Přes zhoršující se ekonomickou situaci má vláda v plánu od příštího roku zvýšit minimální mzdu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila v minulém týdnu čtyři varianty růstu minimálních a zaručených mezd, ostatní rezorty posléze dostaly několik dní na připomínky. Návrhem se má podle ministryně vláda zabývat už v dnes.
Shoda s odbory a zaměstnavateli, ani v samotném kabinetu, přitom nepanuje. Zatímco firmy by současnou minimální mzdu ve výši 14 600 korun nezvyšovaly vůbec, hnutí ANO by chtělo 15 tisíc korun, ČSSD by si představovala zvýšení na 15 500 korun až 16 400 korun. Odbory chtějí alespoň 16 tisíc korun. V návrhu jsou tak varianty zvýšení o 400, 900, 1400 nebo 1800 korun měsíčně.
„Pět let nás pravicoví ekonomové děsí, že zvýšením minimální mzdy přijde obrovská nezaměstnanost. A pět let se pletou. Česká republika se potřebuje mzdově přiblížit Evropské unii. Pandemie není obyčejná hospodářská krize a nesmí nás vykolejit směrem k levným montovnám Evropy,“ hájí zvyšování Maláčová.
Čtvrtou variantu, tedy nejvyšší zvýšení, podpořil v připomínkovém řízení také ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) nebo ministerstvo kultury pod vedením Lubomíra Zaorálka (ČSSD), které argumentovalo nízkými platy zaměstnanců v kultuře.
Ostatní rezorty, zejména ty ovládané ministry za hnutí ANO, jsou ale zdrženlivější. Většina se přiklání k nejnižší první variantě, tedy zvýšení na 15 tisíc korun. „Česká ekonomika čelí dopadům a opatřením v souvislosti s druhou vlnou pandemie COVID-19, a v tomto roce klesne nejvíce v novodobé historii,“ upozorňuje rezort ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO). „Navzdory očekávanému růstu nedojde v příštím roce k návratu na ekonomickou úroveň před pandemií,“ dodává ministerstvo, podle kterého by bylo ideální minimální mzdu nezvyšovat vůbec. 
Ministryně financí Alena Schillerová(ANO) dodala, že minimální mzdu využívají především firmy v pohostinství a ubytování, které jsou současnou krizí zasažené nejvíce. Skokové zvýšení minimální mzdy by podle ní znamenalo propouštění, rozmach práce načerno či širší užívání švarcsystému.
Nejnižší variantu si přejí také ministři školství nebo spravedlnosti, pro které by to znamenalo významný zásah do rozpočtu. Například rezort spravedlnosti upozorňuje na to, že Vězeňská služba by razantně vyšší minimální mzdu neunesla, neboť se od této částky odvíjí odměna pro vězně, kteří pracují pro věznice. Prudké zvýšení mzdy by podle rezortu znamenalo snížení počtu pracujících vězňů a tím ohrožení výroby vlastních oděvů, nábytku, i třeba přípravy stravy.
Proti jakémukoli zvýšení minimální mezd se tradičně postavili zástupci zaměstnavatelů, kteří upozorňují, že by tím došlo i ke zvýšení zaručených mezd. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce.
Například Hospodářská komora považuje všechny varianty za nepřiměřené ekonomické realitě. „V případě zvýšení minimální mzdy lze předpokládat, že pokud nedojde rovnou k likvidaci některých zaměstnavatelů, tak dojde alespoň k propouštění nejméně výkonných zaměstnanců,“ uvádí komora, která dlouhodobě bojuje za zrušení zaručené mzdy.
Proti zvyšování minimální mzdy se tentokrát postavily i samosprávy. Kraje a obce argumentují, že jejich rozpočty výrazně poznamenala letošní pandemická situace. „Obce a města jsou již v tuto chvíli nucena čelit propadům příjmů, jež jsou odhadovány pro rok 2021 až o dvacet procent nižší oproti minulému roku,“ uvedlo v připomínkách Sdružení místních samospráv, podle kterého by zvýšení minimální mzdy znamenalo vyšší výdaje na mzdy zaměstnanců ve veřejných službách. Navíc by v případě zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmu došlo k dalšímu výpadku v příjmech obcí a krajů.
