„Není možné prohlásit, že průměr 55 procent je špatný, ale že 65 procent už ujde. Číslo zIndex popisuje současný stav a zároveň vzkazuje politikům, aby to změnili. Nyní ještě neříkáme, že za stav může konkrétní politik, ale zIndex budeme dělat znovu za dva roky, a to už ta politická odpovědnost bude jasná,“ říká autor výzkumu, ekonom Centra aplikované ekonomie Jiří Skuhrovec.
Ukazatel zIndex přestavuje průměr jedenácti dílčích ukazatelů spojených se zadáváním tendrů. Zahrnuje i to, kolik zakázek se otevřeně soutěží a kolik jich úřady zadají přímo, kolik zájemců se obvykle hlásí, jak kvalitně jsou tendry připravené a zda je či není hlavním kritériem cena.
Tak přesná data o veřejných zakázkách dosud k dispozici nebyla, říká autor výzkumu, ekonom Centra aplikované ekonomie Jiří Skuhrovec
„Na cenu se soutěží 95 procent zakázek. Pro zadavatele je důležitější právní jistota než nákup něčeho s dobrým poměrem cena/výkon,“ míní Skuhrovec. Žebříček podle něj ukazuje, kde jsou největší chyby, rizika korupce, nehospodárnosti či třeba neochota vysvětlovat, proč se většina zakázek zadává přímo.
„Vycházíme z věstníku veřejných zakázek, které ručně třídíme, zpracováváme a dočišťujeme. Tak přesná data o veřejných zakázkách dosud k dispozici nebyla,“ dodává Skuhrovec.
Výsledky ukazují i to, že největší sumy za poslední tři roky se protočily v rezortu obrany, a to téměř 85 miliard korun, a na ministerstvu vnitra, kde to bylo 19,3 miliardy korun. Nejskromnější jsou se 188 miliony Úřad vlády a se 761 miliony ministerstvo školství.
„To jsou ale jen vysoutěžené zakázky. Je tu ještě mnohem větší suma takzvaných soutěžitelných výdajů na nákup zboží a služeb, jejichž významná část by soutěžit šla, ale stát to nedělá,“ říká Jiří Skuhrovec.
Autor je šéfredaktorem serveru HlídacíPes.org
