Vláda rozhodne o dalším růstu minimální mzdy, tripartita se nedohodla

peníze (ilustrační foto)

peníze (ilustrační foto) Zdroj: CC BY-NC-ND 2.0: mlovitt via Wikimedia

Tripartita se dnes nedohodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Představy odborů a zaměstnavatelů se výrazně lišily. Zatímco předáci požadují zvýšení o tisíc korun na 10200 korun, podnikatelé by se klonili k přidání o 500 korun. Částku bude muset stanovit vláda. Informovala o tom ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) doplnil, že podle jeho přesvědčení prostor pro zvyšování minimální mzdy existuje.

„Rozhodnutí vlády se bude pohybovat v mantinelech mezi 500 a tisíci korunami tak, jak na jedné straně navrhují zaměstnavatelé a na druhé odbory. Pokud bychom do konce volebního období měli dodržet to, aby se česká minimální mzda dostala na 40 procent mzdy průměrné, museli bychom navyšovat o tisícikorunu ročně,“ uvedla Marksová. Podle ní o částce bude jednat koaliční rada, podle výsledku rozhodne kabinet. Rozhodnutí by mělo padnout v červnu či v červenci.

Premiér Sobotka po jednání tripartity upozornil, že Česko má po přepočtu na eura čtvrtou nejnižší minimální mzdu v Evropské unii - nižší je pouze v Bulharsku, Rumunsku a Litvě.

Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší zaručený výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Loni odpovídal 33,1 procenta. Letos by měl nejspíš dosáhnout 34,6 procenta.

Středula: Je to rozumná investice do lidí

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula dodal, že na Slovensku mají už nyní o 50 eur vyšší minimální mzdu než v ČR, přičemž tato částka se ještě zvýší. Česká minimální mzda je podle něj „naprostou tragédií a něčím opravdu zoufalým“. „Obáváme se, že vláda bude mít co vysvětlovat, když její rozhodnutí bude pod úrovní tisíce korun. Za nejrozumnější investici považujeme investici do lidí. Navýšení v této oblasti pokládáme za naprosto logické - jsou to prostředky, které neopustí Českou republiku,“ prohlásil.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák však zdůraznil, že nárůst minimální mzdy o tisíc korun by znamenal její navýšení o 10,9 procenta. Zástupci zaměstnavatelů už dřív uvedli, že řada podniků se teprve vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak i na růst ostatních výdělků. Mezi jednotlivými sektory navíc podle Hanáka existují výrazné rozdíly a skokové navýšení minimální mzdy by se negativně dotklo takových odvětví, jako je textilní, kožedělný či dřevařský průmysl, částečně stavebnictví a zemědělství.

Minimální mzdu pobírají 2,3 procenta zaměstnanců

Minimální mzdu pobírala 2,3 procenta zaměstnanců v Česku. Čistý nejnižší výdělek činí 8188 korun. Podle ministerstva je tak o 1486 korun nižší než hranice příjmové chudoby. „Jsem samozřejmě pro to, abychom minimální mzdu zvyšovali co nejvíce,“ řekla ministryně.

Zástupci zaměstnavatelů už dřív uvedli, že požadavek na růst o tisíc korun je přemrštěný. Řada podniků se teprve vzpamatovala z krize. Zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak i na růst ostatních výdělků. Podle šéfa hospodářské komory Vladimíra Dlouhého by zaměstnavatelé nechtěli přijímat nové zaměstnance, měli by snahu vyplácet část mezd načerno a přes hospodářské oživení by se zaměstnanost nezvyšovala. Podle odborů ekonomika ale roste a firmy mají zisky, promítnout by se to mělo i v odměňování pracovníků.