Ve výrobě začaly stagnovat či klesat mzdy | E15.cz

Ve výrobě začaly stagnovat či klesat mzdy

Ve výrobě začaly stagnovat či klesat mzdy
Mzdy (ilustrační foto)
• 

ČTK

Přes velký nedostatek pracovníků začaly ve výrobě stagnovat či dokonce klesat mzdy. Výjimku tvoří Královéhradecko a v případě některých pozic i střední Čechy. Na opačném konci spektra je Ústecko, následované Libereckým a Moravskoslezským krajem. Vyplývá to z průzkumu mezd, který na podzim uskutečnila personální agentura Grafton Recruitment.

Nejvyšší zaznamenanou mzdu ve výrobě má ředitel výrobního závodu, který si v Praze přijde až na 200 000 korun měsíčně. Nejméně si naopak vydělá výrobní dělník v Moravskoslezském kraji, jehož nástupní mzda může začínat na 17 000 korun.

"O kolik mzdy ve výrobě a inženýringu meziročně rostly na Královéhradecku, o tolik klesly na Ústecku. Výrazný propad mezd je patrný také v Libereckém a Moravskoslezském kraji. V Jihomoravském kraji a na Vysočině klesaly zatím pouze nejvyšší mzdy," uvedla marketingová manažerka Grafton Recruitment Jitka Součková. Meziroční rozdíly se na některých pozicích pohybují i v desítkách procent.

Nejlépe honorovanou pozicí v inženýringu a výrobě je vedoucí výrobního závodu, který si jako jediný z oboru přijde minimálně na 100 000 korun hrubého měsíčně. Nejvyšší maximální mzda na této pozici byla zaznamenána v Praze (200 000 korun), typické rozpětí v rámci republiky však činí 100 000 až 180 000 korun.

Na šesticifernou nástupní mzdu má v oboru šanci ještě dalších šest pozic, a to vedoucí konstrukce, technický ředitel, vedoucí výroby, manažer štíhlé výroby, manažer technologie a manažer kvality.

Naopak nejnižší mzdy mají ve výrobním sektoru pracovníci výrobního provozu, tedy lidé na řemeslnických a dělnických pozicích. Nejhůře jsou honorováni operátoři výroby v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Zároveň jde o jediné dva případy v celém výrobním oboru, kde si zaměstnanec při nástupu vydělá méně než 20 000 korun. Mzda s dolní hranicí pod 30 000 korun je běžná například u pozic CNC operátor, obráběč kovů/horizontář, brusič, zámečník, CNC frézař/soustružník či lakýrník.

Vedoucí závodu si meziročně pohoršili o 10 000 až 20 000 korun, v Moravskoslezském kraji až o 50 000 korun. Manažeři kvality si pohoršili o 5000 až 15 000 korun, v Ústeckém kraji až o 30 000 korun.

Mistři ve výrobě si naopak polepšili nejčastěji o 5000 korun, na Královéhradecku dokonce o 25 000 korun. Inženýři automatizace vydělávají proti loňskému roku o 5000 až 10 000 korun více, v Praze a v Královéhradeckém a Pardubickém kraji dokonce až o 15 000 korun. Obchodně-techničtí zástupci si meziročně polepšili o 10 000 korun, v Jihočeském kraji až o 20 000 korun.

I přesto, že na trhu začínají kvůli pandemii panovat obavy z negativního vývoje, firmám stále chybí velké množství pracovníků. Nejméně uchazečů je na pozice technologů, PLC programátorů, konstruktérů, elektroinženýrů, BOZP specialistů, inženýrů kvality, specialistů údržby, procesní inženýry a mistry se znalostí angličtiny. Nejvíce pak firmám chybí operátoři výroby, CNC operátoři, brusiči, zámečníci, kontroloři kvality a svářeči, dodala Součková.

Autor: ČTK

Mzdová kalkulačka