Zahraniční studenti mají z čeho vybírat. Alespoň jeden obor v cizím jazyce nabízí všech 26 veřejných vysokých škol, uvádí ministerstvo školství. Jazyková nabídka se obvykle omezuje na angličtinu, existují ale i výjimky. Na Karlově univerzitě letos studovalo 20 studentů ve francouzštině a 11 studentů v němčině. Širší jazykovou nabídku má i Vysoká škola ekonomická, která nabízí bakalářský obor Ekonomika, obchod a management v ruštině. Letos jej studovalo 42 lidí.
Vysoké školy sice nedisponují souhrnnými daty týkajícími se národnosti studentů, jejich zástupci se ale shodují na tom, že do Česka často míří studenti ze zemí bývalého východního bloku. Česko často volí i zájemci ze střední a východní Asie, výjimkou ale nejsou ani Američané, Němci či Francouzi. Všechny cizojazyčné programy jsou ze zákona zpoplatněné. Školné na jednotlivých oborech a školách se ovšem výrazně liší. Nejvýhodnější obory nabízí Stojní fakulta Českého vysokého učení technického, za akademický rok žádá 75 tisíc korun. Opačným extrémem je studium zubního lékařství na Masarykově univerzitě, za dva semestry studenti platí 298 tisíc korun.
Rozhodují cena a rychlost
Jak vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová, „pro studenty ze zemí jižní a východní Evropy může být studium v Česku přestupní stanicí pro další cestu na západ“. Podle Fojtové hraje především u lékařských oborů roli také výhodný poměr cena/výkon. „Přicházejí i lidé, kteří by si studium ve své zemi nemohli dovolit a Masarykova univerzita jim nabízí kvalitní laboratorní vybavení i vysokou kvalitu samotné výuky,“ uvedla.
Právě cena je tak jedním z hlavních kritérií, podle kterého se studenti rozhodují. Poplatky spojené se studiem se už sice v některých případech blíži západní Evropě, v jiných mohou ale ceny být i méně než poloviční.
Důraz zahraničních studentů na cenu potvrzuje i mluvčí Českého vysokého učení technického Andrea Vondráková. „V porovnání s Velkou Británií či Nizozemskem jsme pořád levnější,“ uvedla. Podle průzkumu, který škola provedla mezi studenty, ale rozhodování silně ovlivňuje i rychlost reakce školy na dotazy zájemců o studium. „Osloví třeba čtyři školy a vyberou si tu, která odpoví jako první,“ popsala běžnou praxi.
Školy vycházejí cizincům vstříc, čekají zvýšený zájem
ČVUT proto zavedlo post takzvaného study advisora, který na dotazy zahraničních uchazečů odpovídá nejen prostřednictvím emailu, ale i na Skypu. Loni v dubnu také škola spustila internetové stránky studyatctu.com, zaměřené právě na zahraniční zájemce o studium, který pomáhali vytvářet stávající platící studenti ČVUT. Vondráková očekává, že nový web se spolu s dalšími propagačními aktivitami školy na zájmu zahraničních uchazečů odrazí během tří až pěti let.
Novinky chystá také FAMU. „Dokončujeme přípravu akreditace dvouletého magisterského oboru ve čtyřech specializacích včetně dokumentárního filmu,“ uvedla Kristýna Lyachová z oddělení pro zahraniční studenty.
Cizojazyčné obory jsou sice pro vysoké školy ziskové, příjmy od zahraničních studentů ale zatím tvoří jen nepatrnou část příjmů. Například v případě VŠE tvoří školné placené cizinci necelých pět procent výnosů, u Masarykovy univerzity to jsou jen necelá dvě procenta. „Zatím je tento podíl na rozpočtu univerzity malý, ale předpokládáme, že jeho význam bude narůstat,“ potvrzuje také mluvčí České zemědělské univerzity Josef Beránek.
| Lékař: Zahraniční medici narážejí na jazykovou bariéru |
|---|
| Se zahraničními studenty se setkával a setkává ať už jako student 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, či nyní jako lékař jedné z pražských fakultních nemocnic. Zahraniční studenti podle něj při studiu medicíny obvykle narážejí na jazykovou bariéru. Teoretická výuka sice probíhá v angličtině, zahraniční studenti ale musí v úvodu studia ovládnout češtinu, aby později během praxí zvládali komunikaci s nemocnými. To se jim ale až na výjimky nedaří. „Pokud pacient neumí anglicky, tak obecně nejsou schopni ani elementární domluvy,“ říká pražský lékař, který si nepřál být jmenován, protože nemá oprávnění svého zaměstnavatele komunikovat s médii. S tím klesá i kvalita studia. „Snažit se slovo od slova překládat to, co pacient říká, není z časových důvodů možné,“ dodává. Nejspíš právě kvůli komunikační bariéře jsou zahraniční medici ve srovnání s těmi českými aktivnější během diskuse o jednotlivých případech. Národnost studentů podle něj souvisí především s tím, kde jednotlivé fakulty inzerují. Zatímco na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy tak silnou skupinu zahraničních studentů tvořili Portugalci, Švédové, Indové a Pákistánci, na 1. lékařské fakultě asijští studenti převažují. |
