Úsporami v armádě si stát příliš nepomůže. Babiš by zredukoval nákup obrněnců | E15.cz

Úsporami v armádě si stát příliš nepomůže. Babiš by zredukoval nákup obrněnců

Pavel Otto

Když vláda začne šetřit, jako první to většinou pocítí ministerstvo obrany. Platilo to za katastrofálních povodní i za finanční krize. Stejně začal uvažovat současný kabinet ANO a ČSSD, který hledá úspory kvůli následkům pandemie nového koronaviru.

„Domluvila jsem se s ministrem obrany, že letos odloží nákupy za zhruba tři miliardy korun,“ řekla šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) s tím, že o další 1,5 miliardy sníží výdaje na levnější jízdné pro studenty a seniory.

O návrh redukčních kroků a také opatření pro oživení ekonomiky požádal ministry financí a průmyslu rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.    

Rezort obrany je připraven o škrtech diskutovat. Větší zásahy však odmítá. „Vyzbrojovací projekty vycházejí z dlouhodobých koncepcí a plánů a nelze je jednoduše zrušit,“ uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek. 

Nejsledovanějšími zakázkami je nákup dvanácti nových vrtulníků, které mají za 14,6 miliardy korun dodat USA, a náhrada zastaralých bojových vozidel pěchoty. Za 210 pásových obrněnců chce vojsko utratit přes 50 miliard korun. Výběrové řízení však stále odkládá.

„Armáda nepotřebuje velké akvizice, asi nepotřebuje okamžitě nová bévépéčka“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO).

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček je nicméně přesvědčen, že ani výraznější zeštíhlení výdajů na obranu by státu příliš nepomohlo. „Na boj s koronavirem budou potřeba stovky miliard, a nikoliv desítky nebo jednotky miliard,“ připomněl.

Šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) unáhlené úspory odmítá. „Sebrat peníze armádě je jednoduché, ale nerozumné. Pokud by se znovu odložily strategické nákupy, jako jsou vrtulníky nebo BVP, vojsko by to neustálo a v budoucnu bychom tento dluh už nedohnali vůbec,“ míní.

Stejný názor má i člen bezpečnostního výboru za KDU-ČSL Jan Bartošek. „Škrty v rozpočtu ministerstva obrany ani v jiných rezortech situaci nevyřeší, pouhé šetření nestačí,“ řekl a připomněl, že za finanční krize taková opatření přiškrtila hospodářství. „Investice do bezpečnosti jsou investicemi do budoucnosti,“ dodal.  

Vládní i opoziční politici však pochybují o tom, že vojsko bude mít v roce 2024 k dispozici dvě procenta HDP, jak doporučuje NATO. Ještě v první polovině března při schůzce na Hradě se ústavní činitelé k tomuto cíli přihlásili.

Vývoj rozpočtu armády od finanční krizeVývoj rozpočtu armády od finanční krizeAutor: MF a MO

 

 

Podpořte E15 v anketě Křišťálová lupa

Deník E15 byl nominován v anketě Křišťálová Lupa 2020 o nejlepší zpravodajský web v Česku. Podpořte nás svým hlasem - ZDE.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!