Nejčastějším zdůvodněním podvodů v Česku je podle analýzy „celková kultura“ ve firmě. „Je překvapivé, že v českém prostředí stále přetrvává pocit, že podvádět je běžnou součástí firemní kultury, zatímco v ostatních zemích střední a východní Evropy jsou podobně jako ve světě hlavním motivem podvodů osobní finanční ambice,“ komentuje analýzu Maroš Holodňák, ředitel forenzního oddělení KPMG.
V případě Česka je finanční přilepšení primární motivací „jen“ třetiny lidí. Dalším stimulem podvodů je splnění ambiciózních firemních výsledků. Podvodníci sice svoje švindly svalují na firemní kulturu, zároveň je to ale v 95 procentech případů právě jejich společnost, která se podvodem poškozuje. Nejčastěji se jedná o zpronevěru majetku a peněz, dále se ve 45 procentech případů kvůli dosažení pozitivních výsledků manipuluje s finančními výkazy.
| Profil typického podvodníka | ||
|---|---|---|
| Svět | Česko | |
| Pohlaví | Muž (79 %) | Muž (85 %) |
| Věk | 36 - 45 (37 %) | 46 - 55 (65 %) |
| Pozice | Střední management (32 %) | Vrcholový management (60 %) |
| Reputace | Střední - vysoká (79 %) | Střední - vysoká (100 %) |
| Osobnostní rysy | Nadřazenost (44 %) | Nadřazenost (45 %) |
| Motiv | Vlastní finanční prospěch (60 %) | Firemní kultura (70 %) |
Zdroj: KPMG
V Česku oproti zahraničí trvá mnohem déle, než se na podvod přijde. Ten trvá v čase odhalení nejčastěji déle než tři roky, ve čtvrtině případů dokonce přes šest let. „Indikuje to, že systém odhalování podvodů je u nás zřejmě méně efektivní než v jiných zemích,“ myslí si Maroš Holodňák.
Pomáhat českým švindlířům ale může i fakt, že jsou oproti zbytku světa týmovými hráči. 85 procent z nich využívá k podvodu komplice, ve světě to je 61 procent. Nejčastěji podvádí skupina dvou až pěti lidí. Právě kvůli tomu je v českém případě nejúčinnějším způsobem odhalení podvodu udání.
