké Británie, Francie či Itálie.
Česko zatím kvůli krizi strategické zásoby ropy uvolňovat nemuselo a má jich zhruba na 88 dní běžného provozu. Dovoz z Ruska pokrývá obvykle 48 procent spotřeby, zbytek odebírá Česko z ropovodu IKL/TAL.