Tejc: Kvůli zahraničním misím vojáků by se mohla změnit ústava

Jeroným Tejc

Jeroným Tejc Zdroj: Anna Vackova, E15

Kvůli vysílání vojáků do akutních zahraničních operací by se mohla změnit ústava. Zvažují to poslanci ústavně právního výboru Sněmovny, řekl předseda sněmovního podvýboru pro ústavu a parlamentní procedury Jeroným Tejc (ČSSD).

Nejasnosti, zda proces schvalování vysílání vojáků na mise je zcela v pořádku, vzbudilo předloňské hlasování ve Sněmovně. Poslanci tehdy schválili na žádost ministerstva obrany v rámci plánu misí na roku 2015 a 2016 mimo jiné mandát na vyslání 150 vojáků do jakékoliv mise NATO, EU nebo OSN v severní Africe nebo na Blízkém Východě při náhlé krizové situaci. O takovém nasazení měla rozhodnout vláda a Parlament by se k ní vyjádřil v případě, že by trvala více než dva měsíce. Podle opoziční ODS by ale takový postup mohl porušit ústavu.

Stejný princip platí například pro české vojáky vyčleněné pro pohotovostní takzvanou battle group Evropské unie nebo síly rychlé reakce NATO. Ty by měly být v případě potřeby nasazeny v řádu dnů. Armáda tak při schvalování mandátu neví, zda, kdy a na jak dlouho budou skutečně vojáci nasazeni.

Obecný souhlas nestačí

Sněmovna proto uložila ústavněprávnímu výboru, aby celou věc projednal. K věci se vyjádřil i Parlamentní institut. Podle něj pouze obecný souhlas s vysláním není dostatečný a vláda by pak musela stejně s konkrétní misí delší než 60 dnů poslance a senátory opět oslovit. Jinak by nebyla ústava naplněna.

Tejc poznamenal, že vojáci v rámci battle group EU nebo sil rychlé reakce v minulosti dosud použiti nebyli, ke spornému vyslání proto nedošlo. „Ale bylo by asi vhodné, a tak jsme se na tom shodli, upravit ústavu v tom smyslu, že například bude speciální ustanovení pro tyto operace nebo pro účast v mezinárodních organizací,“ řekl ČTK Tejc o závěrech ústavního podvýboru, který o záležitosti v lednu jednal.

Tři varianty řešení

Podle Tejce jsou možné tři varianty. Podle první by se ústava neměnila. Mise by dopředu schvalovány nebyly a v případě potřeby by je odsouhlasila vláda a následně by je musel schválit Parlament. Druhá a třetí varianta počítají se změnou ústavy. V případě druhé možnosti by o misích mohla rozhodovat výlučně vláda. S ní Tejc nesouhlasí a domnívá se, že by se pro ni nenašla ani většina ve Sněmovně.

„Třetí varianta, která mi připadá nejoptimálnější, je, že by rozhodla vláda a musela by bezodkladně informovat Parlament,“ řekl Tejc. I menšina poslanců nebo senátorů by si mohla vyžádat svolání Sněmovny či Senátu. Ty by pak rozhodly, zda s vládou souhlasí či nesouhlasí. Podle Tejce by tak byl zachován „Parlament jako hlavní činitel“ při vysílání vojsk. „Na druhou stranu by tam byla určitá operativnost ze strany vlády,“ poznamenal.

Tejc: Třetí varianta, která mi připadá nejoptimálnější, je, že by rozhodla vláda a musela by bezodkladně informovat Parlament

Podotkl, že Česko je parlamentní demokracií a podobná rozhodnutí by tedy měla zůstat v gesci Parlamentu. Navíc vláda, která by měla menšinu, by mohla zneužívat své postavení, řekl. I když se Tejc, a podle jeho slov i další poslanci, kloní pro třetí variantu, jsou podle něj stále otevřeny všechny možnosti.

Možné varianty podvýbor podle Tejce projednal s ministerstvem obrany. S ním se shodli, že materiál nyní předloží výboru pro obranu a následně ústavněprávnímu výboru. Změna by pak mohla být zapracována do připravované rozsáhlejší změny ústavy. Nevyloučil ale, že v případě shody by mohla být přijata samostatná novela, poznamenal Tejc. On se přiklání k tomu, že pokud se bude ústava v tomto volebním období měnit, tak pouze jednou. Podotkl, že v případě misí jde spíše o „prevenci do budoucna“.