„Nejvyšší státní zástupce se zabýval podnětem pouze po formální stránce. Přidělil jej státnímu zastupitelství podle místní příslušnosti,“ vysvětlila mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová. Státní zástupce má ze zákona na prošetření premiérova postupu dva měsíce.
Štěch a Antl v žádosti poukázali na to, že Úřad vlády neeviduje žádnou formu komunikace s Kanceláří prezidenta republiky ohledně amnestie, a také členové vlády přiznali, že amnestii neprojednali. „Odpovědnost z ústavy přitom leží na vládě jako celku,“ upozornili senátoři.
Podle nich tak Nečas znemožnil posouzení dopadů amnestie prezidenta Václava Klause a projednání vládou, čímž překročil svou pravomoc a „rezignoval zcela na úlohu ústavní pojistky“.
V žádosti se uvádí, že Nečas by mohl být podezřelý z trestného činu, i kdyby jednal nedbalostně. Štěch a Antl současně nejvyššího žalobce vyzvali, aby si od státních zastupitelství vyžádal zvláštní zprávu o trestních oznámeních podaných na postup předsedy vlády či jiného člena vlády v souvislosti s podpisem novoroční amnestie, o vyšetřování a výsledcích a aby svá zjištění zveřejnil.
Skupina senátorů podala před časem Ústavnímu soudu návrh na zrušení části amnestie, s nímž ale neuspěla. Na Ústavním soudu dále leží v souvislosti s amnestií i ústavní žaloba na Klause, který se podle navrhovatelů vyhlášením amnestie patrně dopustil velezrady.
